Ochránce přírody a českého průmyslu
Jiří KoželouhRichard Brabec z hnutí ANO spravuje Ministerstvo životního prostředí právě měsíc a rok. Programový ředitel Hnutí DUHA tak poprvé souhrnně hodnotí, co se novému ministrovi zatím podařilo, v čem selhává a v čem se naopak pozitivně liší od předchůdců.
V nejdůležitější kanceláři ministerstva životního prostředí sedí už rok bývalý top manažer z chemického průmyslu Richard Brabec z ANO. Za tu dobu v resortu leccos opravil (zejména to, na co má rozhodující vliv on sám) i pokazil, navrhl zlepšení několika důležitých zákonů (což si pak z části nechal zkazit zákonodárci), začal se bavit s nevládními organizacemi i odborníky a přerušil tradici svých předchůdců z ODS v paranoidní obavě ze „zelené ideologie“ s níž bojovali venku i uvnitř budovy. Ale u opravdu ambiciózních projektů, které by společnost mohly posunou někam dál, přešlapuje na startovní čáře.
Přitom poslední bod je v nové branži pana ministra Brabce klíčový. Ministerstvo životního prostředí nemá jen dobře spravovat peníze na ekologické projekty a kontrolovat dodržování předpisů, případně je vylepšovat, byť je to záslužná činnost. Má v agendě také řešení „maličkostí“ typu změny klimatu a zdraví české krajiny. Ovlivňuje každodenní život každého z nás od účtů za energie až po to, co se může stavět v našem okolí a jestli do toho můžeme mluvit.
Šumavský test
Ale popořádku. Vstupním testem je v posledních letech pro každého ministra životního prostředí Národní park Šumava. Na zhodnocení pokoutně skoupených pozemků a těžbě dřeva zde mají zájem jihočeští kmotři, ministr a ředitel parku jsou jejich hlavními překážkami. Buď kmotrům mohou sloužit nebo s nimi bojovat, nic mezi tím.
Ministr Tomáš Chalupa z ODS se rozhodl pro první variantu. Ministr Brabec zatím pro tu druhou. Postavil se skupině senátorů kolem Tomáše Jirsy z ODS, kteří navrhli a v Senátu prosadili likvidační zákon, jenž měl dvě třetiny národního parku otevřít výstavbě. Vláda signalizovala senátorům červenou, desetitisíce lidí se proti skandálnímu návrhu postavily a poslanci jej na konci října odmítli.
Ale ministra nyní čeká ta těžší část. Zajistit pravidla pro ochranu krásné divoké přírody na Šumavě, a tím také pokračování prosperity tamních obcí, pro něž je divočina hlavní ekonomickou devizou. Pravidla, která by už nezávisela na tom, kdo bude sedět v křesle ředitele parku ani ministra.
Ministerstvo vypracovalo novelu zákona, která by ve všech národních parcích založila podmínky pro ochranu nerušených přírodních procesů. Ale na druhou stranu by případnému nezodpovědnému řediteli parku umožnila velkoplošné kácení. Jak dopadne finální bitva s kmotry, to se tedy teprve uvidí.