Evropa po uhlí se jmenuje nová kampaň, kterou v osmadvaceti unijních státech začínají nevládní organizace. V České republice budou tvářemi kampaně Greenpeace a Klimatická koalice, sdružení organizací věnujících se ekologii a rozvojové spolupráci. Výzkum, který mezinárodní tým představil, dokládá, že uhelné elektrárny jsou příčinou onemocnění oběhové soustavy, jako jsou mrtvice nebo infarkt, a zkracují délku lidského života.

Jen v roce 2015 podle autorů studie kvůli spalování uhlí předčasně zemřelo devatenáct a půl tisíce obyvatel Evropy, z toho třináct set obyvatel České republiky. V českých zemích navíc spalování uhlí v daném roce způsobilo chronické onemocnění dýchacích cest devětadvaceti tisícům dětí.

Význam mezinárodní spolupráce zdůraznil v rozhovoru pro Deník Referendum i mluvčí Greenpeace ČR Lukáš Hrábek. Přeshraniční spolupráce podle něj usnadní práci „v případech, kdy spaliny z uhlí překračují hranice a ohrožují občany různých národností“. Spolupráci s polskými kolegy budou moci využít například na Ostravsku, kde kvalitu ovzduší zhoršuje kromě mnoha domácích vlivů i kouř z polských uhelných elektráren. Kampaň bude také sledovat dodržování evropské legislativy na ochranu ovzduší včetně jejích dnes dokončovaných prováděcích předpisů. 

Výdaje za spalování uhlí napříč Evropou podle výzkumu činily padesát čtyři miliard euro. Podle nevládních organizací zapojených do kampaně Evropa po uhlí je na místě využívat modernější zdroje energie. „Vzhledem k tomu, že umíme vyrábět elektřinu i teplo z čistých zdrojů, je zapotřebí, aby energetika byla prvním odvětvím, kde dojde k podstatnému snížení emisí. V ostatních sektorech musíme emise snížit rovněž, ne vždy však máme alternativy tak ‚po ruce‘ jako v případě energetiky,“ vysvětlila Deníku Referendum ředitelka Centra pro dopravu a energetiku Barbora Urbanová.

Greenpeace chce v rámci kampaně vysvětlovat finanční nevýhodnost udržování uhelných elektráren. Podle Lukáše Hrábka z Greenpeace jsou české uhelné elektrárny „staré, mají nedostačující filtry a vyžadují obrovské investice. Proto je vysoká šance, že si jejich provozovatelé tentokrát rozmyslí, zda budou investovat do dalšího znečišťování ovzduší, nebo své dosluhující zdroje uzavřou“.

Úkoly pro vládu: Zdražit vytěžené uhlí, změny chystat otevřeně

Zástupci Klimatické koalice budou prosazovat, aby vláda znevýhodnila nízko účinnou výrobu elektřiny z uhlí, zvýšila poplatky za vytěženého uhlí, neudělovala výjimky z platných zákonných limitů pro znečištění ovzduší a zpoplatnila emisí z lokálních topenišť za současné podpory výměny uhelných kotlů a kamen nízkopříjmovým domácnostem. Barbora Urbanová z Klimatické koalice uvítala návrh na hospodářkou obnovu uhelných regionů, který připravila vláda Bohuslava Sobotky, i když je podle ní nezbytné, „aby budoucí akční plány vznikaly transparentněji a byly podstatně inovativnější“.

Podle Kathrin Gutmannové, ředitelky celé mezinárodní kampaně Evropa po uhlí v loňském roce zastavily evropské spolky a organizace činnost šestnácti uhelných elektráren na různých místech Evropy. Nyní chce nová kampaň odstavit zbývajících 293 uhelných elektráren.

„Značná část Evropy se může uhlí jako špinavého zdroje elektřiny a tepla zbavit již do roku 2030 a my chceme dohlédnout, aby se s ním evropské státy rozloučily co nejdříve,“ řekla k cílům kampaně Gutmannová. „Chceme, aby jednotlivé země plnily závazky plynoucí z Pařížské klimatické dohody a chránily zájmy a zdraví svých občanů. Proto je třeba zavírat staré a dosluhující uhelné elektrárny mnohem rychleji než dnes,” dodala.

Pařížská dohoda je platná od roku 2016. Česká republika se v ní společně s dalšími zeměmi Evropské unie zavázala snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o nejméně čtyřicet procent ve srovnání s rokem 1990.