Politika a škola

Karel Lippmann

Politická manipulovatelnost nastupující generace koření v instrumentálním typu výuky na školách všech stupňů. Nepěstuje se kritický vhled do skutečnosti, nýbrž pouze technika nutná ke zvládnutí centrálně určovaných standardů.

Přímá volba prezidenta rozdělila voliče s vysokoškolským vzděláním (řada z nich je pokládána za intelektuální elitu národa) do dvou skupin. Zajímavé názory přináší např. server Christnet.cz. Tomáš Halík v odpovědi Filipu Outratovi mj. napsal: „…nemohu přehlédnout podivné souručenství v táboře ´zemanovců´ či odpůrců Schwarzenberga — komunisté, populisté z ČSSD typu Jandáka či Zaorálka a odborových předáků, Klausova rodina s jeho Jaklem a Hájkem, fašistoidní ultrakatolíci z DOST a mezi umělci hlavně konzumní baviči a estrádní hvězdy; nenašel jsem tam dosud nikoho z těch, kterých si vážím.“

Bývalý ministr školství Petr Piťha se domnívá, že „kampaň i volby ukázaly, že je naše společnost dost ostře rozdělena“. A blíže vysvětluje: „Nesdílím názor, že jde o rozdělení na politickou levici a pravici. Jde o rozdělení na ty, kdo chtějí věcně řešit problémy, které před námi stojí, a na ty, kdo jednají podle krátkodobých a navíc osobních či skupinových zájmů nebo podlehnou povrchní přitažlivé agitaci.“

Pedagog a publicista Jiří Zajíc zase napsal: „Důvody voličského rozhodování (soudě podle toho, co jsem četl ve stovkách diskusních internetových i tištěných vyjádření) byly přitom mnohem víc na úrovni první signální soustavy, než té druhé. Natož aby se v tom objevovalo nějaké skutečně politické uvažování v širším historickém i mezinárodním kontextu. Proto se také snadno uplatňovaly různé ´podpásové údery´ a nakonec zvítězil ten kandidát, který nejvíce v průběhu kampaně lhal.“

Dodejme, že podle podobných kritérií jsou voliči hodnoceni i ve většině českých tištěných periodik, typickým příkladem je např. povolební sloupek Jiřího Hanáka v deníku Právo.

Stereotypy reprodukované školami

Na „správné“ straně tedy stojí přemýšliví stoupenci noblesy a cti, kteří podle Halíka reprezentují 99 procent vzdělaných lidí, mezi těmi ostatními není prý nikdo, koho by bylo možné si vážit. Inu, „co je bez chvění, není pevné“. Nepočetní, osamocení, z dobré společnosti vyřazení a úcty nehodní vzdělanci se pak snaží porozumět, proč jsou pokládáni za bytosti pomýlené či mravně pokleslé. Patrně dospívají k podobnému názoru jako Václav Bělohradský, který 19. ledna popsal v Právu (Podzámčí volí pankáče) jak „je nebezpečně snadné vytvořit v Česku simulakrum“. Tento termín Jana Čulíka (Britské listy) podle něho pojmenovává „obraz, který skutečnost nezobrazuje, ale nahrazuje a snadno může být proměněn ve fetiš“.

Vzájemné poměřování intelektuální zdatnosti jedněch či druhých nemá ale valný smysl. Domnívám se, že „nesnesitelná lehkost“ vzniku nereálných a iracionálních obrazů (předsudků) je způsobena nejen zvláštními rysy naší historie (ve zmíněném článku je Bělohradský uvádí), nýbrž i na našich školách převládající tradicí vzdělávání, která se konec konců na vzniku těchto zvláštností v minulosti rovněž významně podílela a v současnosti nadále podílí.

×
Diskuse
February 4, 2013 v 9.41
Dík a ocenění
Celé je to skvělé a pasáž o "neoscholastice" navíc skličující. Zaplať bůh za všechny kantory, kteří, abych tak řekl lapidárně, učí jinak. Díky i za povzbuzení v souboji se systémem (znám K.Lippmanna a navíc sám jsem vpodstatě založením úředník, takže vím, že to nemá nebo alespoň nemusí mít nic společného s fyzickým násilím).
February 4, 2013 v 11.36
dobrá kritická úvaha
Také mě potěšilo kritické zamyšlení nad stavem našeho školství i našeho veřejného uvažování. Ono převládání technického a manipulativního myšlení ve škole i ve veřejném prostoru je skutečně alarmující. "Démon souhlasu" je vskutku stále aktuální.

Ač jsem volil také KS, tak jsem to činil navzdory oné veřejné manipulativní kampani. Prostě jsem si ho vyhodnotil jako vhodnějšího pro úřad prezidenta, který by se měl především řídit ústavou - o tom dlouhodobě a nejlépe píše Václav Žák. Volil jsem ho navzdory vážným argumentům Erazima Koháka a Václava Bělohradského, které měl Tomáš Halík minimálně vzít na vědomí.

Chápu však a respektuji, že většina volila MZ ne proto, že jsou komunisté nebo plebejci nebo lokajové, ale proto, že odpovídá více jejich zájmům, jejich životní zkušenosti i jejich politickému očekávání. Z těchto důvodů myslím, že je dobré, že prohrála ona "aristokratická", umělecká a mediální kampaň. V tomto smyslu je to slušný demokratický výsledek.

Potřeba kritického myšlení však platí bez ohledu na výsledek voleb a bude ho potřeba i po prohře výše zmíněné aristokratické umělecké a mediální kampaně a vítězství levicového demokratického prezidenta.
February 4, 2013 v 14.47
Pane Šimso, smekám,
s Vámi stojí za to diskutuvat, člověk se vždycky přiučí.

Pane Lippmanne, moc hezký článek! Souzním, následující poznámky jen na okraj.
Jedna moje paní učitelka z češtiny na základce říkala, že děti nejsou chytré, ale chytrácké. Na střední škole zase to byl akcentován rozdíl mezi chytrostí a moudrostí. Rychlý počtář je chytrý, Sókratés byl moudrý.
No a pak je tu otázka poslání škol, totiž jestli škola má profesně připravovat a nebo poskytovat vzdělání ve smyslu širšího základu, čili možná byste řekl, že má zvyšovat inteligenci. Inteligenční testy ovšem na druhé straně slovo inteligence poněkud degradují, protože často bývají velice jednostranné.
PH
February 4, 2013 v 22.40
Budete se divit,
skutečně technické myšlení neodměňuje poslušnost, naopak odměňuje odvahu nalézat nová řešení. Vy jste asi myslel technicistní řešení.
Je mi líto, že o technice ve fórech většinou mluví netechnici a je otloukánkem, jako by mohla za všechny neduhy doby. Paní Táňa Fischerová, které si velice vážím, onehdy vyjádřila touhu (vyjádřím se možná nepřesně), aby technici měli větší povědomí o literatuře a kultuře obecně. To by však mělo platit i pro netechniky. Není málo případů, kdy v diplomových pracích absolventů humanitních oborů jsou běžné hrubky jak ze základní školy.
Recipročně by však měli mít i netechnici základní povědomí o technice a nedívat se na ni s odporem, že je to ona, která za všechno může. Technika je pouze nadstavbou matematiky, fyziky, tedy věd, které se učí již na základní škole. Matematika má však i demokratický potenciál, neboť je objektivní a neúplatná :-)
Souhlasím, že je třeba rozvíjet rozum morální či poetický, bez ohledu na druh studia.
KL
Aby nedošlo k nedorozumění, musím dodat, že proti matematice a technice vůbec nic nemám, ba naopak. Velice se mi např. zamlouvají názory prof. Vopěnky. Mám jen vážné výhrady proti redukci "rozumnosti" na rozum technický, a to ve všech oborech. Karel Kosík kdesi napsal, že "rozumnost" člověka vzniká až rovnomocným dialogem mezi rozumem technickým (operatio), morálním (virtus) a poetickým (pietas). Každý z nich je tímto dialogem obohacován, tedy i rozum technický. Osamocen, stává se plochým a arogantním (politiku např. redukuje na technologii moci), zůstanou-li osamoceni zbývající dva partneři, převáží morální a poetický kýč (reálnou politiku zamlží "simulakrum").
JH
February 5, 2013 v 10.00
Za časů mých studií
bylo často zmiňováno pozorování, že matfyzák zabývající se ve volném čase např. poezií nebo nebo antickou historií je (byl) podstatně běžnějším jevem než student FF zkoumající ve volném čase Fourierovy řady.

Interpretace tohoto pozorování se ovšem dost lišily - zatímco mnozí matfyzáci v tom viděli důkaz, jak matematika rozšiřuje obzory a vede mysl k dalšímu růstu, někteří filozofové škodolibě tvrdili, že to naopak ukazuje jak intelektuálně živořící matfyzáci musí hledat únik v humanitních oborech, zatímco humanitní studenty jejich obory naplňují.
A trapní skeptici jako já zase tvrdili, že matfyzáci se prostě nemusí tolik učit a tak mají víc času na různé blbosti.
JK
February 5, 2013 v 11.38
Kdo s nami nesouhlasi, je pitomec
Tak si to shrnme. Stredoskolsky ucitel pan Lippmann tady kritizuje neschopnost ceske intelektualni elity pochopit Zemanovy volice, pak pripojuje dlouhou uvahu o spatne urovni stredniho skolstvi (O tempora, o mores!), ktere ma byt udajne prilis technicistni a zamerene na meritelne vysledky, a na zaver uvadi jako jediny mozny duvod, proc by nekdo mohl volit KS, a to sice "obdiv ke knizeci vznesenosti".
Vubec si pritom nevsimne, ze se dopousti presne te intelektualni arogance, jakou vycita svym oponentum. S tim stredoskolskym vzdelanim je fakt neco v neporadku.
KL
Vážený pane Konvalinko, nad nikoho se nepovyšuji, to jste si jen obsah mého příspěvku trochu příliš "shrnul" (viz K. Čapek -Dvanáctero figur zápasu perem). Dvoubarevné vidění světa nevyznávám, i když je to občas těžké. Ostatně dialog, po kterém volám (pokud směřuje "ad rem", nikoli "ad personam"), je nejlepší cestou, jak se svodům tohoto vidění alespoň trochu vyvarovat. Odlišný názor přece ještě sám o sobě není projevem "intelektuální arogance", přesto, promiňte, si budu nadále myslet, že argumentace typu "kníže je k lidu blíže" je poněkud slabá a že ti, kteří nevolili KS, nemusí nutně patřit do úcty nehodného "souručenství", které poskládal např. T. Halík. Na druhé straně mám plný respekt k důvodům, které ve prospěch volby KS převážily u J. Diensbiera, P. Uhla M. Šimsy a mnoha dalších. Nad dobou a mravy nelkám ani nejásám (jásání snad není povinné), snažím se jen, pokud mi síly stačí, omezen také tím, co umím či neumím, něco dělat pro to, aby si moji žáci uměli udělat, věcný, fakty podepřený vlastní názor a aby se nebáli vyjádřit nesouhlas s názory mými. A že by má "intelektuální arogance" nějak naznačovala, že "s tím středoškolským vzděláním je fakt něco v nepořádku? To mě snad trochu přeceňujete.
JK
February 5, 2013 v 14.34
p. Lippmann
Jsem rád, že jsme si to vyjasnili, a že máte "plný respekt k důvodům, které ve prospěch volby KS převážily u J. Diensbiera, P. Uhla M. Šimsy a mnoha dalších". Doufám, že nahlížíte, že vedle jejich důvodů mohou být i mnohé další, a že i knim máte respekt. Z Vašeho původního textu to totiž nijak nevyplývalo. Dočetl jsem se tam jen o "poníženém obdivu ke knížecí vznešenosti" a o "simulakru", což je termín, na který začínám být alergický (jakoby strašák sudetských Němců nebylo taky simulakrum, a to mnohem nebezpečnější a hloupější).
Jsem rád, že se shodneme na tom, že důvody lidí k politickým volbám mohou být rozličné, někdy i hodně komplikované, a že představa, že ten, kdo se mnou nesouhlasí, je hlupák nebo oběť špatného vzdělání, nikam nevede.
MN
February 5, 2013 v 18.05
Já to mám obráceně než pan Lippmann,
v elitní skupině příznivců KS jsem objevil celou řadu mně nesympatických lidí, především neskrývajících tvrdý antikomunismus.
TT
February 5, 2013 v 18.56
Bída technického vzdělání
Táňa Fischerová skutečně mluvila o potřebě většího rozhledu na technice, ale také o potřebě reflexe techniky ve filosofii a umění. To ale tvrdil i Ladislav Hejdánek, který techniku, přírodní vědy a filosofii neustále propojoval

Obojí je bída. Ale výuka technických oborů je skutečně strašlivá, a to nejen u nás. Trendem je vychovávat fachidioty pro fabriky. A ještě se z toho dělá zásluha. Mám i technické vzdělání a praxi a vím, že to byla hrůza. Přitom později člověk zjistí, jak to všechno do sebe zapadá. Bohužel ve škole se učí nesmysly nesmyslným způsobem. Ale to platí o všem.

Škola by zásadně měla být směřována na osobní rozvoj a lásku k poznání, to ostatní je pak hračka.
JH
February 5, 2013 v 22.19
Antikomunismus
je sviňa odolná, ten tady bude s námi ještě dlouho. Vemte si odpor k (sudetským) Němcům, to už je mnohem déle a pořád stačí naťuknout. A to nemluvím o strachu z návratu feudalismu :-)
February 6, 2013 v 11.10
Ano
Skutečně se v posledních několika letech ozývá velmi silně, že bychom měli vzdělávání pevně řídit, nalít dětem do hlavy co nejvíc a pokud možno to samé, a měřit to. O dětech se mluví čím dál více jako o mase, kterou je třeba na základě "technicky" definovaných kritérií směřovat, monitorovat a výstupy - tyto "pracovníky" vrhat na trh. Je to záměr posledních několika vlád v České republice? Nebo je to záměr některých lobujících skupin? Před 10 lety jsem vnímal ve společnosti a ve školství snahu o jiné výstupy vzdělávání, vnímal jsme proměny škol na všech úrovních, které zejména směřovaly pomoci všem dětem stát se silnými, samostatně myslícími osobnostmi. Oni pak takto silné a samostané určí budou aktivně tvořit svět i politiku. Postupně se vytrácí tyto nedávné pozitivní trendy. Ano např.: utvrzování podoby maturity jako odklikávání informací - víš, nevíš, a,b,c,d, jedna,dvě chyby v textu a dostaneš jednoznačné číselné vyjádření tvých dovedností.jakých dovedností - pamatovat si krátkodobě nesouvisející informace? To je k ničemu. Stejně jako testování dětí v 5. a 9. třídě plošně Českou školní inspekcí, také odklikávání ano,ne, typy úloh, které lze nacvičit jako opice. Cvičená opice je vzorem - nelepším studentem dneška na Základní i Střední škole. A důsledek je pak například to, že většina občanů toleruje korupci, necití se na to mluvit do "svých vlastních" věcí politikům a jiným bezdůvodně sebevědomím expertům, volí podle mediálních bulblin, volí bez hlubšího vlastního názoru jako dav. Není naše hloupost, že jsme někdy davem, je to spíše někdy neprohlédnutlná vělká lež všude okolo nás. A školy k té lži opravdu mohou pomáhat vést další generace. A nemusí takové být, pokud to každý za sebe začneme odmítat a například jako rodiče dětí nebo jako už dospělí studenti budeme říkat své názory a prosazovat je.
PN
February 6, 2013 v 18.35
Tato plodná diskuse by jistě inspirovala pana ministra školství Fialu. Neustálé mediální škorpení mužských příslušníků kmenů obývajících Českou kotlinu ohledně prezidentské volby je poněkud děsivým poselstvím o naší snadné zmanipulovatelnosti a neschopnosti kriticky uchopovat podstatné.
+ Další komentáře