Migranti kladou odborům otázku, čím chtějí být
Jaroslav BicanVelkým tématem, před kterým dnes stojí odborové hnutí, je pracovní migrace. To, jak se k němu postaví, nakonec rozhodne o tom, zda jsou odbory ještě stále hnutí a nebo jen organizace hájící zájmy jisté části pracujících.
Stále důležitějším tématem spojeným s trhem práce je dnes pracovní migrace. Počet migrantů, kteří se stěhují za prací, celosvětově stoupá. Přestože se Evropská unie ve vztahu k třetím zemím stále více kloní spíše k restriktivní migrační politice, příchod imigrantů v propojeném světě není něčím, co by bylo možné jen tak zastavit.
Vedle toho existuje také vnitrounijní stěhování za prací jako jedna ze základních svobod vnitřního trhu Evropské unie. Možnost občanů České republiky pracovat v jiných zemích EU je vyvážena tím, že i náš pracovní trh je otevřený pracovníkům z ostatních členských států.
Pracovní migrace je spjatá s celou řadou negativních jevů dopadajících na nově příchozí. Lidé stěhující se za prací jsou často zneužíváni, pracují za horších podmínek než domácí pracovníci, za velmi nízkou mzdu, na místech s minimální sociální ochranou, výjimkou nejsou případy, kdy jsou nuceni využívat předražené ubytování či stravování. Tento fenomén představuje velkou výzvu pro odborové hnutí.
Minulý týden se právě na téma Odbory a pracovní migrace uskutečnilo mezinárodní fórum pořádané Multikulturním centrem Praha a zastoupením Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice. Podle místopředsedkyně Českomoravské konfederace odborových svazů Radky Sokolové se ČMKOS dlouhodobě věnuje tomu, aby migranti měli legální a srovnatelné postavení s domácími pracovníky.
ČMKOS v tomto ohledu vychází z Mezinárodní organizace práce, která se zaměřuje na vytvoření důstojných podmínek práce pro migranty. Jedná se také o jedno ze stěžejních témat Evropské odborové konfederace.