Zimní energetický balíček Evropské komise a jeho ekonomické dopady byly diskutovány na posledním Žofínském fóru. Balíček obsahuje tři pilíře — hlavní je zvyšování významu využití obnovitelných zdrojů, dále pak důraz na energetickou účinnost a spravedlivý přístup k zákazníkům.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v souvislosti s balíčkem na fóru zmiňoval dostavbu jaderných bloků stávajících elektráren a potřebu úpravy stavebního zákona, aby bylo dostavbu možno provést. Ekologové ale namítají, že zkušenosti z okolních zemí ukazují, že stavby jaderných bloků se ekonomicky nevyplácejí.

Pro Evropskou komisi je v rámci energetického balíčku nejdůležitější rozvoj obnovitelné energie. Do roku 2030 by se podle tohoto plánu měl zvýšit podíl obnovitelné energie na třicet procent. Premiér Sobotka na fóru uvedl, že Česká republika se k balíčku bude stavět konstruktivně a bude o něm vyjednávat tak, aby omezila případné negativní dopady. Ve svém vyjádření se s ohledem na energetickou koncepci České republiky akcentující jadernou energetiku, věnoval především jádru.

„Jaderná energetika je v České republice jedním ze dvou hlavních zdrojů elektřiny a dlouhodobě se těší i podpoře veřejnosti. Podle platné energetické koncepce má být jádro jedním z hlavních pilířů naší energetiky i v dalším období, protože se jedná o stabilní a bezemisní zdroj. Klíčové pro tyto plány bude prodloužení životnosti stávajících jaderných zdrojů na maximální možnou míru, samozřejmě s ohledem na plnou bezpečnost jejich provozu, ” uvedl premiér Sobotka ve svém vystoupení.

Podle Státní energetické koncepce schválené v roce 2015 má být v České republice hlavním zdrojem energie jádro doplněné obnovitelnými zdroji. V roce 2040 má dle plánů ministerstva průmyslu a obchodu energetické zdroje tvořit ze čtyřiceti šesti až padesáti osmi procent jaderná energetika, z osmnácti až pětadvaceti procent obnovitelné zdroje, černé uhlí z jedenácti až jednadvaceti procent a zemní plyn z pěti až patnácti procent. Podle balíčku Evropské komise by však podíl energie z obnovitelných zdrojů měl být minimálně třetina.

Ministerstvo plánuje dostavbu jednoho bloku v Dukovanech a jednoho bloku v Temelíně s možností rozšíření každé jaderné elektrárny ještě o jeden blok. „Bohužel je potřeba si uvědomit, že i tady narážíme na chronickou bolest České republiky, a tou je neúměrná délka povolovacích a přípravných procesů. Hledáme možnosti, jak tento zdlouhavý a neefektivní systém změnit. Jednou z možností, kterou jsme identifikovali, je úprava stavebního zákona tak, aby bylo možné provést územní řízení pro nové jaderné bloky před výběrem jejich dodavatele,“ uvedl k dostavbě Sobotka.

Proti plánu na dostavbu jaderných bloků v Česku se staví ekologické organizace. Podle Hnutí Duha česká koncepce nereflektuje globální vývoj. Stavby jaderných elektráren v současné době totiž probíhají se zpožděními a s výrazně vyššími náklady, něž byly ty plánované.

„V Evropě dnes neexistuje pozitivní příklad — ve Finsku, Francii i na Slovensku se rozestavěné elektrárny trojnásobně prodražily a jsou v několikaletém skluzu. Připravit variantu koncepce bez nového reaktoru by za této situace bylo logické a zodpovědné. První prioritou by mělo být překonání současné stagnace v sektoru obnovitelných zdrojů,“ uvedl pro Deník Referendum energetický expert Hnutí Duha Karel Polanecký.

Energetický balíček je dokument Evropské komise z prosince loňského roku. Cílem je kromě jiného zrovnoprávnit obnovitelné zdroje a konvenční elektrárny. Nové větrné, solární a další „zelené“ elektrárny by měly ztratit nárok na to, aby jejich elektřinu distributoři povinně odebírali do svých sítí za dotovanou cenu. Komise také chce, aby měli spotřebitelé v celé EU lepší možnosti výběru dodávek, přístup k nástrojům pro srovnání cen energií a možnost vyrábět a prodávat vlastní elektřinu.

Mezi priority Evropské unie na rok 2017 patří vznik Energetické unie. Ta by měla zajistit bezpečnost dodávek elektrické energie a vznik jednotného trhu s elektřinou. Energetický balíček je krokem k vytvoření Energetické unie. Unie by měla přinést investice v hodnotě až 4,8 bilionu korun ročně, vytvořit na 900 tisíc nových pracovních míst a zvýšit HDP o jedno procento.

Na Žofínském fóru vystupovali kromě premiéra také Jan Mládek, končící ministr průmyslu a obchodu, Petr J. Kalaš, předseda Výboru pro udržitelnou energetiku při vládě ČR nebo Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.