Rychlejší a spravedlivější rozhodování o chemičkách či spalovnách podpořila v pátek Poslanecká sněmovna. Pravidla pro rozhodování o stavbách se tak po letech dostanou téměř do souladu s evropskou směrnicí. Poslanci tak odblokovali zastavené financování dopravních staveb z evropských fondů .

Po mnohaleté kritice od Evropské komise uvádí vládní novela českou legislativu konečně téměř do souladu s pravidly ostatních evropských zemí. Schválená podoba zákona je výsledkem dohody vlády se zástupci průmyslu. Ve sněmovně normu podpořily strany vládní koalice a opoziční TOP 09, proti vystupovala především ODS.

Sněmovna jednoznačně odmítla návrhy některých poslanců na omezení účasti veřejnosti či omezení přístupu k soudům. Byly totiž v přímém rozporu s evropskou směrnicí, Aarhuskou úmluvou i programovým prohlášením vlády. Pokud by byly schváleny, přístup České republiky k evropským fondům by zůstal zablokován. Jediný možný rozpor s evropskými pravidly by tak mohlo představovat schválené zvýšení hranice pro zjišťovací řízení u projektů parkovišť.

Novela nově stanovuje několikaměsíční lhůtu k vydání soudního rozhodnutí o vznesené správní žalobě (nyní soudy trvají i několik let). Zároveň určuje, že do verdiktu soudu má být další správní rozhodování o daném záměru přerušeno. Poslanci některých výborů ale navrhli zachovat stávající stav, kdy soudy tzv. odkladný účinek žalovanému rozhodnutí téměř vždy nepřiznávají.

V praxi to vypadá tak, že soudní verdikt přijde často až ve chvíli, kdy již „černá“ stavba probíhá. Účastníci řízení - obce, vlastníci či občanské spolky - se tak nemohou účinně domoci spravedlnosti. Sněmovna tak odmítla zachovat současný nespravedlivý systém a schválila kompromisní návrh dohodnutý MŽP s hospodářskou komorou, který účinný přístup ke spravedlnosti zajišťuje:

„Soud vždy rozhodne o odkladném účinku žaloby, a to i bez návrhu žalobce. Hrozí-li s ohledem na okolnosti, že žalobou napadené rozhodnutí bude vykonáno před přijetím rozhodnutí ve věci samé, soud odkladný účinek žalobě přizná.“

Vládní novela přitom omezuje práva některých stávajících účastníků řízení — nově registrované spolky budou k účasti v řízení potřebovat 200 podpisů. Poslanec Petr Kudela z  KDU-ČSL navrhl navýšit tento počet na 1000. Taková obstrukce by mohla vyřadit z připomínkování především malá místní sdružení.

Jan Zahradník z ODS dokonce požadoval omezit všechny občanské spolky. Jejich připomínky by navíc musely doprovázet podpisy „nejméně padesáti osob, které mají místo trvalého pobytu v dotčeném území“. Jenomže posuzováním vlivů na životní prostředí procházejí jen velké záměry s  regionálními, celostátními či dokonce přeshraničními dopady. „Místní“ omezení je v tomto kontextu nesmyslné.

Sněmovna návrhy Zahradníka i Kudely nakonec odmítla. Nově tedy bude zavedena „pouze“ omezující povinnost získat 200 podpisů pro nové spolky. Pozměňovací návrhy porušující evropskou směrnici při jednání sněmovny nejvíce prosazoval kromě Zahradníka také Milan Urban z ČSSD. Jejich důvody přitom již při druhém čtení návrhu minulý týden vyvrátil ministr Richard Brabec (ANO). Například Slovensko ale žádné omezení občanských spolků (ani to, které obsahuje vládní novela) v legislativě nemá.

Daniel Vondrouš z asociace ekologických organizací Zelený kruh v této souvislosti upozornil, že poslanci sice odmítli omezující podmínku pro účast občanů na rozhodování, což podle něj přinese rychlejší a spravedlivější rozhodování, avšak zdůraznil, že možnost připomínkovat velké projekty mají Češi omezenu více než například právě naši sousedé na Slovensku.