Většina politických stran, které mají šanci dostat se do Poslanecké sněmovny, podporuje zapojení obcí do všech fází rozhodování o umísťování hlubinného úložiště jaderného odpadu. Vyplývá to z jejich odpovědí na předvolební anketu předních ekologických organizací.

Stávající vládní strany (ANO, ČSSD, KDU-ČSL) však na rozdíl od ostatních odpověděly vyhýbavě nebo vůbec. Platforma proti hlubinnému úložišti, Zelený kruh a Calla dlouhodobě kritizují nekoncepční postup státu, zejména ministerstva průmyslu a obchodu, který způsobil selhání dialogu s obcemi. Klíčovou podmínkou pro obnovení tohoto dialogu je schválení speciálního zákona.

Většina z třinácti politických stran, které odpověděly, podporuje schválení zákona, který by umožnil obcím zapojit se do hledání hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Oproti současnému stavu by se podle nich účast obcí měla rozšířit zejména na fázi průzkumu. Pouze Svobodní by obce právě do „vyhledávací fáze“ nezapojili a ČSSD o otázce teprve diskutuje. Souhlas dotčené obce jako nezbytnou podmínku pro umístění úložiště pak prosazují ODS, Piráti, Realisté, SPO, Svobodní, TOP 09 a Zelení. Spíše proti jsou ČSSD, KSČM a STAN. Na žádnou z těchto dvou otázek neodpověděly ANO, KDU-ČSL a SPD.

„Stát rozhoduje, jak bude nakládat s radioaktivním odpadem na sta tisíce let dopředu. To není možné bez férového dialogu s lidmi z míst, které toto rozhodnutí může zasáhnout. Stávající vláda v komunikaci s lidmi selhala. Názory většiny oslovených politických stran však dávají naději na změnu k lepšímu,“ komentoval odpovědi Daniel Vondrouš ze Zeleného kruhu.

Dialog s obcemi slibovala už Sobotkova vláda

Zákon, který posílí práva obcí při vyhledávání úložiště, slibovala už současná vláda, slib však nedodržela. Návrh zákona o zapojení obcí do rozhodování o hlubinném úložišti letos zamítla, projednávat by se měl znovu v roce 2018. Schválený atomový zákon přitom rozhodovací procesy vůbec neřeší.

Zvláště vinou přístupu ministerstva průmyslu pokus o dialog mezi státem a obcemi úplně selhal. První návrh zákona o zapojení obcí do výběru hlubinného úložiště byl přitom na stole již v roce 2012. „Od té doby se příslušné úřady tváří, že na zákoně pracují, ale výsledek stále nikde,“ dodává Jiří Popelka z Platformy proti hlubinnému úložišti.

Politické strany se naopak neshodly na další budoucnosti jaderné energetiky. Nezbytnou podmínkou stavby nových reaktorů jsou přitom ohromné dotace v podobě státní záruky či veřejné podpory, popřípadě výrazné zvýšení závislosti české energetiky na cizím státu, který by stavbu zaplatil. Proti takovému zatížení kapes daňových poplatníků se staví KSČM, Piráti, SPO, TOP 09 a Zelení. Naopak nové jaderné dotace by nevadily ODS či Svobodným. Vyhýbavě odpovídaly strany ČSSD, KDU-ČSL, Realisté či STAN. Vůbec neodpověděly SPD a ANO.

Anketu sestavili zástupci a zástupkyně dvaceti šesti předních ekologických organizací sdružených v asociaci Zelený kruh. Otázky odrážely nejpalčivější problémy, jimž Česká republika čelí a jež mají významný dopad na zdraví obyvatel a životní prostředí. Drtivá většina otázek souvisela s oblastí energetiky. Ekologové oslovili všechny politické strany, které měly v červnovém průzkumu společnosti SANEP volební potenciál vyšší než dvě a půl procenta.