↗

Prozatím jde „jen“ o věcný záměr, takže finální zákon při současném legislativním tempu již do konce volebního období této vlády neuvidíme, říká mluvčí Platformy proti hlubinnému uložišti Jiří Popelka, starosta města Jistebnice. Foto Pixabay

Ministerstvo průmyslu a obchodu po třech letech dokončilo práce na věcném záměru zákona o zapojení dotčených obcí a jejich občanů do řízení směřujících k výběru lokality pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech a k povolení provozování úložiště radioaktivních odpadů. Nevypořádalo však mnohé připomínky Svazu měst a obcí a Sdružení místních samospráv, které požadují, aby zákon městům a obcím, v jejichž blízkosti má uložiště vzniknout, přiznal právo veta.

Důvodem předložení materiálu vládě, na jejímž programu by se měl v nadcházejících týdnech objevit, je naplnění jednoho z ustanovení atomového zákona, které upravuje zohlednění zájmů obcí a jejich občanů v procesech souvisejících s vyhledáváním lokality pro úložiště, jakož i při povolování jeho provozu, a stanovení způsobu, jak by se do celého procesu, a to mimo standardní správní postupy, s cílem posílení legitimity konečného rozhodnutí zapojila vláda.

Zákon, jenž má na základě věcného záměru ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (nestr. za ANO) předložit vládnímu kabinetu do deseti měsíců, nad rámec platných právních předpisů založí účastenství dotčených obcí v řízeních o ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorách. Neboť podle horního zákona se ho účastnit nemohou. Dále pak Správě uložišť radioaktivních odpadů uloží povinnosti vyžádat si od dotčeného města vyjádření k záměru povolení k provozu úložiště.

„Vyjádření nebude pro Správu závazné, bude však dle této speciální právní úpravy povinnou přílohou žádosti o povolení k provozu úložiště radioaktivního odpadu předkládané Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnosti,“ podotýká ministerstvo. Ostatní postupy, o nichž hovoří atomový zákon, jsou dle rezortu již naplněny prostřednictvím stavebního zákona a zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, na jejichž základě mohou města i občané vznášet připomínky, které mají správní orgány povinnost vypořádat.