Deset let Tady a teď
Saša UhlováTíživé situaci rodin v sociálním vyloučení se věnuje obecně prospěšná společnost Tady a teď v Plzni. Letos slaví desetileté výročí. Drobná práce přináší výsledky.
Terezo, půjčíš mi kolo? A můžu jet na tábor? Ne počkej, já si ho chci půjčit a na tábor taky chci, kdy bude? On bude tábor? My chceme jet na tábor! Z chumlu dětí, které se seběhly kolem čtyřiadvacetileté Terezy Dvořákové, se ozývá pořád dokola totéž. Všechny děti by se rády projely na kole a hlavně chtějí jet všechny na tábor. Proto sem ale Tereza nepřišla. Obklopená dětmi stojí na Place, což je místní název velkého dvora a přilehlých domů, a trpělivě vysvětluje, že na kole je nechá projet za chvíli a že přihlášky na tábor se budou vybavovat až příští týden.
↗
Všichni chtějí jet na tábor
Tereza pracuje v obecně prospěšné společnosti Tady a teď, která existuje v Plzni už deset let, a zabývá se pomocí sociálně vyloučeným rodinám a jednotlivcům. Dnes přišla do terénu proto, aby navštívila několik rodin a probrala s nimi různé záležitosti.
Ve třetím patře neudržovaného domu je světlý, čistý byt, ve kterém bydlí početná rodina. Otec je v zaměstnání, což nevadí, papírování beztak vyřizuje matka. Ženy v domácnostech mají po všech stránkách lepší přehled, starají se nejen o děti, ale také drží kasu, a to i v případě, že muž vydělává. Jsou to ony, s kým většinou terénní sociální pracovníci vedou jednání o všem, co se rodiny týká.
V rodině, ke které Tereza přišla, jde o nástup jedné z dcer na střední školu. Tady a teď proplácí středoškolákům tramvajenku, aby mohli dojíždět do školy. Přispívají také na pomůcky, které jsou pro rodiny často příliš nákladné. Tereza vysvětluje matce princip, podle kterého bude dceři proplácet celou částku, pokud nebude mít příliš mnoho zameškaných hodin, čím bude zameškaných hodin více, tím menší podíl proplatí.
↗
Tereza v práci
Po chvíli přejde řeč na další témata, žena vypráví, že by se chtěla odstěhovat. Nájem se službami a energiemi v bytě činí patnáct tisíc. Záchod mají na chodbě. Do domu chodí feťáci. Petlici, kterou si dali na dveře záchodu, jim zase někdo urval.
↗
Někdo zase urval petlici na záchodě
V bytě je příjemně, ale chodba je nehostinná, špinavá, okna jsou vyvrácená. Během rozhovoru na dveře ťukají děti, které se doslechly, že Tereza přišla a všechny se vrací k ústřední otázce dne: jak to bude s táborem? Všichni chtějí jet, ale pro všechny nebude místo. V Tady a teď mají systém, podle kterého děti vybírají. Je to trochu za odměnu, což znamená, že na tábor jezdí děti, které spolupracují s Tady a teď v rámci jiných služeb a programů, a také přihlížejí k tomu, zda děti už nebyly na nějakém jiném táboře. Chtějí brát hlavně děti, které se jinak z Plzně přes léto nedostanou.
×
Diskuse
LŠ
August 1, 2014 v 11.18
" neochota pochopit, že jsou lidé, kteří žijí jinak". To asi chápe každý, ochota-neochota. Jenže co dál? Mohou v dnešní společnosti přežít lidé, kteří žijí jinak? Nebo se kolem nich bude dále vytvářet vakuum, aby jinak mohli žít? Neměla by spíše být cílem integrace?
Tyhle projekty jsou fajn. Chtěl ale vidět projekty které by měnily většinu, ne menšinu sociálně vyloučených.
Dále je třeba úspěšnost současných projektů hodnotit podle plodů, ne podle květů. Jak skončí ty učení chtivé děti? Příjde puberta a tak nástup do party mladých nezaměstnaných vrstevníků? Nebo se odliší?
Vrtá mi hlavou, kde je ta správná hranice, kdy tyto organizace, potažmo stát, ještě učí sociálně slabé ryby chytat a kdy je od chytání odpuzuje tím, že je rybami krmí. Co s generací dětí , které si hrají na "sociálku", kam se chodí pro peníze?
Co takhle někdy hodit do vody, ať se naučí plavat? Předpoklad, že s ochraným kruhem budou celý život, je přece hloupost.
Tyhle projekty jsou fajn. Chtěl ale vidět projekty které by měnily většinu, ne menšinu sociálně vyloučených.
Dále je třeba úspěšnost současných projektů hodnotit podle plodů, ne podle květů. Jak skončí ty učení chtivé děti? Příjde puberta a tak nástup do party mladých nezaměstnaných vrstevníků? Nebo se odliší?
Vrtá mi hlavou, kde je ta správná hranice, kdy tyto organizace, potažmo stát, ještě učí sociálně slabé ryby chytat a kdy je od chytání odpuzuje tím, že je rybami krmí. Co s generací dětí , které si hrají na "sociálku", kam se chodí pro peníze?
Co takhle někdy hodit do vody, ať se naučí plavat? Předpoklad, že s ochraným kruhem budou celý život, je přece hloupost.
Dobrý den,
vezmu to postupně. Vzhledem k tomu, že Tady a teď existuje deset let, nějaké zkušenosti s dětmi, které byly lačné po vzdělání, ale pak na ně přišla puberta, už mají. V textu se dokonce jedna taková dívka objevuje. Dnes je jí dvacet let. Vezmeme-li si ji jako (modelový!) příklad, můžeme si představit, že kdyby na střední školu nechodila vůbec, už by měla dítě. Teď otěhotní ve dvaceti, možná trochu později. Přestože školy nechala, dnes toho trochu lituje (přemýšlí o rekvalifikaci). Je tedy pravděpodobnost, že bude své děti spíš vést k tomu, aby na střední školu šly a navíc jim bude umět více pomoct, než kdyby měla jen základní vzdělání. V tomto ohledu je tedy úspěch i to. Jiné děti školu dodělaly. I u těch je větší pravděpodobnost, že jejich děti budou do školy chodit déle, kromě nezanedbatelného bonusu vyššího vzdělání pro ně samé.
Moc nerozumím poznámce o chytání ryb. O co jiného se Tady a teď snaží, než aby jejich klienti dokázali být soběstační? Je jasné, že do jisté míry suplují školu a město, což sice není ideální, ale dělají to, co je v jejich silách a dělají to podle mě dobře. Někteří práci najdou, jiní ne, ale to je dané i tím, že je nezaměstnanost, kvalifikovaná práce pro všechny není, respektive placená práce není, ale změna systému není práce pro občanskou organizaci tohoto formátu.
Projekt doučování je obousměrný. Pomáhá konkrétním dětem a mění i majoritu, respektive dobrovolníky.
Co myslíte tím házením do vody? Že by děti neměly doučování? To se děje na mnoha místech, výsledky jsou poměrně známé. Utopí se.
vezmu to postupně. Vzhledem k tomu, že Tady a teď existuje deset let, nějaké zkušenosti s dětmi, které byly lačné po vzdělání, ale pak na ně přišla puberta, už mají. V textu se dokonce jedna taková dívka objevuje. Dnes je jí dvacet let. Vezmeme-li si ji jako (modelový!) příklad, můžeme si představit, že kdyby na střední školu nechodila vůbec, už by měla dítě. Teď otěhotní ve dvaceti, možná trochu později. Přestože školy nechala, dnes toho trochu lituje (přemýšlí o rekvalifikaci). Je tedy pravděpodobnost, že bude své děti spíš vést k tomu, aby na střední školu šly a navíc jim bude umět více pomoct, než kdyby měla jen základní vzdělání. V tomto ohledu je tedy úspěch i to. Jiné děti školu dodělaly. I u těch je větší pravděpodobnost, že jejich děti budou do školy chodit déle, kromě nezanedbatelného bonusu vyššího vzdělání pro ně samé.
Moc nerozumím poznámce o chytání ryb. O co jiného se Tady a teď snaží, než aby jejich klienti dokázali být soběstační? Je jasné, že do jisté míry suplují školu a město, což sice není ideální, ale dělají to, co je v jejich silách a dělají to podle mě dobře. Někteří práci najdou, jiní ne, ale to je dané i tím, že je nezaměstnanost, kvalifikovaná práce pro všechny není, respektive placená práce není, ale změna systému není práce pro občanskou organizaci tohoto formátu.
Projekt doučování je obousměrný. Pomáhá konkrétním dětem a mění i majoritu, respektive dobrovolníky.
Co myslíte tím házením do vody? Že by děti neměly doučování? To se děje na mnoha místech, výsledky jsou poměrně známé. Utopí se.
August 1, 2014 v 13.01
Saša má pravdu, že "házení do vody" je nesmysl. Ta "voda" je totiž (zatím pořád) kapitalistická. Pokud bychom trvali na házení do vody, museli bychom přistoupit na tvrzení pravice, že je nutné odbourat sociální stát, aby se lidi konečně naučili plavat a chytat ryby.
LŠ
že řada neziskovek jsou plovací vesty, s nimiž sociálně slabí plavou ve vodě a bohužel nikdy je nesundají. Neziskovky jim zařizují téměř vše a tak je odnaučují se o sebe starat.
Není to o doučování dětí. Taková aktivita je snad prospěšná. I když pokud nestíhají ve škole, jak budou stíhat v životě, v práci? Budou tam také chodit na doučování?
Paní Hájková, dokud tady bude kapitalismus, musí v něm lidé žít. Respektive volit takové formy symbiozy s ním, aby přežili a navíc měli život alespoň trochu kvalitní. Buď s ním musí "kolaborovat", nebo jej revolučně, radikálně změnit. To druhé je v současné konstalaci levice chimérou. Takže zbývá "kolaborace".
Syna máte /nebo jste měla/ ve Švýcarech. Na to musí být člověk dost samostatný, aby šel pracovat kus od domova. Prostě skočil do vody a musel plavat. Na druhou strani chcete dospělé lidi držet v nějakém vákuu, jen proto, že by se hůře vypořádávali s životem bez nadstandardní péče? Do smrti o ně pečovat? To nemá se sociálním státem nic společného, v tom se levičáci hloupě zasekli.
Pomoci lidem ano. Proto jsem všemi deseti. Ale skutečně pomáhat. Tam kde to má smysl. Ne vychovávat příživy. Jestli je dnes systém nastavený tak, že člověk na sociálních dávkách má stejně, jako ten, kdo chodí do práce, je to špatně. Mizí tím motivace.
Takže ne bourat sociální stát, ale učinit jej efektivním. Ve všech směrech. Peníze na sociální dávky musí jít na sociální dávky. Odbourat ze systému pijavice, které na něm visí. Neziskovky neodměňovat za bohulibé kecy, ale odměnit dle výsledků. To by bylo ušetřených peněz!
Není to o doučování dětí. Taková aktivita je snad prospěšná. I když pokud nestíhají ve škole, jak budou stíhat v životě, v práci? Budou tam také chodit na doučování?
Paní Hájková, dokud tady bude kapitalismus, musí v něm lidé žít. Respektive volit takové formy symbiozy s ním, aby přežili a navíc měli život alespoň trochu kvalitní. Buď s ním musí "kolaborovat", nebo jej revolučně, radikálně změnit. To druhé je v současné konstalaci levice chimérou. Takže zbývá "kolaborace".
Syna máte /nebo jste měla/ ve Švýcarech. Na to musí být člověk dost samostatný, aby šel pracovat kus od domova. Prostě skočil do vody a musel plavat. Na druhou strani chcete dospělé lidi držet v nějakém vákuu, jen proto, že by se hůře vypořádávali s životem bez nadstandardní péče? Do smrti o ně pečovat? To nemá se sociálním státem nic společného, v tom se levičáci hloupě zasekli.
Pomoci lidem ano. Proto jsem všemi deseti. Ale skutečně pomáhat. Tam kde to má smysl. Ne vychovávat příživy. Jestli je dnes systém nastavený tak, že člověk na sociálních dávkách má stejně, jako ten, kdo chodí do práce, je to špatně. Mizí tím motivace.
Takže ne bourat sociální stát, ale učinit jej efektivním. Ve všech směrech. Peníze na sociální dávky musí jít na sociální dávky. Odbourat ze systému pijavice, které na něm visí. Neziskovky neodměňovat za bohulibé kecy, ale odměnit dle výsledků. To by bylo ušetřených peněz!
svého syna jsme nenutili, aby šel pracovat do Švýcarska. Nikdy jsme své děti do ničeho nenutili a vychovávali jsme všechny stejně. Pravda je taková, že syn byl už jako dítě mimořádně nadaný a s tím už se dá leccos podniknout. Všechny mé děti to štěstí bohužel neměly. A vím, že jiné děti jsou na tom ještě mnohem, mnohem hůř, když nemají ani tu oporu v rodinném zázemí. Jak vůbec přijdou děti k tomu, že se narodily v určitém prostředí?
Říkáte, že nikdo nebude pracovat, když uvidí, jak někdo dostává podporu? No tak ať nepracuje! Aspoň se konečně uvidí, jaký je ten kapitalismus nesmyslný a neudržitelný systém. Což jsem já, mimochodem, věděla už dávno. Kéž už všichni opustí své sny o „hodném“ nebo „užitečném“ kapitalismu a uvidí ho konečně v celé jeho „kráse“.
Říkáte, že nikdo nebude pracovat, když uvidí, jak někdo dostává podporu? No tak ať nepracuje! Aspoň se konečně uvidí, jaký je ten kapitalismus nesmyslný a neudržitelný systém. Což jsem já, mimochodem, věděla už dávno. Kéž už všichni opustí své sny o „hodném“ nebo „užitečném“ kapitalismu a uvidí ho konečně v celé jeho „kráse“.
LŠ
August 1, 2014 v 16.47
Výchova je důležitý aspekt, snad nejdůležitější v lidském životě. Znám matky, pro které jsou děti vše. Ještě v pozdním důchodu, v nijak dobrém zdravotním stavu, chodí do práce, aby svým dětem přilepšily. Výsledkem je to, že jejich děti v životě nedospěly, nedokázaly se osamostatnit, spoléhají se na to, že když jim pochybějí finance, zajdou za maminkou.
Ty které takovouto "hodnou" maminku nemají, se musejí spoléhat samy na sebe. Vědí, že jim nikdo chybějící peníze nedodá, takže se musejí naučit hospodařit.
Schválně, které jsou na tom líp?
A ještě:když bude kapitalismus na nefachčenka hodný, bude je financovat i při lenošení, proč ti by jej měli chtít měnit?
Ty které takovouto "hodnou" maminku nemají, se musejí spoléhat samy na sebe. Vědí, že jim nikdo chybějící peníze nedodá, takže se musejí naučit hospodařit.
Schválně, které jsou na tom líp?
A ještě:když bude kapitalismus na nefachčenka hodný, bude je financovat i při lenošení, proč ti by jej měli chtít měnit?
August 1, 2014 v 17.06
Já jsem měla ten dojem, že kapitalismus na to už nemá, aby financoval nezaměstnané. Nebo co jiného tady vlastně pořád řešíme?
LŠ
August 1, 2014 v 18.53
Nemají někteří levičáci dilema? Na jedné straně by měli nechat kapitalismus, aby se odkopal a ukázal svoji dravou tvář - to jest chudé připravit o všechny dávky, čímž by byli nuceni proti němu vystoupit - a na druhé zase bojují o to, aby těm chudým dávky odebrány nebyly. Co včíl?
Kapitalismus na financování chudých má a podporovat je v současné podobě bude. Ty peníze se vrátí zpět daleko rychleji, než státem vyplacené dividendy a navíc podpoří místní ekonomiku. A kolik z nich zmizí přímo v kapsách různých šmejdů! Je to téměř stejné, jako státem financované investice.
Kapitalismus na financování chudých má a podporovat je v současné podobě bude. Ty peníze se vrátí zpět daleko rychleji, než státem vyplacené dividendy a navíc podpoří místní ekonomiku. A kolik z nich zmizí přímo v kapsách různých šmejdů! Je to téměř stejné, jako státem financované investice.
Pod tímhle názvem vyšla německy práce Pierra Bourdieu o francouzském školském systému v šedesátých letech. Tu knihu bohužel nemám po ruce.
Nicméně: TI "Lidé, kteří žijí jinak", jak krásně píše Saša Uhlová, mají, sociologicky řečeno, jiný habitus, jiný způsob života (včetně nejrůznějších nereflektovaných předpokladů, sociálního kapitálu atd.) než ti, kteří se v majoritní společnosti snadno prosazují.
Ta voda, do které jsou lidé hozeni, není pro každého stejná. Poradil by si třeba pan Ševčík bez pomoci v australské poušti, kde byli Aboriginové schopni najít vodu a potravu?
Třeba doučování: Dětí, které školu bez nějaké nadstardardní pomoci nezvládají, jsou mraky. Ovšem pokud to dítě žije v habitu střední třídy, tak se mu možností doučování nabízí spousta. Dost často stačí pomoc rodičů, nebo si ti rodiče poradí jinak, mají známé, dohodnou se s učiteli. Ale co když třeba má rodiče, kteří jsou absolventi zvláštní či praktické školy? Vzdělání je u nás ve velké míře dědičné a není to dáno biologickou dědičností nadání.
Sdíl
Nicméně: TI "Lidé, kteří žijí jinak", jak krásně píše Saša Uhlová, mají, sociologicky řečeno, jiný habitus, jiný způsob života (včetně nejrůznějších nereflektovaných předpokladů, sociálního kapitálu atd.) než ti, kteří se v majoritní společnosti snadno prosazují.
Ta voda, do které jsou lidé hozeni, není pro každého stejná. Poradil by si třeba pan Ševčík bez pomoci v australské poušti, kde byli Aboriginové schopni najít vodu a potravu?
Třeba doučování: Dětí, které školu bez nějaké nadstardardní pomoci nezvládají, jsou mraky. Ovšem pokud to dítě žije v habitu střední třídy, tak se mu možností doučování nabízí spousta. Dost často stačí pomoc rodičů, nebo si ti rodiče poradí jinak, mají známé, dohodnou se s učiteli. Ale co když třeba má rodiče, kteří jsou absolventi zvláštní či praktické školy? Vzdělání je u nás ve velké míře dědičné a není to dáno biologickou dědičností nadání.
Sdíl
LŠ
August 2, 2014 v 10.10
Já netvrdím nikde, že existují stejné šance. Já hledám hranici efektivity pomoci sociálně slabým.
A tvrdím, že u nás je tato pomoc neefektivní. Jednak tím, že nemotivuje určitou část ke snaze vybřednout ze současného stavu. Jednak tím, že díky plošnosti se nedají odlišit /a hlavně výrazně zvýhodnit a tím motivovat k následování/ lidi mající snahu o změnu od chronických příživníků.
A jednak tím, že na systému je nalepeno příliš mnoho pijavic, které čerpají a jejich přínos je minimální, ne-li záporný. Mě nezajímají krásné květy, mě zajímají plody a těch mnoho nevidět.
Děti bohatých, kteří je nechají doučovat, budou v konečném důsledku zataženi do pracovního procesu. Děti sociálně slabých tu samou možnost mít nebudou, takže je vaše srovnání zbytečné. Je spíše třeba hledat pro tyto děti takové aktivity, které budou moci v dospělosti využít pro nějakou profesi. Zní to hrozně, ale pokud je zde kapitalismus, platí to mnou výše psané o kolaboraci s ním. Ovšem je to pořád lepší, než aby si tyto děti hrály na "sociálku". Ostatně celé dětství s jeho hrami je defacto přípravou na život.
Dnešní článek v Právu jen ukazuje zoufalost současného systému. Člověk, žijící se svou rodinou na ubytovně, na 14 metrech čtverečních, stojí stát měsíčně téměř 10000. Když se přestěhuje do bytu, stát na něj dá už jen 5000. Kde byli levicoví politikové, když se tato ohromná nehoráznost schvalovala?
A tvrdím, že u nás je tato pomoc neefektivní. Jednak tím, že nemotivuje určitou část ke snaze vybřednout ze současného stavu. Jednak tím, že díky plošnosti se nedají odlišit /a hlavně výrazně zvýhodnit a tím motivovat k následování/ lidi mající snahu o změnu od chronických příživníků.
A jednak tím, že na systému je nalepeno příliš mnoho pijavic, které čerpají a jejich přínos je minimální, ne-li záporný. Mě nezajímají krásné květy, mě zajímají plody a těch mnoho nevidět.
Děti bohatých, kteří je nechají doučovat, budou v konečném důsledku zataženi do pracovního procesu. Děti sociálně slabých tu samou možnost mít nebudou, takže je vaše srovnání zbytečné. Je spíše třeba hledat pro tyto děti takové aktivity, které budou moci v dospělosti využít pro nějakou profesi. Zní to hrozně, ale pokud je zde kapitalismus, platí to mnou výše psané o kolaboraci s ním. Ovšem je to pořád lepší, než aby si tyto děti hrály na "sociálku". Ostatně celé dětství s jeho hrami je defacto přípravou na život.
Dnešní článek v Právu jen ukazuje zoufalost současného systému. Člověk, žijící se svou rodinou na ubytovně, na 14 metrech čtverečních, stojí stát měsíčně téměř 10000. Když se přestěhuje do bytu, stát na něj dá už jen 5000. Kde byli levicoví politikové, když se tato ohromná nehoráznost schvalovala?
August 2, 2014 v 12.20
Ten obecný princip, že pomoc může vyvolávat a udržovat potřebu pomoci, nezpochybňuji.
Ale jakou to má souvislost s tímto článkem? Píšete, že cílem by měla být integrace. To, že cestou k integraci je mimo jiné vzdělání, nezpochybňuje skoro nikdo. Vy ale píšete, že by bylo "spíše třeba hledat pro tyto děti takové aktivity, které budou moci v dospělosti využít pro nějakou profesi." Jaké aktivity by to byly?
Ale jakou to má souvislost s tímto článkem? Píšete, že cílem by měla být integrace. To, že cestou k integraci je mimo jiné vzdělání, nezpochybňuje skoro nikdo. Vy ale píšete, že by bylo "spíše třeba hledat pro tyto děti takové aktivity, které budou moci v dospělosti využít pro nějakou profesi." Jaké aktivity by to byly?
LŠ
August 2, 2014 v 14.47
Děti některých sociálně slabých jsou negramotné maunálně. Psal jsem to zde kdysi, jak jsem s úžasem zjistil, že vzít do ruky montážní klíč a otočit s ním matici bylo pro mladé Romy /kopáče/ nad jejich schopnost. Pochopil jsem, že je to, co my považujeme za samozřejmé, nikdo nenaučil, jejich otec a blízcí příbuzní žádnou takovouto činnost nevykonávali, tak jak by tohle mohli oni sami zvládat?
Jak jsou manuálně zručné děti rodičů, sestěhovaných na ubytovnách? Otec /i kdyby to sám uměl/ nic nespravuje, nic své děti neučí. Neziskovky se chlubí tím, že je učí anglicky. Aby si uměly v Anglii říct o dávky? Ty děti potřebují výchovu k manuální zručnosti.
Tu jim ale terenní sociální pracovnice asi neposkytnou. Středoškolské vzdělání je fajn, jenže takový ten systém, který je tu zavedený, znamená jen, to, že každý rok na střední oddálí nástup na pracák. Tak se "studuje". Neupírám studium dětem nadaným. Ovšem ty zas nepotřebují doučování.
Manuálně zručný člověk navíc sežene práci dříve, než řadu let studující "středoškolák". Pak se ta angličtina i šikne.
Jak jsou manuálně zručné děti rodičů, sestěhovaných na ubytovnách? Otec /i kdyby to sám uměl/ nic nespravuje, nic své děti neučí. Neziskovky se chlubí tím, že je učí anglicky. Aby si uměly v Anglii říct o dávky? Ty děti potřebují výchovu k manuální zručnosti.
Tu jim ale terenní sociální pracovnice asi neposkytnou. Středoškolské vzdělání je fajn, jenže takový ten systém, který je tu zavedený, znamená jen, to, že každý rok na střední oddálí nástup na pracák. Tak se "studuje". Neupírám studium dětem nadaným. Ovšem ty zas nepotřebují doučování.
Manuálně zručný člověk navíc sežene práci dříve, než řadu let studující "středoškolák". Pak se ta angličtina i šikne.
August 2, 2014 v 15.23
Jak sežene manuálně zručný člověk se základním vzděláním práci? Myslím, že v tomto kontextu znamená střední škola jakékoliv sekundární vzdělání.
Jak to ten zaměstnavatel pozná, že je šikovný? Pokud je z majority, tak mu třeba někdo tu práci dohodí a doporučí ho. Nebo už někde pracoval. To je součást toho sociálního kapitálu, o kterém je řeč.
Jak to ten zaměstnavatel pozná, že je šikovný? Pokud je z majority, tak mu třeba někdo tu práci dohodí a doporučí ho. Nebo už někde pracoval. To je součást toho sociálního kapitálu, o kterém je řeč.
LŠ
August 2, 2014 v 15.54
Nepsal jsem manuálně zručný se základním vzděláním. Myslel jsem absolventa učňáku. Dnes se tomu vznešeně sice říká střední škola, ale to je taký hloupě zavádějící termín.
Zaměstnavatele šikovného zaměstnance poznají. Tím buďte jist! Ono jich moc není. Středoškoláků je jak naděláno, ale šikovných zručných řemeslníků pochybí. A to moc. To, že šikovný vyučený řemeslník sežene práci daleko dříve, než středoškolák, je nade vší pochybnost. Moji určitě.
Zaměstnavatele šikovného zaměstnance poznají. Tím buďte jist! Ono jich moc není. Středoškoláků je jak naděláno, ale šikovných zručných řemeslníků pochybí. A to moc. To, že šikovný vyučený řemeslník sežene práci daleko dříve, než středoškolák, je nade vší pochybnost. Moji určitě.
August 2, 2014 v 23.50
Střední školou se myslí jakákoli střední škola, v tomto kontextu hovoříme skutečně o učňácích, to má pan Kubička pravdu, stejně jako se sociálním kapitálem a vůbec se vším, co zde psal.
Pane Ševčíku, domnívám se, že nemáte příliš přesnou představu o práci občanských organizací. Ony nezařizují pro své klienty téměř vše, to by musely mít mnohem více zaměstnanců, kteří by doprovázeli klienty na všechny úřady. V nadsázce se dá říci, že spíše suplují onen sociální kapitál, který jejich klientům schází. A tak se stane, že lidé, kteří by byli na sociálních dávkách, pracují, kupříkladu. Nebojte, do práce s nimi nikdo pak už nechodí.
Pracuje-li taková organizace dobře, je jejím cílem to, aby jejich služeb lidé už nepotřebovali. Vlastně mi není jasné, co vás na tom tak irituje. Tady a teď se podařilo za minimální náklady zaktivizovat relativně velký počet lidí, kteří doučují děti, které by jinak měly ve škole problémy. Nevím, zda vy sám nějaké děti máte, třeba ano a třeba jsou nadprůměrně nadané a žádnou pomoc nepotřebují, nicméně český vzdělávací systém počítá s funkčně gramotnými, vzdělanými rodiči, kteří dělají s dětmi úkoly a pomáhají jim, když ve škole něčemu nerozumí.
A ještě jedna poznámka. Pokud necháte lidi na okraji společnosti "ať plavou sami" většinou skončí za hranou zákona. Pro společnost to není právě nejlevnější, mám-li použít ekonomický argument. Vidím to asi tak: Na tom moři jedeme ve člunech (máme ekonomický, kulturní a sociální kapitál), někdo má i velkou drahou loď (to je hodně velký kapitál) a pak jsou ti lidé, kteří se topí, záchranné kruhy jim mohou pomoci, aby se vyšplhali na člun (získali vzdělání, kontakty, atd.)
Pane Ševčíku, domnívám se, že nemáte příliš přesnou představu o práci občanských organizací. Ony nezařizují pro své klienty téměř vše, to by musely mít mnohem více zaměstnanců, kteří by doprovázeli klienty na všechny úřady. V nadsázce se dá říci, že spíše suplují onen sociální kapitál, který jejich klientům schází. A tak se stane, že lidé, kteří by byli na sociálních dávkách, pracují, kupříkladu. Nebojte, do práce s nimi nikdo pak už nechodí.
Pracuje-li taková organizace dobře, je jejím cílem to, aby jejich služeb lidé už nepotřebovali. Vlastně mi není jasné, co vás na tom tak irituje. Tady a teď se podařilo za minimální náklady zaktivizovat relativně velký počet lidí, kteří doučují děti, které by jinak měly ve škole problémy. Nevím, zda vy sám nějaké děti máte, třeba ano a třeba jsou nadprůměrně nadané a žádnou pomoc nepotřebují, nicméně český vzdělávací systém počítá s funkčně gramotnými, vzdělanými rodiči, kteří dělají s dětmi úkoly a pomáhají jim, když ve škole něčemu nerozumí.
A ještě jedna poznámka. Pokud necháte lidi na okraji společnosti "ať plavou sami" většinou skončí za hranou zákona. Pro společnost to není právě nejlevnější, mám-li použít ekonomický argument. Vidím to asi tak: Na tom moři jedeme ve člunech (máme ekonomický, kulturní a sociální kapitál), někdo má i velkou drahou loď (to je hodně velký kapitál) a pak jsou ti lidé, kteří se topí, záchranné kruhy jim mohou pomoci, aby se vyšplhali na člun (získali vzdělání, kontakty, atd.)
LŠ
Mě neiritují občanské organizace. Jen se domnívám, že mezi nimi je řada výkuků, kteří fungují na principu - podívám se na co jsou dotace a vypracuji na to projekt. Penízky budou.
Systém je nastaven tak, že dává peníze dle krásných frází, obsažených v projektu. Práce organizací není hodnocena podle skutečného přínosu. Nebo se pletu a organizace jsou odměňovány podle toho, kolik lidí začlení do pracovního procesu, kolik dětí si zlepší studijní výsledky, či kolika lidem bylo pomoženo dostat se z ubytoven do bytů, nebo kolik lidí se naučilo prokazatelně hospodařit? Pokud ano, rád se omluvím.
Zatím to vidím ale tak, jak jsem tu pod nějakým článkem popisoval. Ubytovatel na ubytovně si kromě ubytovacích služeb vyřídí ještě živnosťák na poskytování dalších sociálních služeb - poradenská kunzultační činnost, služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy atd. Tohle si nechá platit, i když je jasné, že kdyby skutečně pořádně tyto služby vykonával, tak je do roka bez práce. Podřezával by si větev na které sedí. Řada "neziskovek" rovněž tak. Jenže kdo tak asi skutečně kontroluje, co a jak dělají?
A tak mizí v bezedných kapsách spekulantů peníze, za které by mohly být postaveny sociální byty, za které by mohly být postaveny vyučovací zařízení, ve kterých by se mohly doučovat děti sociálně slabých. Mohly by být provozovány dílny, ve kterých by získávaly potřebné manuální dovednosti. A tak by se dalo pokračovat.
Já bych ten váš příměr viděl jinak. Systém by měl naučit sociálně slabé plavat, aby se neutopili. Ne je nechat celý život v pohodlném záchranném kruhu. Příspěvek na bydlení v rozsahu 7 let v posledních 10 kalendářních letech je vlastně na věčné časy. Kde je v něm motivační prvek?
A vůbec: tyto motivační prvky jsou tak minimální, že je téměř blázen ten, kdo by se učil plavat.
Systém je nastaven tak, že dává peníze dle krásných frází, obsažených v projektu. Práce organizací není hodnocena podle skutečného přínosu. Nebo se pletu a organizace jsou odměňovány podle toho, kolik lidí začlení do pracovního procesu, kolik dětí si zlepší studijní výsledky, či kolika lidem bylo pomoženo dostat se z ubytoven do bytů, nebo kolik lidí se naučilo prokazatelně hospodařit? Pokud ano, rád se omluvím.
Zatím to vidím ale tak, jak jsem tu pod nějakým článkem popisoval. Ubytovatel na ubytovně si kromě ubytovacích služeb vyřídí ještě živnosťák na poskytování dalších sociálních služeb - poradenská kunzultační činnost, služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy atd. Tohle si nechá platit, i když je jasné, že kdyby skutečně pořádně tyto služby vykonával, tak je do roka bez práce. Podřezával by si větev na které sedí. Řada "neziskovek" rovněž tak. Jenže kdo tak asi skutečně kontroluje, co a jak dělají?
A tak mizí v bezedných kapsách spekulantů peníze, za které by mohly být postaveny sociální byty, za které by mohly být postaveny vyučovací zařízení, ve kterých by se mohly doučovat děti sociálně slabých. Mohly by být provozovány dílny, ve kterých by získávaly potřebné manuální dovednosti. A tak by se dalo pokračovat.
Já bych ten váš příměr viděl jinak. Systém by měl naučit sociálně slabé plavat, aby se neutopili. Ne je nechat celý život v pohodlném záchranném kruhu. Příspěvek na bydlení v rozsahu 7 let v posledních 10 kalendářních letech je vlastně na věčné časy. Kde je v něm motivační prvek?
A vůbec: tyto motivační prvky jsou tak minimální, že je téměř blázen ten, kdo by se učil plavat.
Píšete: "A tak mizí v bezedných kapsách spekulantů peníze, za které by mohly být postaveny sociální byty, za které by mohly být postaveny vyučovací zařízení, ve kterých by se mohly doučovat děti sociálně slabých. Mohly by být provozovány dílny, ve kterých by získávaly potřebné manuální dovednosti. A tak by se dalo pokračovat." To by bylo hezké. Ale co jiného jsou učňáky, než dílny, kde děti získávají potřebné manuální zručnosti? Proč chcete stavět vyučovací zařízení, když už tu máme školy a na doučování není třeba nic stavět? I těch bytů je dost, jen kdyby je nenechávali majitelé (často i obce) chátrat. Vždyť vy vlastně chcete, aby se dělalo to, co se dělá dosud, jen ve velkém. Máte představu, kolik by to stálo peněz? Zřejmě asi netušíte, za jak málo pracují lidé v občanském sektoru a kolik práce zde lidé dělají úplně zadarmo.
LŠ
Ale. Vyčítáte mi, že chci duplovat již vybudované, ale sama píšete ve svém článku, že děti se nemají kde učit. Proč tedy nevyužívají vámi navrhované školy?
Jedná se z vaší strany i o další nepochopení. Aby dítě mělo zájem o nějaký učební obor, aby mohlo nastoupit do nějakého účňáku, musí v něm ten zájem někdo podnítit. Dítě, které je v 15 letech nešikovné, nezručné, neschopné přitlouct hřebík, se bude logicky oborům pro manuálně zručné vyhýbat. Pokud ne, časem se mu znechutí, protože mu jeho nešikovnost bude předhazována a bude jí znevýhodněno. Tu zručnost musí pochytit dříve. Jenže kde a hlavně s kým? Tety z neziskovek mu možná půjčí kolo, nebo zařídí tábor. Fajn, ale pro život je to pomalu stejně přínosné, je to jako polechtat jej pod žebry, aby se zasmálo.
Představu kolik by stálo nemám. Ale mám jistotu, že když se peníze vyhozené bílým mafiím a některým "neziskovkám" dají dohromady, tak se na to nastřádá. A hlavně se tato investice státu brzy vrátí.
Já si nesmírně vážím lidí, kteří pomáhají druhým v rámci skutečného altruismu. I neziskovek, které konají často nad rámec deklarovaných služeb.
Neznamená to ovšem, že takto konají všechny. Že mezi nimi nejsou pijavice, kterým jde o zisk. A stát bohužel nemá mechanismy, které by mezi nimi rozlišovaly, nemá mechanismy, které by odměňovaly dle skutečného přínosu.
Navíc musím konstatovat, že u i těch altruistických neziskovek jejich práce není vždy přínosem. Každá pomoc ve skutečnosti pomocí nemusí být. Nějaké hurá principy s tím, že když sociálně slabým vše vyřídím, tak jsem jejich zachránce totiž neplatí. Pokud tedy nejsou pracovníci těchto neziskovek na takové úrovni, aby dokázali rozlišit, kde je hranice efektivity jejich konání, jsou na tom pak stejně, jako občané Springfieldu, kteří také chtěli "pomoci" Nedu Flandersovi a postavili mu nový dům.
Jedná se z vaší strany i o další nepochopení. Aby dítě mělo zájem o nějaký učební obor, aby mohlo nastoupit do nějakého účňáku, musí v něm ten zájem někdo podnítit. Dítě, které je v 15 letech nešikovné, nezručné, neschopné přitlouct hřebík, se bude logicky oborům pro manuálně zručné vyhýbat. Pokud ne, časem se mu znechutí, protože mu jeho nešikovnost bude předhazována a bude jí znevýhodněno. Tu zručnost musí pochytit dříve. Jenže kde a hlavně s kým? Tety z neziskovek mu možná půjčí kolo, nebo zařídí tábor. Fajn, ale pro život je to pomalu stejně přínosné, je to jako polechtat jej pod žebry, aby se zasmálo.
Představu kolik by stálo nemám. Ale mám jistotu, že když se peníze vyhozené bílým mafiím a některým "neziskovkám" dají dohromady, tak se na to nastřádá. A hlavně se tato investice státu brzy vrátí.
Já si nesmírně vážím lidí, kteří pomáhají druhým v rámci skutečného altruismu. I neziskovek, které konají často nad rámec deklarovaných služeb.
Neznamená to ovšem, že takto konají všechny. Že mezi nimi nejsou pijavice, kterým jde o zisk. A stát bohužel nemá mechanismy, které by mezi nimi rozlišovaly, nemá mechanismy, které by odměňovaly dle skutečného přínosu.
Navíc musím konstatovat, že u i těch altruistických neziskovek jejich práce není vždy přínosem. Každá pomoc ve skutečnosti pomocí nemusí být. Nějaké hurá principy s tím, že když sociálně slabým vše vyřídím, tak jsem jejich zachránce totiž neplatí. Pokud tedy nejsou pracovníci těchto neziskovek na takové úrovni, aby dokázali rozlišit, kde je hranice efektivity jejich konání, jsou na tom pak stejně, jako občané Springfieldu, kteří také chtěli "pomoci" Nedu Flandersovi a postavili mu nový dům.
+ Další komentáře