Organizace pro pomoc uprchlíkům kritizuje některá ustanovení novely, kterou včera schválila vláda Petra Nečase, jako nepřijatelně represivní. To zastiňuje klady zákonného opatření, které do českého práva integruje evropskou legislativu.
Vláda včera schválila novelu zákona o pobytu cizinců, která má zavést nová povolení k pobytu obsahující biometrické údaje či spoluodpovědnost zaměstnavatelů za zaměstnané cizince. K návrhu předloženému ministerstvem vnitra měly jednotlivé resorty přes 380 připomínek. I proto bylo jednání kabinetu v minulých týdnech několikrát přerušeno. O přijetí novely novináře informoval ministerský předseda Petr Nečas (ODS).
Novela, která integruje do českého zákonodárství tři evropské směrnice, zavádí spoluodpovědnost zaměstnavatele za cizince, jehož zaměstnal, či takzvanou modrou kartu. Cizince by opravňovala k dlouhodobému pobytu i k výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci. O jejím udělení by mělo rozhodovat ministerstvo vnitra.
ČSSD s principem modrých karet souhlasí, obává se ale jejich možného zneužívání, řekl dnes novinářům poslanec sociální demokracie Jeroným Tejc. Měly by být podle něho skutečně omezeny jen pro okruh kvalifikovaných lidí. ČSSD předlohu podpoří, pokud ve sněmovních výborech dospěje k názoru, že zneužívání karet nehrozí, dodal Tejc.
Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům, ale novelu kritizuje: „Novela zákona o pobytu cizinců a souvisejících předpisů představuje další zpřísnění podmínek pobytu cizinců, a nepřináší usnadnění jejich života. Cizinci se stále považují za pracovní sílu, kterou je třeba využít a následně vrátit do země původu, nikoli za lidské osobnosti s právem na důstojný život v civilizované zemi.“
Podle Rozumka v novele absentuje integrační opatření, usnadnění pracovního pobytu cizinců v České republice, uznání jejich nezbytnosti pro celou řadu hospodářských oborů, například stavebnictví. Rozumek na novele oceňuje možnost sloučení rodiny azylantů a držitelů doplňkové ochrany.
Minulý týden se ministři dohodli, že případnému vyhoštění cizinců, kteří budou přistiženi při práci načerno, by mělo předcházet azylové řízení. Nelegálně zaměstnaný cizinec bude také mít možnost požádat o udělení dlouhodobého pobytu na dobu, po kterou se dohaduje se zaměstnavatelem o zaplacení dlužné mzdy.
Novela ale stanoví povinnost zaměstnavatele hradit náklady spojené s vyhoštěním cizince, pokud po skončení platnosti pobytu nevycestoval z ČR, případně uhradit náklady spojené se zdravotní péčí o cizince, kterého propustil před skončením platnosti pracovního povolení. ČSSD s povinnosti zaměstnavatelů nemá podle Tejce problém, sama ve volebním programu takovou změnu slibovala.
Rovněž Organizace pro pomoc uprchlíkům rozšíření odpovědnosti zaměstnavatele za řešení situace cizince, kterému poskytl zaměstnání, vítá.
Cizinec by měl být povinen prokázat, že je ze svého příjmu schopen zajistit pobyt svůj i své rodiny v ČR. Pokud rodinným příslušníkům nebude uděleno krátkodobé vízum k pobytu, budou moci podle novely podat opravný prostředek. O přijetí novely novináře informoval ministerský předseda Petr Nečas (ODS) s tím, že už se vyjasnila pravidla zdravotního pojištění u cizinců mimo EU.
Podle Martina Rozumka je problémem novely především možnost zbavit cizince bez dokumentů k pobytu svobody až na osmnáct měsíců. „To je nepřijatelně tvrdé opatření za správní přestupek, které není používáno ani jako následek celé řady trestných činů. Navíc automatický zákaz pobytu pro cizince bez dokumentů, nemožnost požádat o jeho zrušení ihned po návratu do země původu jsou opatření, kterými často vyháníme integrované, kulturně blízké, česky mluvící a dlouhodobě pracující cizince z ČR, např. Ukrajince, na jejichž místa dorazí obvykle nevzdělaní a snadno vykořisťovatelní lidé z Vietnamu či Mongolska, jejichž integrace je pak mnohem těžší,“ uvedl Rozumek pro DR.
Podle Rozumka je vážným problémem novely vynětí celé řady řízení s cizinci z působnosti části druhé a třetí správního řádu. „To stále ponechává širokou možnost zneužití správního uvážení a značný prostor pro korupční chování,“ myslí si Martin Rozumek.
„Změny v oblasti podnikání jsou potřebné, podnikání je často jen zástěrkou pro klasický pracovní poměr cizinců. Zpřísnění je v tomto ohledu na místě, ale je nutné je vykompenzovat uvolněním podmínek získání zaměstnání, lepší informovaností cizinců a zprůhledněním správního řízení ve věci vstupu a pobytu pracovních migrantů,“ uzavírá své vyjádření k novele ředitel jedné z největších českých organizací zabývajících se právy a postavením cizinců u nás.