Andrej Babiš jasně řekl, že limity těžby hnědého uhlí na Mostecku nemají být rušeny — a to nejen tam, kde doly ohrožují obce, ale prostě nikde — neb se uhlí mění na elektřinu a vyváží. Pavel Bělobrádek odmítá bourání domů kvůli uhlí. A také Bohuslav Sobotka dává přednost zabezpečení propouštěných horníků před vystěhováváním měst a obcí.

Toto pořadí koaličních lídrů vyjadřuje sílu prohlášení a ochotu se k problému jasně postavit. Navíc silným zastánce zachování limitů je ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a veřejně je hájí také lidovecký ministr zemědělství Marian Jurečka. Naopak ministr průmyslu Jan Mládek z ČSSD navrhuje minimálně částečné bourání Horního Jiřetína a jakoby smutně dodává, že na úplné prolomení nebude politická vůle.

Sociální demokracie je přitom ve vládě významným zdrojem ekologických myšlenek. Ale otázku těžebních limitů se snaží stále odsouvat — například když při schvalování programového prohlášení kabinetu prosadila vypuštění deklarace o ochraně obcí a krajiny před rypadly. Přitom i předchozí vlády ODS zachování limitů těžby jasně deklarovaly.

Argumentem před rokem — kdy se formoval program vlády — mohlo být to, že je potřeba rozhodnutí svázat s aktualizací energetické koncepce státu. Ale to už nyní neplatí. Koncepce je na stole a ukazuje, že potřeba hnědého uhlí poklesne do roku 2040 o sedmdesát tři procent. Hnutí DUHA a další ekologické organizace kritizují koncepci, že přehlíží skutečné možnosti energetických úspor i čistých domácích obnovitelných zdrojů. Přesto už v roce 2020 bude potřeba hnědého uhlí o jedenáct procent nižší než letos.

Přitom inkriminovaný velkolom Československé armády (ČSA) dodává energetice jen sedm až osm procent hnědého uhlí. A v provozu má být i v rámci limitů až do roku 2022. Zástupci tepláren navíc znovu potvrdili, že těžba za limity vůbec neznamená uhlí pro výrobu tepla. Majitelé ČSA s ním mají očividně jiné plány. Elektrárnu Chvaletice si jistě nekoupili proto, aby ji zavřeli a uhlí prodali teplárnám.