Odbory chtějí zvýšení životního minima
Redakce DRČeskomoravská konfederace odborových svazů nesouhlasí s rozhodnutím vlády zmrazit životní minimum. Životní minimum je dnes podle předsedy ČMKOSu Josefa Středuly nízké.
Měsíc poté, co ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová uvedla, že vláda nezvýší životní minimum, odbory žádají vládu, aby ho navýšila. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly životní minimum neodpovídá skutečné hranici, kdy už člověk není schopný slušně přežít jeden měsíc.
Z násobku životního minima se navíc vypočítávají další sociální dávky, takže případné navýšení by vedlo k tomu, že by na dávky dosáhl větší počet lidí. Odbory proto s rozhodnutím vlády nesouhlasí.
Ministryně práce a sociálních věcí potvrzuje, že zvyšování životního minima se nechystá, ale s premiérem Bohuslavem Sobotkou je dohodnutá na finanční podpoře konkrétních skupin lidí. Jedná se například o podporu školních obědů pro děti, jejichž rodiče na to nemají dostatek prostředků, nebo o cílenou podporu seniorů, kteří jsou v hmotné nouzi a přitom si už nemohou přivydělat.
Michaela Marková-Tominová také upozorňuje na celkový kontext toho, co se jí zatím v oblasti sociální politiky podařilo dosáhnout: „Je to ministerstvo práce a sociálních věcí pod mým vedením, které prosadilo valorizaci důchodů od ledna 2015 v průměru o 200 korun. Také jsme zvýšili minimální mzdu z 8 500 na 9 200 korun. Jsme to my, kdo na Úřady práce přijímá šest set nových zaměstnanců nebo zaměstnankyň proto, aby tyto úřady mohly znovu lidem práci hledat.“
Sama ministryně považuje navýšení existenčního i životního minima za důležité, protože životní podmínky těch nejchudších by se měly zlepšovat, ale zároveň připomíná, že o tom nerozhoduje sama. Komentátor Patrik Eichler k tomu pro Deník Referendum dodává: „Životní a existenční minimum se stanovuje vládním nařízením a vláda rozhoduje ve sboru.“