Odbory po česku, kolekce a rekreace

Jan Gruber

V dobách pravicových vlád ČMKOS ubylo takřka sto tisíc členek a členů. Odboroví předáci a předačky se nejsou s to zapojovat do širší evropské debaty o roli, kterou by odbory měly hrát. A nedokáží hájit ani stará a prověřená odborářská témata.

Minimální mzda od letoška znovu pomalu roste. Životní a existenční minimum bylo vládou zmraženo na konci minulého roku, aby se prý lidem vyplatilo pracovat. Podpora v nezaměstnanosti zůstává směšně nízká a neumožňuje vést důstojný život. Prekarizace práce pokračuje. Ženy jsou na pracovním trhu nadále znevýhodňovány.

A vedení ČMKOS se tváří spokojeně, mne si ruce, že od válu konečně odešli Topolánkové, Nečasové, Kalouskové a Drábkové, jako by nemělo co na práci. Nejde však jen o zmíněná témata, kterým by se čelní odboráři a odborářky měli věnovat. Snadno lze nalézt mnohá další.

České odbory v porovnání s německými vypadají jako Pat a Mat vedle MacGyvera. Jsou nemotorné, nešikovné, vlastní nekompetencí ubližují nejen sobě, ale i svému okolí a často bývají k smíchu. Přesto nejsou zbytečné. Foto: facebook.com
×