Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) ve středu na tiskové konferenci bilancoval své působení v čele rezortu životního prostředí. Za své úspěchy v posledních bezmála čtyřech letech označil zlepšení čerpání prostředků z evropských fondů nebo prosazení novely zákona o ochraně přírody a krajiny, která upravuje postavení národních parků.

Ministr Brabec dále ve výčtu úspěchů zmínil novelu zákona o ochraně ovzduší, jež umožňuje provádět kontroly kotlů přímo v domácnostech, vytvoření programu na takzvané kotlíkové dotace nebo zjednodušení procesu posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Právě za to jej ale ekologické organizace kritizují.

Kritizují jej i kvůli podpoře stavebního zákona, který omezil občanské právo prostřednictvím spolků vyjadřovat se ke stavebním záměrům v jejich okolí. Koaliční smlouva přitom slibovala zachovat stávající legislativně zakotvenou úroveň občanských práv v této oblasti.

„Lidé už nesmí upozornit úřad na chybějící informaci či chybný podklad k jeho rozhodování. Ministr Brabec proti novele stavebního zákona nevystoupil ani v Poslanecké sněmovně, ani v Senátu a následně prosadil další omezení práv novelou zákona o EIA,“ řekl ředitel Zeleného kruhu Daniel Voundrouš.

Ekologické organizace také říkají, že se ministrovi životního prostředí nepodařilo dosáhnout potřebného zvýšení recyklace odpadů. A kritizují jej rovněž za nedostatek snahy o přijetí antifosilního zákona.

Bývalý ředitel chemičky v čele MŽP

„Podle mnohých ekologických organizací mělo hnutí ANO tu drzost, že na ministerstvo životního prostředí nominovalo bývalého ředitele chemičky,“ řekl v úvodu bilancování svého působení v čele rezortu Brabec. „Většinový názor byl, že bývalý ředitel chemičky nemůže toto ministerstvo řídit. Ředitel chemičky přece v noci potají vypouští znečištění a trhá mouchám nožičky. Pro mnohé tak zřejmě bylo překvapení, že se podařila většina věcí, které jsme si předsevzali,“ uvedl Brabec. Ekologické organizace i další experti jeho tvrzení ovšem rozporují.

„Jenže je tak snadné si srovnat v hlavě, že Ministerstvo životního prostředí se pod vedením Richarda Brabce chová jako Ministerstvo životního prostředí, jen když to srdce a rozum ekonoma — zaměstnance Agrofertu — panu ministrovi dovolí. Je to muž chemického průmyslu,“ napsala v Deníku Referendum Jana Moravcová, jedna z obětí jeho čistky v České inspekci životního prostředí

Ministr Brabec na tiskové konferenci řekl, že ministerstvo životního prostředí našel v době svého nástupu v rozvalu. „V minulých letech tady bylo mnoho čistek, který rezort fakticky zničily. Nám se podařilo najít nové lidi a ministerstvo stabilizovat,“ konstatoval. Před Brabcem ministerstvo životního prostředí vedli Pavel Drobil a Tomáš Chalupa z ODS, kteří se netajili svým odporem k oboru.

Richard Brabec hovořil o zlepšení situace ve Státním fondu životního prostředí nebo o České inspekci životního prostředí. „Dělal jsem menší změny než moji předchůdci. Dával jsem si dobrý pozor, abych sem nepřivedl politické nominanty, jako se tomu dělo v minulosti,“ dodal.

Ani to ovšem neodpovídá skutečnosti. V Deníku Referendum jsme prokázali politicky motivované čistky pod vedením bývalého náměstka ministra průmyslu a obchodu Erika Geusse, kterého Brabec dosadil jako nového ředitele České inspekce životního prostředí. Geuss záhy po svém nástupu do funkce odvolal čtyři z deseti vedoucích pracovníků oblastních inspektorátů České inspekce životního prostředí. Podle ekologických organizací i oslovených expertů personální změny postihly i další pracovníky inspekce a celkově oslabily práci klíčové instituce.

Na otázku Deníku Referendum, zda zmíněné personální změny v České inspekci životního prostředí nepřispívají k tomu, že instituce není s to řádně vykonávat kontrolní úlohu — například v masokombinátu Kmotr, který patří do skupiny Agrofert a kterému inspekce prokazatelně umožňuje obcházet zákon o ochraně ovzduší, odpověděl ministr Brabec osobně vedeným útokem proti Deníku Referendum. „Tuhle kampaň rozjel pan Patočka. Je to nesmyslná kampaň. O podobných věcech ministr nerozhoduje a nijak do nich nezasahuje,“ uvedl.

Podle Brabce odpovědnost nesou úřednicí. Jak jsme ovšem v Deníku Referendum doložili, také většina z nich je nějakým způsobem spojena s Agrofertem. „Vše je přezkoumatelné. Byl bych blázen, kdybych do toho zasahoval. Já jsem tyhle věci ani neměl na stole,“ odvětil emotivně ministr s tím, že se ho celá kampaň osobně dotýká. „Nikdy bych se nesnížil k tomu, aby sem přišli lidi s nějakým zadáním,“ dodal.

Analýza zneužití České inspekce životního prostředí v zájmu Agrofertu tvoří součást knihy Žlutý baron a vyšla rovněž v Deníku Referendum. Na obdobný případ odpuštění pokuty firmě Precheza, patřící do holdingu Agrofertu, upozornily již dříve Hospodářské noviny. Případem mimozákonných úlev pro masokombinát Kmotr se zabývala po Deníku Referendum rovněž České televize.

Snižování cílů pro recyklaci

Brabec se dále zastavil u problematiky odpadového hospodářství. Říkal, že ministerstvo již v roce 2014 prosadilo novelu zákon o odpadech, která zavedla povinnosti třídit biologicky rozložitelné odpady a kovy a obsahovala rovněž zákaz skládkování recyklovatelného odpadu od roku 2024.

Ministr za další ze svých úspěchů označil přijetí Plánu odpadového hospodářství nebo takzvané bezhotovostní vyhlášky k výkupu kovů, která podle Brabce přispěla ke snížení kriminality v dané oblasti na historické minimum. „Vyhláška tak chrání nejenom soukromý majetek, ale co víc, životy a zdraví našich občanů,“ konstatoval.

Ekologické organizace nicméně říkají, že ani ministr Brabec nemluví pravdu. Místo nového zákona o odpadech, který měl přispět ke zvýšení recyklace odpadů, totiž naopak prosadil v Plánu odpadového hospodářství i v zákoně o obalech snížení recyklačních cílů. Právě novela zákona o obalech zavádí cíle, které jsou v mnoha případech nižší, než dnes již dosažené hodnoty recyklace a zároveň neodpovídají ani projednávanému evropskému balíčku odpadového hospodářství.

Na dotaz Deníku Referendum, proč ministerstvo snížilo recyklační cíle, odpověděl Brabec vyhýbavě. Ministr řekl, že stávající Plán odpadového hospodářství je plně v souladu s evropskými směrnicemi a nové cíle pro recyklaci odpadů budou v příslušném zákoně stanoveny až příští vládou. „Chtěli jsme vyšší cíle, ale neprosadili jsme to,“ odpověděl Brabec na opakovanou otázku, proč zákon o obalech stanovuje nižší recyklační cíle oproti dnešnímu stavu.

V závěru tiskové konference se ministr životního prostředí dotknul jednoho ze závazků volebního programu politického hnutí ANO, za které znovu kandiduje do Poslanecké sněmovny jako jednička ústecké kandidátky. Strana s Andrejem Babišem v čele totiž slibuje, že sloučí ministerstva životního prostředí a zemědělství, což si v minulých dnech vyžádalo kritiku ze strany četných občanských iniciativ a ekologických organizací.

Brabec návrh svého politického hnutí hájil. Nicméně znovu opakoval, že cílem není potlačit agendu životního prostředí v rámci sloučeného úřadu. „Po volbách budeme o tomhle tématu hovořit a hledat způsoby, jak to udělat, aniž bychom agendu životního prostředí neponížili,“ uzavřel. Ekologické organizace i odborná veřejnost návrh jednohlasně odmítají.

„Sloučení ministerstev zemědělství a životního prostředí je naprosto neakceptovatelné. Jejich poslání je zásadně odlišné, stejně jako vymezení kompetencí, nemluvě už o zcela nekompatibilní „kultuře“ obou úřadů. Navrhované sloučení by se rovnalo faktickému zrušení ministerstva životního prostředí s následkem fatálního zhoršení úrovně ochrany prostředí," komentoval nápad nestor české ekologické politiky Bedřich Moldan pro server Obnovitelne.cz.