Ministerstvo životního prostředí schválilo plán péče o Národní park Šumava, základní odborný dokument, který slouží jako podklad pro rozhodování správy parku i pro další plánovací činnosti. Plán péče je po schválení pro správu parku závazný. Území ponechané přírodě se podle něj bude sice rozšiřovat, ale jeho současná, výchozí rozloha má být pouhých třiadvacet procent. Přitom před nástupem vlády ODS to bylo více než třicet procent rozlohy parku. Rozhodnutí bývalého ministra Martina Bursíka, která to umožnila, opakovaně potvrdil soud jako správná.

Ministerstvo odmítlo návrh ředitele Jiřího Mánka, aby byla Šumava vyřazena ze seznamu mezinárodně uznávaných národních parků. Mánek chtěl Šumavu přeřadit z kategorie II (národní parky) do kategorie IV (tzv. chráněná území se speciální péčí). Ministerstvo také odmítlo nejspornější projekt z Mánkem předloženého plánu péče, a to návrh vyčlenit koridor pro stavbu lanovky a sjezdovky v oblasti Hraničníku a Smrčiny, kde žijí tetřevi a rysi a jež patří k přírodně nejcennějším územím Šumavy. Studie, kterou si ministerstvo objednalo, výstavbu nedoporučila.

Ministr Richard Brabec zároveň Mánka v pátek odvolal z funkce ředitele parku, a to k poslednímu dubnovému dni. Důvodem prý je, že správu území vnímají každý trochu jinak. „Post šéfa Národního parku Šumava je horké místo, možná více i u politiků. Na Šumavě existují nesmiřitelné skupiny a vnímání některých lidí je velmi stereotypní. Je tam někde zaťatá sekyra. Ty strany se proti sobě vymezují a vymezují se i proti řediteli. Je to snaha posunout ty věci dál. Nic víc, nic míň,“ odůvodnil krok Brabec.

Podle Jaromíra Bláhy z Hnutí DUHA je Mánkovo odvolání správným krokem. „Vypadá to, že ministr Brabec udělal tečku nad vládou kmotrů ODS na Šumavě. Ale není tomu tak docela. Senátor Tomáš Jirsa z Hluboké nad Vltavou se ještě snaží prosadit senátní návrh zákona, kterým by národní park prakticky zrušil ve prospěch developerů, spekulantů s pozemky a těžařských firem," připomněl Bláha.

Mánek podle něj ve svých funkcích opakovaně porušoval zákony. Ještě jako náměstek ředitele Stráského navrhl a prosadil kácení v nejcennějších částech národního parku - v oblasti Ptačího potoka v Modravských slatích, v pralese na Smrčině a dalších místech. Protizákonné kácení potvrdila pokutou Česká inspekce životního prostředí, ombudsman, ministerstvo a nakonec i soud.

„Rovněž pokračoval v protizákonném používání jedovatých chemických postřiků - i zde musel zasahovat soud. Prosazoval zmenšení oblastí ponechaných přírodě i kontroverzní stavební projekty v šumavské divočině. Státní peníze přeléval prostřednictvím zbytečných zakázek do kapsy firem spojených s jihočeským kmotrem Pavlem Dlouhým z Hluboké," řekl Bláha.

Přivítal zároveň, že ministerstvo jasně odmítlo Mánkův pokus vyřadit Šumavu ze seznamu mezinárodně uznávaných národních parků. Šokem a obrovským zklamáním pro něj naopak je, že aktuální plocha národního parku ponechaná přírodě se zmenšila z 30 % na pouhých 23 % jeho rozlohy.

„Ministr tedy připouští snížení ochrany oproti stavu, který tu byl před nástupem vlády ODS. Přitom jsme odbornými podklady doložili, že je potřeba ponechat nejméně polovinu národního parku přírodě. Je to dobré nejen pro její nerušený vývoj, ale i pro místní ekonomiku, protože právě divoká příroda láká nejvíc turisty. Budeme chtít, aby ministerstvo zdůvodnilo, proč tak velké oblasti zachovalé přírody nechce přísně chránit,“ uvedl Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů z Hnutí DUHA.

„Budeme pečlivě hlídat, zda se nezačne znovu kácet v nejcennějších oblastech národního parku, kde se o to vedení parku dosazené předchozí vládou ODS pokoušelo. Zároveň doufáme, že ministerstvo dodrží svá slova, kterými označuje tento plán péče za přechodný, a oblasti ponechané přírodě rozšíří tak, aby nemohlo docházet k ničení vzácné šumavské přírody,“ uzavřel.

Přestože dosud bylo jako území ponechané přírodě chráněno třicet procent parku, ministr Brabec odsouhlasil jen třiadvacet procent jako výchozí rozlohu pro další rozšiřování. Hrozí tak, že by dřevorubci mohli začít kácet v některých dosud chráněných, nejcennějších částech Šumavy, kde už teď vzniká divočina. Vědci a Hnutí DUHA na základě odborných podkladů přitom navrhují, aby divoké přírodě a turistům byla ponechána polovina parku.

Druhá polovina by podle nich měla být určena pro šetrné lesní hospodaření a rozumný rozvoj obcí. Návrh vychází z nezávislého, podrobného mapování dochované přírody, které stát nechal přichystat pro vyhlášení evropské soustavy chráněných území Natura 2000. Zabezpečí ochranu šumavské krajiny před developery i ničivým kácením a zároveň umožní turistiku i rozvoj obcí.

Ekonomické zájmy šumavských obcí jsou naprosto v souladu se zájmy ochrany divočiny, jak nedávno doložila nová socioekonomická studie britských expertů. Podle ní kvalitnější ochrana divoké přírody, rozšíření bezzásahových území a rozvoj turistiky zaměřené na divokou přírodu podpoří místní ekonomický rozvoj, zatímco prosazování developerských projektů na úkor vzácné přírody vyvolá jen krátkodobé zisky, z nichž navíc nebudou profitovat obce a místní obyvatelé.

Plán péče je výchozím odborným dokumentem ochrany přírody a běžně uniká pozornosti politiků i médií. Je podkladem pro plánování na území oblasti a pro správu parku je závazný. Obsahuje ochranný režim jednotlivých částí národního parku, podmínky péče o les, chráněné rostliny a zvířata i pro rozvoj turistiky.