Ekologické organizace Hnutí DUHA a Zelený kruh společně vypracovaly analýzu politické odpovědnosti nově zvolené Poslanecké sněmovny v oblasti ekologie a ochrany životního prostředí. Jedná se o rozbor politických závazků, které vyplývají z volebních programů jednotlivých stran. „Sliby samozřejmě automaticky neznamenají, že je strany naplní. Tož však neumenšuje jejich politickou odpovědnost a nebo oprávněná očekávání voličů,“ uvádějí ekologické organizace. Pokud politické strany dostojí svým závazkům lze očekávat, že nová Poslanecké sněmovna schválí opatření směřující ke zlepšení kvality ovzduší, vrátí lidem práva vyjadřovat se ke stavebním záměrům v jejich okolí nebo prosadí lepší ochranu divoké přírody a krajiny.

„Čisté ovzduší by mělo mít v nové Poslanecké sněmovně zelenou. Strany, které voličům slíbily konkrétní řešení před volbami, získaly celkem 122 mandátů, a navíc se dobře shodují i v detailech řešení. Mají tedy dostatečnou sílu, ale také jednoznačnou politickou odpovědnost prosadit pokračování výměny uhelného vytápění, a to i v chudých domácnostech. To stejné platí pro zavedení poplatků za znečištění, vytěženého hnědého uhlí i nízkoúčinné výroby uhelné elektřiny. Nesmějí také připustit výjimky z nových evropských limitů pro znečištění ovzduší. Podobně voliči mohou legitimně očekávat, že jim poslanci vrátí právo připomínkovat stavební a další záměry ve svém okolí, i tento závazek má v nové Sněmovně většinu hlasů,“ řekl programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh.

Analýza dále uvádí, že ve Sněmovně mají většinu ty strany, které explicitně požadují zachování limitů těžby hnědého uhlí a navíc žádná z ostatních stran prolomení limitů nenavrhuje. Výstavbu megalomanského kanálu Dunaj-Odra-Labe může na základě předvolebních slibů prosazovat jen KSČM, ostatní politické subjekty — s výjimkou TOP 09, která daný záměr zásadně odmítá — o kanálu ve svých programech vůbec nehovořily. KSČM a ODS jsou rovněž jedinými stranami, které slibovaly, že stavbu nových jaderných reaktorů budou financovat z peněz daňových poplatníků, případně vyšších účtů za elektřinu. Ostatní strany — ač v obecné rovině další rozvoj jaderné energetiky bez výjimky podporují — mandát od voličů pro tak zásadní ekonomické rozhodnutí nedostaly.

Z rozboru voleních závazků je rovněž patrné, že v nové Sněmovně není dostatek politiků, kteří by se hodlali zabývat kritickým stavem českých lesů nebo zvyšováním míry recyklace odpadu, přestože Česká republika s pětatřiceti procentní mírou recyklace klopýtá daleko za vyspělými státy Evropské unie — například sousední Německo je v dané oblasti o pětadvacet procent napřed. Podporu ve Sněmovně by rovněž neměl získat záměr politického hnutí ANO, které před volbami slibovalo sloučení ministerstva životního prostředí s ministerstvem zemědělství. Žádná jiná parlamentní strana — ani ODS, která s tímto nápadem před lety přišla a pod tlakem veřejnosti z něj musela ustoupit — faktické rušení rezortu životního prostředí totiž nepodporuje.