Od dob, kdy Levi Strauss, předseda americké jaderné společnosti, prohlásil o elektřině z jádra: „too cheap to measure“, a kdy prezident Eisenhower přišel s vizí „Atom for peace“, jež měla za úkol přelakovat válečnický projekt Manhattan příznivějšími barvami, uplynulo mnoho vody. Mnohé se od té doby změnilo. Jaderná energie není ani zdaleka levná a více než sporný je i její mírový přínos.

Jen do pouhého výzkumu jaderné technologie se během desítek let investovalo mnohem více prostředků než do výzkumu všech ostatních energetických zdrojů. V současnosti investuje 26 států OECD polovinu současného rozpočtu pro výzkum a vývoj (kolem 88 miliard dolarů) do jaderných technologií, zatímco do obnovitelných zdrojů směruje pouhých osm procent. Celkově šlo v letech 1950—2005 z energetických výzkumných programů asi 90 procent do výzkumu jaderných technologií, sedm procent do fosilních technologií a tři procenta do obnovitelných zdrojů.

III. dodatek novelizované mezinárodní smlouvy Euratom z března 2010 zajišťuje jaderným elektrárnám různá privilegia a daňová zvýhodnění, mimo jiné formou výhodných kreditů. Studie pro frakci Konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice (GUE/NGL) Evropského parlamentu pod názvem Smlouva EURATOM pro evropskou podporu jaderné energie — ještě více peněz za více rizika? uvádí příklady využití půjček k jiným účelům, než k jakým byly schváleny. Tak například, Rumunsko využilo v roce 2004 223,5 milion eur nikoliv pro zvýšení bezpečnosti stávajícího, ale pro výstavbu nového bloku elektrárny Cernavoda. U bulharské elektrárny Kozloduj byla zpětně analyzována bezpečnostní opatření financovaná z takzvaných Euratom kreditů. Díky tomu se reaktor jen štěstím vyhnul roztavení jádra.

Euratom poskytuje finanční výhody pro výstavbu jaderných zařízení: osvobození od daní a cel týkajících se vědeckého a technického vybavení, substancí s výjimkou stavebních materiálů a administrativního vybavení. Umožňuje také zjednodušený vstup a pobyt cizích státních příslušníků členských států, již v jaderných zařízeních pracují. Ve smlouvě je zdůvodňuje veřejnou prospěšností jaderných zařízení.

Cena likvidace, prodlevy a zdražování

Na likvidaci jaderného odpadu a odstranění vysloužilé elektrárny se sice dávají stranou určité prostředky, ty však nejsou zdaněny. Výše částky, která bude na konečnou likvidaci jaderného odpadu potřeba, neznáme, protože žádná trvale odstavená elektrárna ještě kompletně dekontaminována a odstraněna nebyla.

Velmi podstatně ale roste vlastní cena stavby. Během dvaceti let, mezi šedesátými a osmdesátými lety minulého století se v Německu zvýšila cena za výstavbu jaderné elektrárny se stejným výkonem 1,2 GW celkem sedminásobně (Biblis A a Neckarwestheim).