Ekologové: Vyvážíme čím dál víc elektřiny. Platíme zdravím a krajinou

Radek Kubala

Česká republika v loňském vyvezla do zahraničí více elektřiny než dříve. Podle ekologů by měl stát místo prodeje elektřiny začít zavírat uhelné elektrárny a chránit zdraví lidí. Odmítají i výjimky z evropských limitů znečištění ovzduší.

Vývoz elektřiny přes hranice stoupl v loňském roce o necelých dvacet procent, konkrétně z jedenácti na třináct terawatt hodin (TWh). Podle úterní zprávy Energetického regulačního úřadu o provozu energetické soustavy tak opět patříme k největším exportérům elektrické energie na světě. V roce 2015, kdy jsme do zahraničí vyvezli elektřiny méně, jsme v celosvětovém měřítku obsadili sedmé místo.

Pro srovnání vyvážíme takřka kompletní množství elektřiny vyrobené jadernou elektrárnou Temelín, případně elektřinu vyrobenou souhrnně uhelnými elektrárnami Počerady, Chvaletice, Dětmarovice a jednou další středně velkou elektrárnou. Vývažené množství elektřiny rovněž odpovídá výrobě čtrnácti českých nejméně výkonných tepelných elektráren.

Podle ekologů bychom neměli provozovat staré uhelné zdroje, pokud elektřina v nich vyrobená jde na vývoz. Za posledních pět let Česká republika vyvezla třetinu elektřiny vyrobené v uhelných elektrárnách a teplárnách. Stejné množství zároveň téměř odpovídá celkové spotřebě všech českých domácností za stejnou dobu.

„Masivní vývoz elektřiny za situace, kdy šest milionů lidí trpí znečištěným ovzduším a výroba elektřiny z uhlí poškozuje ekonomiku, je naprostý nesmysl. Výroba z uhlí musí být konečně po létech slibů utlumována,“ uvedl v tiskové zprávě programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh.

Rovněž upozornil, že šedesát procent obyvatel České republiky žije v oblastech, kde jsou překračovány zákonné limity pro znečištění ovzduší. Elektrárny a teplárny spalující uhlí na tom mají největší podíl. „Za této situace není obhajitelné, že u nás běží zastaralé uhelné elektrárny s velmi nízkou účinností,“ dodal Koželouh.

Odstavování uhelných zdrojů je navíc v souladu se Státní energetickou koncepcí, jejíž aktualizace z roku 2015 počítá v příštích dvaceti letech s významným omezením výroby elektřiny z hnědého uhlí. Letos v lednu však ekologické organizace upozornily, že stát má s plněním cílů energetické koncepce dva roky zpoždění.

Ministerstvo se nebrání udělování výjimek z limitů

Právě kvůli velkému vyvážení elektřiny a znečištěnému ovzduší navrhla skupina poslanců z Pirátské strany, TOP 09 a KDU-ČSL zrušit výjimky z evropských limitů pro znečištění ovzduší pro velké uhelné elektrárny. Prosadit zákaz výjimek chtějí skrze novelu zákona o ochraně ovzduší. Výbor pro životní prostředí bude o návrhu rozhodovat v březnu.

Ekologové návrhy poslanců vítají, přestože by rádi zákaz výjimek vztáhli i na tepelné elektrárny. „Česká republika se od spuštění Temelína trvale drží v první desítce největších vývozců elektřiny na světě. Slibovali nám, že Temelín pomůže severním Čechám. Místo toho většinu v něm vyrobené elektřiny vyvezeme po drátech do zahraničí, a špinavé uhelné elektrárny na Severu vesele jedou dál. Povolit jim za těchto okolností výjimky z nových, nepříliš přísných limitů znečištění ovzduší, by bylo horší než trestuhodné,“ uvedl v tiskové zprávě vedoucí energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský.

Nejasný je postoj ministerstva životního prostředí, které k návrhu poslanců dosud nezaujalo postoj. Tisková mluvčí ministerstva Petra Roubíčková sdělila Deníku Referendum, že ministr musí nejprve celou problematiku podrobně zanalyzovat. Na debatu o případných změnách v procesu získávání výjimek, které prozatím mohou udělovat krajské úřady, je podle Roubíčkové ještě brzy.

„Obecně ale nutno vzít v potaz, že výjimky jsou legitimním nástrojem Evropské unie i národní legislativy, udělují se ve správním procesu v odůvodněných případech na krajských úřadech a do jejich udělování může vstupovat veřejnost se svými námitkami,“ uvedla již dříve Roubíčková.