Odboráři chválí koaliční smlouvu. Varují ale před nízkými příjmy státu

Vratislav Dostál

Obecně je možné podle odborářů říct, že koaliční smlouva jde ve svých návrzích směrem, který odpovídá směru politiky ČMKOS. Problém programové dohody spatřují především v reálné možnosti plného profinancování všech deklarovaných opatření.

V pondělí se uskutečnila tisková konference Českomoravského svazu odborových svazů (ČMKOS). Odboráři ji svolali v reakci na zveřejnění koaliční smlouvy sociálních demokratů, Hnutí ANO a lidovců. Dohodu koaliční subjekty předložily veřejnosti v pátek.

A podle odborů jde o nejlepší koaliční smlouvu za poslední dvě dekády. „Obecně je možné zcela zodpovědně říci, že koaliční smlouva jde ve svých návrzích směrem, který odpovídá směru politiky ČMKOS," uvedl před novináři místopředseda ČMKOS Václav Pícl. „Je to nejlepší koaliční dohoda za posledních třiadvacet let," dodal předseda odborového svazu Kovo Josef Středula.

Připomněli také, že fakticky neexistuje oblast veřejného života, ve které by „činnost“ předchozích dvou vlád pravicových koalic po sobě nezanechala negativní stopu a potřebu nápravy či zásahu.

Z tohoto pohledu je podle odborů sympatické, že se dohoda ČSSD, ANO a KDU-ČSL snaží většinu problémů popsat a naznačit jejich řešení. „Přiznání existence problémů je první a nezbytnou podmínkou pro jejich zdárné vyřešení. Už v tom se přístup nastupující koalice výrazně liší od předchozích vládních garnitur,“ uvedly odbory.

Experti odborů nicméně zdůrazňují, že možnosti vyřešení všech dlouhodobě neřešených problémů ve velmi krátkém časovém období nesporně narazí na řadu omezení jak finančních, tak i lidských či organizačních.

„Koaliční dohoda klade a bude klást před koaliční partnery velmi obtížné úkoly. Jejich skutečné naplnění podle našeho názoru vyžaduje ne jedno, ale dvě až tři volební období. Úspěšnost bude přitom kriticky závislá na schopnosti a vzájemné koordinaci resortů,“ uvedly odbory v materiálu, který se dohodě vznikající koalice věnuje.

Odůvodňují to tím, že většina opatření a návrhů, především v oblasti nastartování ekonomického růstu, boje proti nezaměstnanosti, pomoci ohroženým regionům, má výrazně průřezový charakter, při kterém je naprosto nezbytná vzájemná provázanost a časová a věcná koordinace jednotlivých resortů, ale i územních orgánů a dalších subjektů včetně sociálních partnerů.

Podle ČMKOS tak teprve programové prohlášení vlády naznačí jasnou vizi klíčových priorit budoucí vlády, priorit nezbytných pro následné naplnění všech záměrů obsažených v koaliční smlouvě. „Samozřejmě musí obsahovat i jasný časový harmonogram a finanční výhled, který prováže koaliční záměry s ekonomickou realitou,“ uvedly odbory s tím, že v nejbližším období považují za prioritu nastartování ekonomického růstu a boj proti nezaměstnanosti.

V návrhu koaliční smlouvy se koaliční partneři zavazují provést řadu opatření, jež odbory vnímají pozitivně, týkají se například změn v důchodovém systému, zaměstnanosti, v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení a podpoře rodin s dětmi.

Jednoznačně odboráři vítají například závazek usilovat o udržení sociální soudržnosti a prosazování principů sociální spravedlnosti, změny v důchodovém systému, postupné zvyšování minimální mzdy či navrhovaná opatření proti chudobě a sociálnímu vyloučení včetně záměru prosadit zákon o sociálním bydlení a navýšit podporu rodin s dětmi. ČMKOS by navíc uvítala posílení motivace zaměstnavatelů k odvádění vyšších příspěvků do třetího pilíře penzijního systému.

Zároveň tvrdí, že by si obšírnější komentář zasloužilo také téma sociálního dialogu. „Skutečnost, že dokument neobsahuje ani slovo o významu a podpoře kolektivního vyjednávání a že se zde vůbec nevyskytuje slovo odbory, snad nemá ani cenu komentovat, to už jaksi patří k politickému koloritu posledních let,“ tvrdí.

Z věcného hlediska vidí ČMKOS problém uzavřené dohody především v reálné možnosti plného profinancování všech v koaliční smlouvě deklarovaných opatření. „Koaliční dohoda se — možná oprávněně, možná ne — na příjmové straně spoléhá především na vnitřní úspory v chodu státu. Později pak na zlepšený výběr daní prostřednictvím systému kontrolních pokladen druhé generace. Náměty na zvýšení daní byly až na nepatrné výjimky (zdanění hazardu) odmítnuty,“ připomínají odboráři.

Podle ČMKOS nicméně nelze přehlédnout, že požadavky na dodatečné disponibilní příjmy budou značné: především budou muset pokrýt předpokládané zvýšené požadavky na výdajové straně rozpočtů, vyplývající z dohody. „Ale nejen to. Zároveň totiž budou muset vykompenzovat předpokládaný daňový pokles v celé řadě daňových okruhů,“ varují odboráři.

Prakticky to podle ČMKOS bude znamenat výrazné riziko nemožnosti profinancování všech deklarovaných opatření. Za jeden ze základních předpokladů nápravy veřejných rozpočtů v České republice přitom ČMKOS považuje zajištění elementární daňové spravedlnosti. Je naprosto nezbytné, tvrdí odboráři, odstranit z daňového systému privilegia určená pro nejrůznější zájmové skupiny a jednotlivce spočívající v privilegiu být zdaněn méně než ostatní.

„Nelze nevidět, že koaliční dohoda v tomto ohledu znamená nesporný průlom v oblasti dlouhodobě odmítaných témat, jako jsou kontrolní pokladny, majetková přiznání či omezení hotovostních plateb. Všechna tato opatření jsou programovými prioritami i ČMKOS a mají naši plnou podporu,“ tvrdí odboráři.

Podle ČMKOS je naopak škoda, že koaliční smlouva nakonec nepočítá se zavedením minimální daně. Připomínají, že minimální daň měla sloužit k tomu, aby se podnikající daňový poplatník alespoň minimálním obnosem podílel (stejně jako ve zdravotním či sociálním pojištění) na tom, že využívá infrastrukturu státu hrazenou z daní ostatních.