Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) rozhodl o novém projednání lhůty, ve které by měla Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) prověřit, zda je možné na čtyřech doposud uvažovaných místech úložiště vybudovat. Jde o Březový potok u Horažďovic, Čertovku u Lubence, Čihadlo u Lodhéřova na Jindřichohradecku a Magdalénu u Jistebnice na Táborsku. Svým rozhodnutím ministr znovu otevřel řízení o prodloužení platnosti průzkumných územní, které ministerstvo životního prostředí na počátku letošního roku zastavilo.

Sedm území pro přípravu stavby úložiště jaderného odpadu za více než stovku miliard korun mělo SÚRAO prověřit do konce prosince loňského roku. Kromě výše zmíněných se jednalo ještě o tři lokality na Vysočině. Průzkumná území pro zvláštní zásahy do zemské kůry stanovilo ministerstvo životního prostředí na žádost SÚRAO pro výběr budoucího úložiště radioaktivního odpadu. Šest ze sedmi uvedených lokalit je předmětem zvažování od roku 2002.

SÚRAO ve stanovené lhůtě dohodnutá území neprověřila. Podle experta na energetiku Edvarda Sequense ze sdružení Calla nastala chyba ve výběru zhotovitele. „SÚRAO nevykonalo práci proto, že nezvládli vybrat firmu, která měla geologické práce uskutečnit,“ řekl Sequens Deníku Referendum. Měsíc před vypršením lhůty se SÚRAO obrátila na ministerstvo s prosbou o prodloužení doby platnosti průzkumného území.

„Cílem prodloužení průzkumů je především detailněji definovat požadavky na technické geologické práce v dalších etapách výběru hlubinného úložiště. Z hlediska současné legislativy je existence průzkumných území nutná pro výběr lokality kvůli její ochraně dle geologického zákona. Na průzkumná území jsou rovněž vázány příspěvky obcím z jaderného účtu,“ upřesnila Deníku Referendum tisková mluvčí SÚRAO Nikol Novotná. MŽP obratem rozhodlo tuto žádost zamítnout. SÚRAO v březnu letošního roku reagovala rozkladem.

„Rozkladová komise ministrovi doporučila, aby se o žádosti o prodloužení neinvazivních průzkumů na MŽP rozhodovalo znovu, protože předtím byla žádost zamítnuta právě a pouze z důvodu uplynutí doby platnosti původní žádosti,“ řekla ČTK mluvčí MŽP Petra Roubíčková. Ministr Brabec nyní žádost SÚRAO přijal, čímž zrušil rozhodnutí ministerstva o prodloužení doby platnosti a celou věc tak navrátil k novému projednání.

„Ministr se ve svém rozhodnutí nemusel řídit návrhem rozkladové komise,“ podotkl Sequens. Právní nárok na prodloužení SÚRAO je podle Sequense zpochybnitelný. „Na prodloužení není žádný právní nárok. Nelze prodloužit sjednanou lhůtu pouze žádostí. Vše je třeba projednat ve správním řízení,“ uvedl.

Řešením bude nový zákon?

Ke skladování jaderného odpadu v České republice se dlouhodobě vyjadřuje Platforma proti hlubinnému úložišti. Sdružení obcí a spolků, jichž se stavba radioaktivního úložiště týká, zaslalo podnět MŽP ke kontrole činnosti SÚRAO v červnu letošního roku. Cílem bylo vyjasnit postup státní organizace. Výsledek není dosud znám. Na otevřený dopis urgující tuto záležitost v říjnu 2017 ministr Brabec neodpověděl. Nynější krok ministra životního prostředí hodnotí Platforma jako nesprávný.

„Dlouhodobě prohlašujeme, že celý proces hledání lokality je nutné v tuto chvíli zastavit. Nejsou jasně stanovená pravidla výběru, vše se účelově mění, SÚRAO skrývá řadu informací a v tomhle zmatku si vytváří prostor, aby netransparentně rozhodlo,“ sdělil Deníku Referendum Petr Nohava z Platformy proti hlubinnému úložišti.

Samotné obce poslaly svá vyjádření na MŽP na přelomu let 2016 a 2017. Nové rozhodnutí ministra považují obyvatelé v lokalitě Čihadlo za prostředek k uplácení obcí. Platforma proto požaduje přijetí samostatného zákona, aby mohly dotčené obce účinně hájit své zájmy.

Podle hejtmana Kraje Vysočina Jiřího Běhounka nejsou emoce odpovědí na otázku, co dělat s radioaktivním odpadem. Kroky ministerstva životního prostředí podle Běhounka „mají řešit patovou situaci v otázce dalšího nakládání s průzkumy, kde není jasno, zda původní vytipovaná území jsou či nejsou vhodná k dalšímu průzkumu". SÚRAO má navrhnout finální místo pro stavbu do roku 2025, a to v rámci koncepce nakládání s radioaktivními odpady, kterou vláda schválila roku 2002.