Švýcarské jaderné elektrárny vyrábějí elektřinu s náklady dvojnásobně přesahujícími tržní cenu. Obnovitelné zdroje jsou každým rokem výhodnější a vytlačují ze sítí proud z jaderných a uhelných elektráren, neboť jsou levnější. Odstavením jaderných elektráren by se mohlo Švýcarsko vyvarovat chybných investic.

„Velikáni jsou příliš zadlužení.“ Těmito slovy oznámil někdejší prezident atomového koncernu Alpig Hans Schweickardt 29. dubna 2016 v Neue Züricher Zeitung chystaný konkurs. Švýcarští provozovatelé jaderných elektráren se přepočítali. Oficiálně to však nechtějí přiznat — raději hledají viníka jinde. „Nová obnovitelná energie se dostává na trh s cenou 0 švýcarských centů za kilowatthodinu, ale vyplácí se za ni 42 centů za kilowatthodinu v případě fotovoltaiky, 19 centů za kilowatthodinu větrné energie a 12 centů za kilowatthodinu z malé vodní síly,“ tvrdí vedení jaderné elektrárny Gösgen ve své ročence.

To ale není pravda. 42 centů za kilowatthodinu — tolik už nestojí fotovoltaika hodně dlouho. Působením inovací a konkurence v oboru ceny solárního proudu propastně klesly. V Německu, Francii a Itálii dodává veliká fotovoltaika proud do sítě za čtyři až sedm eurocentů, tedy pod cenou výrobních nákladů z jaderné elektrárny Beznau & Co.

Jeden ze tří provozovatelů jaderných elektráren Bernische Kraftwerke (BKW) to pochopil: v roce 2019 už nechce investovat do oprav a dodatečného vybavení JE Mühleberg. Namísto toho ji odstaví a ušetřené prostředky vloží do norské větrné farmy Fosen, která bude od roku dodávat 2018 zimní větrnou energii v ceně od tří a půl do čtyř eurocentu za kilowatthodinu.

Ve Švýcarsku přinášejí do sítě stále více čistého proudu tisíce nových investorů — a to často bez finanční podpory. Od roku 2008 se instalovaný výkon fotovoltaiky zmnohonásobil — ze 49 na 1394 megawattů. Z 340 megawattů nových fotovoltaických instalací získalo podle Spolkového úřadu pro energii podporu jenom 120 megawattů. Veliká zařízení dosahují hospodárnosti díky vlastní spotřebě. Malá zařízení, která získala jednorázovou podporu z fondu KEV (Spolkový úřad pro energii), přijdou veřejnost v třicetiletém výhledu na necelé tři eurocenty za kilowatthodinu. Všechny dohromady zlevňují proud pro všechny odběratele, protože díky fotovoltaice již není třeba počítat s drahou polední špičkou.

Ztráta 13 až 14 miliard franků — a tím to nekončí

Jaderné elektrárny Gösen, Leibstadt a Beznau produkují proud za výrobní náklady od čtyř po sedm švýcarských centů za kilowatthodinu. Tyto náklady nemohou ufinancovat sami provozovatelé, a proto žádají subvence od státu. Přepočítáme-li je na aktuální tržní cenu 3,1 centu za kilowatthodinu, dosahují provozní ztráty všech tří jaderných elektráren celkem 637 milionů švýcarských franků, a při ukončení provozu elektrárny Beznau 1 dokonce 667 milionů franků ročně!