Neměňte nám bydliště na jaderné smetiště
Radek KubalaV sobotu lidé na sedmi místech republiky protestovali proti plánovanému hlubinnému úložišti jaderného odpadu. Navštívili jsme jedno z míst, kde stát plánuje provádět geologické průzkumy, Kraví horu na Vysočině.
Je sobotní poledne a před malou železniční zastávkou Věžná se pomalu schází asi dvacet lidí. Plánují společně vyrazit na pochod proti úložišti jaderného odpadu. Právě jejich lokalita, nazvaná podle místního vrchu Kraví hora, je jednou ze zkoumaných oblastí, kde by v budoucnu mohlo stát hlubinné úložiště jaderného odpadu.
Takových míst je v celé České republice celkem sedm — a podobné protesty se konají v každém z nich. Všude se organizace ujímají místní spolky. Zde se jedná o iniciativy nazvané Nechceme úložiště Kraví hora, Bystřice bez radiace a Dejmalka.
Krátce před půl jednou se skupinka nesoucí žluté vesty s nápisem Nechceme úložiště dává do pohybu. První zastávkou je nedaleký areál Skalka, který se v případě vybudování hlubinného úložiště stane meziskladem. Povolení stavět zde má ČEZ už od roku 2001, takže začít přetvářet areál ve sklad může v podstatě kdykoliv.
Během cesty se k nim přidávají další lidé, všichni se znají, působí jako kamarádi na společném výletě. U Skalky už čekají novináři, kteří se přišli podívat na oficiální zahájení pochodu. Na místo dorazil i brněnský náměstek primátora Martin Ander, který nad celou akcí převzal záštitu.
„Všechny aktivity týkající se této oblasti, například těžba uranu nebo právě plánované rozvojové akce jako trvalé hlubinné úložiště jaderného odpadu, se odvíjejí v povodí řeky Svratky. Při jakékoliv havárii by veškeré znečištění teklo směrem do Brněnské přehrady. Je tedy nutné, aby se Brno o zdejší situaci zajímalo,“ okomentoval svou účast Ander.
Ander je zelený a nezapře svou minulost aktivisty. Vysvětluje, že je nezodpovědné produkovat takové množství jaderného odpadu, se kterým nikdo neumí nakládat. „Namístě je hledat řešení pro celou Evropu. Pokud hledáme nějaké stabilní a bezpečné řešení, bude to vyžadovat extrémní finanční částky,“ uvědomuje si Ander.
„Některé části Evropy navíc nejsou pro hledání úložiště vhodné. Například Česká republika je hustě osídlená oproti jiným zemím. Zde se těžko bude hledat bezpečné místo, kde by v okruhu několika desítek kilometrů nikdo nebydlel,“ nadhodil úvahu, ze které by asi ve Skandinávii radost neměli.