Český statistický úřad: mzdová nerovnost i v minulém roce rostla
Vratislav DostálNejvyšší mzdy jsou tradičně v sektoru peněžnictví a pojišťovnictví, dohání je ale zaměstnanci v informačních a komunikačních činnostech. Mzdy zde dosahují dvojnásobku průměru. Nejnižší platy mají lidé pracující v ubytování a pohostinství.
Mzdový medián, tedy výše mzdy, na kterou dosahuje přesně polovina zaměstnanců, v roce 2014 činil 21 629 korun. Medián mezd mužů byl o 4 098 Kč vyšší než u žen. Průměrná mzda dosáhla v loňském roce 25 686 korun a meziročně se zvýšila o 608 korun. Díky nízké inflaci se mzda reálně zvýšila o dvě procenta. Ve středu to uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).
Rozdíly ve výdělcích jsou nejvýraznější podle konkrétních zaměstnání. Například řídící pracovníci v minulém roce vydělávali podle mediánu 42 645 korun, tedy dvojnásobek úrovně mezd úředníků nebo řemeslníků. Ovšem i uvnitř této kategorie zaměstnanců byly velké rozdíly závislé na oboru a na velikosti řízeného podniku či útvaru. Na opačné straně mzdové škály si nadpoloviční většina pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a také téměř polovina pracovníků ve službách a prodeji, vydělala méně než patnáct tisíc hrubého měsíčně.
„Nejvyšší mzdy jsou dlouhodobě v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví, velice rychle je však dohání zaměstnanci v informačních a komunikačních činnostech. Mzdy zde dosahují dvojnásobku průměru ostatních odvětví,“ uvedla Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ. Naopak nejnižší mzdy podle ní musíme hledat v ubytování, stravování a pohostinství, průměrná mzda tu byla 14 093 korun. „A pak v odvětví administrativní a podpůrné činnosti. Tam dominují agentury práce a průměrná mzda vloni činila jen 16 725 korun,“ doplnila Erhartová.
Průměrné platy v nepodnikatelské sféře loni předstihly o 217 korun mzdy v početně větší komerční sféře. Pracovníci v nepodnikatelské sféře jsou mnohem vzdělanější, bez maturity je jen každý pátý, a třicet procent tvoří vysokoškoláci. Ve mzdové sféře je téměř polovina lidí bez maturity a vysokoškolské vzdělání má pouze jeden ze sedmi. Obecně platí, že výdělky v platové sféře jsou nivelizovanější, v komerční mzdové sféře existuje vysoká variabilita.
„Variabilita pak znamená zvyšování celkového rozpětí mezd: čtyři z pěti zaměstnanců brali mzdy v intervalu 12 až 42 tisíc korun hrubého, a na každé straně byla ještě desetina extrémních hodnot, na jedné lidé poblíž minimální mzdy, na druhé vysoké výplaty až do milionových hodnot,“ vysvětluje Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.