Prezident mnoha tváří
Lukáš JelínekMiloš Zeman dal o sobě během letních měsíců opět vědět. Na rozdíl od svého předchůdce Václava Klause nevyvolává konflikty, od Václava Havla se liší tím, že jeho vystoupením schází vizionářský přesah. Prezident ale předvádí méně, než by mohl.
Miloše Zemana bylo během vládních prázdnin všude plno. Správně využil chvíle a stal se novináři nejobletovanějším ústavním činitelem. Také kdy jindy převzít mediální otěže? Když zrovna nehoří vládní krize, fidlá hlava státu druhé housle. Aby byly nahlas slyšet, musí se interpret s prvními houslemi odmlčet.
Prezident se předvedl v příznivém rozpoložení a koaliční vládě víc přihrával, než škodil. Pochválil ji za půlroční působení a pouze pootevřel dveře spekulacím, koho že z ministrů (prý zhruba tři) by sám vyměnil. Z toho mráčku ale nezaprší, ostatně jistě by se našli nejméně tři ministři, kterým by naopak nechyběl Zeman.
Víme, že Zeman s nadějemi sleduje přípravu státního rozpočtu na rok 2015 a schvaluje vládní záměr zbrojní pomoci Kurdům. Z ekonomických sankcí, jež se staly nástrojem souboje EU a Ruska, radost nemá, leč koordinovaný postup evropských zemí podporuje.