Vážený pane prezidente,

ono už to tak na světě chodí, že člověk od člověka má na věc jiný názor. Ostatně, proč ne. Někdo si myslí, že národní parky mít máme, jiný, že ne.

O vás je známo, že si potrpíte na výstřednosti: nevhodné a urážlivé komentáře na adresu kohokoliv, kdo se vám nelíbí; lety helikoptérou nad Šumavou; objímání stromů v předvolebním klipu a, inu, občas asi i nějaký ten opilecký výstřelek.

Podívejte, výstřednostem já osobně fandím a rozhodně nebudu tvrdit, že na ně nemáte věk. Jenomže máme výstřednosti chytré a výstřednosti veskrze pitomé…

Váš mluvčí Jiří Ovčáček v pondělí na tiskové konferenci říkal, že prý za „vlády zelených aktivistů“ byli pracovníci parku nuceni předstírat, že uschlé stromy nejsou dílem kůrovce, ale dílem polomů, a museli s vysokozdvižnou plošinou uřezávat kmeny v polovině a pilou na nich simulovat vruby.

A citoval také další váš výrok: „A co horšího, v noci za svitu reflektorů byli nuceni přesazovat sazenice, které se sázely pod uschlé stromy. Poté se naivním politikům, jako byl například Miloslav Vlček nebo Vladimír Špidla za denního světla demonstrovalo takzvané omlazování šumavského lesa, a to za radostného tleskání obou zmíněných politiků.“

Už dlouho se o vás tady na jižní Moravě proslýchá, že jste se zbláznil… Víte co, pane prezidente? Už jsem vaše názory četla. Pojďte si teď přečíst moje zápisky ze srpna 2011, z blokády nelegálního kácení lesů u Ptačího potoka na Šumavě.