Majáles a studentská identita
Jaroslav BicanStudenti se pod tlakem trhu stále více vzdávají toho nejcennějšího, co mají — ideálů a prostoru je uplatňovat. Jenže konkurenční projekt úspěšné kariéry pro ně bude v časech nezaměstnanosti stále méně realizovatelný.
Kateřina Kňapová na stránkách Deníku Referendum před časem otevřela debatu o roli studenta ve společnosti. Vzhledem k tomu, že se blíží Majáles, který má za cíl navázat na historickou tradici studentských májových slavností vznikajících z iniciativy studentů, stojí za to se tématu studentské identity věnovat trochu podrobněji.
Text Kateřiny Kňapové s jistou nadsázkou popisoval dva druhy studentů: studenta veřejného a soukromého. Hlavní rozdíl mezi nimi spočívá v tom, že ten druhý se stará především sám o sebe — studuje, pracuje, chodí na stáže, aby získával potřebné položky do životopisu a zvyšoval tak svoji hodnotu na trhu práce, a v pátek paří. Studenta veřejného naopak charakterizují ideály společenské a systémové kritiky. Podle Kateřiny Kňapové je dnes student veřejný ohroženým druhem. Její popis je ale trochu zjednodušený, protože automaticky předpokládá, že každý student veřejný musí být levicového smýšlení. Řada studentů by se navíc bránila, že na stáže nechodí jen kvůli svému budoucímu uplatnění, ale že si vybírají takové, které jim připadají smysluplné a veřejně prospěšné.