Projekt Silnější hlas obyvatel Vysočiny při hledání hlubinného úložiště skončil

Vratislav Dostál

Cílem projektu bylo posílit roli obyvatel obcí v procesu výběru úložiště se zaměřením na Kraj Vysočina, ve kterém stát vytipoval hned tři lokality jako vhodné pro konečné úložiště vyhořelého jaderného paliva a dalších vysokoaktivních odpadů.

Projekt Silnější hlas obyvatel Vysočiny při hledání hlubinného úložiště, který od září 2014 vedla Calla — Sdružení pro záchranu prostředí, skončil. Jeho cílem bylo posílit roli obyvatel obcí v procesu výběru úložiště se zaměřením na Kraj Vysočina, ve kterém stát vytipoval hned tři lokality jako vhodné pro konečné úložiště vyhořelého jaderného paliva a dalších vysokoaktivních odpadů — Hrádek poblíž Jihlavy, Horku v okolí Budišova a Kraví horu mezi Bystřicí nad Pernštejnem a Tišnovem.

Možnosti starostů a veřejnosti hájit své zájmy jsou totiž velmi omezené a neodpovídají požadavkům na účinnou účast, jak ji chápou moderní evropské přístupy. V rámci projektu se uskutečnilo deset veřejných besed, které přilákaly okolo šesti set zájemců, organizátoři vydali šest čísel zpravodajů Bezjaderná Vysočina a Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme!, které celkem dostalo až čtyři tisíce čtenářů, mezi nimi také například zastupitelé Kraje Vysočina.

Mimo to v rámci akce aktivisté distribuovali informační letáčky, které ve svých schránkách našlo více než 3 500 domácností, v pěti obcích byla zřízena informační vitrína a na dalších čtyřech místech stálá místa s informačními materiály.

Na několika nových webech bylo navíc publikováno několik set aktualit a zaznamenaly více než dvacet tisíc návštěv, uskutečnilo se osm školících seminářů pro aktivní občany se zaměřením na samostatnou práci s médii, politiky, či o plánování kampaní, kterých se zúčastnilo 145 lidí.

V neposlední řadě se k podobě hodnocení nové státní Koncepce nakládání s radioaktivními odpady vyjádřilo asi sto obyvatel a k návrhu na úprav Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina kolem sto padesáti lidí.

„Je skvělé, jak se lidé ještě více začali zajímat, jakými způsoby mohou ovlivňovat budoucnost svých obcí,“ glosuje výstupy projektu Edvard Sequens z Cally. Spolupráce napříč státem vybranými lokalitami je podle něj nadějí, že se podaří prosadit koncepční změny v legislativě i v praktickém konání zodpovědných institucí.“

Jana Vitnerová ze spolku Bezjaderná Vysočina pak připomíná, že proces vyhledávání úložiště probíhá již dvaadvacet let. A podle ní ještě nějaký čas potrvá: „Není snadné udržet spolkovou práci tak dlouho aktivistickou. Čerstvý vítr projektu nám pomohl nestát se pasivními, získali jsme inspiraci i nové posily.“