Koaliční vláda Bohuslava Sobotky v pondělí schválila navýšení minimální mzdy, a to od začátku příštího roku. Návrh předložený ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou-Tominovou bude znamenat navýšení minimální mzdy ze současných 8500 korun na 9200 korun, minimální hodinová mzda stoupne z 50,60 korun na 55 korun.

Nařízení počítá také s valorizací nejnižší úrovně zaručené mzdy pro zaměstnance, jejichž mzdy nejsou sjednány v kolektivních smlouvách, a pro zaměstnance ve veřejných službách a správě, jimž je za práci poskytován plat.

„Poctivě pracujícím chceme zajistit důstojnou odměnu za vykonanou práci. Postupně proto budeme zvyšovat minimální mzdu tak, aby se její úroveň přiblížila 40 procentům průměrné mzdy. Vláda tímto realizuje svůj záměr, který představila v Programovém prohlášení. Toto řešení zohledňuje současný i očekávaný ekonomický vývoj, stejně jako předpokládaný růst mezd a spotřebitelských cen,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marková-Tominová.

Zvýšení uvedených minim se netýká zaměstnanců, kteří jsou poživateli invalidních důchodů; pro tyto osoby nadále zůstává minimální mzda 8 000 korun za měsíc nebo 48,10 korun za hodinu. Toto opatření má podle tiskového odboru ministerstva práce a sociálních věcí za cíl stabilizovat postavení této specifické skupiny zaměstnanců na trhu práce.

Minimální mzda se naposledy zvýšila v srpnu loňského roku, opatření zavedl úřednický kabinet Jiřího Rusnoka. V období pravicových vlád ale stagnovala. Fakt, že v letech 2007 až 2012 nebyla minimální mzda zvyšována, přispěl k tomu, že byly velmi výrazně oslabeny základní funkce minimální mzdy a významně poklesla kupní síla zaměstnanců pracujících za minimální mzdu.

Navyšování minimální mzdy uvítali odboráři, podle předsedy ČMKOS Josefa Středuly mohlo být ale razantnější. „Mohla by jít nahoru ještě dynamičtěji. Stále ještě je nižší než sociální dávky, které člověk může dostat,“ uvedl už dříve předseda ČMKOS. Pravicová opozice naopak rozhodnutí vlády kritizuje.

„Je to nešťastný krok. V některých odvětvích, kde se pracuje tradičně a často na úrovni minimální mzdy, jako je textilní průmysl, to může způsobit velké problémy. Povede to k velkým potížím jak zaměstnavatelů, tak těch nejslabších zaměstnanců, kteří přijdou o zaměstnání,“ tvrdí například první místopředseda TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.