Manipulativní studie nám udržitelnost nezajistí

Tomáš Tožička

Před dvěma lety se všechny členské země OSN dohodly na strategii, jak do roku 2030 odstranit největší překážky lidského rozvoje a příčiny devastace životního prostředí. Plnění však provází spíše manipulace s fakty než skutečná akce.

Nikdo nesmí zůstat stranou, rozhodlo před dvěma lety Valné shromáždění OSN, když přijímalo deklaraci Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 a s tím spojené Cíle udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals — SDGs). Ty jsou zaměřeny na pět oblastí, v nichž mají zajistit udržitelnost a rozvoj pro celou planetu. Tyto oblasti jsou nazvány Lidé, Planeta, Prosperita, Mír a Partnerství.

U příležitosti hodnocení cílů udržitelného rozvoje v červenci tohoto roku vydaly Bertelsmannova nadace a Sustainable Development Solutions Network již druhou srovnávací studii o udržitelnosti nazvanou SDGs Index and Dashboards (dále jen Index). Česká republika v ní získala tentokrát páté místo. Na webu Roklen24 se k tomuto můžeme dočíst: „Před námi jsou jen skandinávské země, předběhli jsme například Německo. […] ,Buďme proto hrdí na to, že žijeme v bezpečné zemi, pro kterou je péče o planetu důležitá a která myslí na budoucnost — není to samozřejmost,‘ říká ředitelka Nadace Taťány Kuchařové — Krása pomoci Michala Stachová.“

Umístění České republiky na vrcholu zemí směřujících k udržitelnosti vyzdvihovali mnozí čeští politici, připomeňme například náměstka ministerstva zahraničních věcí Martina Tlapu. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) to vyjádřil jasně: „Ve světovém srovnání stále patříme mezi špičku.“

Indikátory Indexu se zaměřují hlavně na problémy chudých zemí. Ty, které by měly řešit bohaté státy, jako třeba obnovitelnou energii, produkci odpadu nebo materiálovou spotřebu, v nich téměř nenalezneme. Foto archiv DR

Přesto, že jsou pod studií podepsány uznávané kapacity z okruhu Světové banky, jedná se přesně o to, co bychom mohli nazvat jako falešnou zprávu — fake news.

Již první Index z roku 2016 byl kritizován z metodologického hlediska a kvůli nedostatkům při volbě indikátorů. I když ve druhém vydání byly některé výtky reflektovány, Index za rok 2017 nadále trpí nedostatečnými daty a problematickou metodou indexování (viz níže). Proto nemůže dostatečně sloužit k měření postupu naplňování Cílů udržitelného rozvoje a už vůbec ne ke srovnávání výkonu jednotlivých zemí.

Informace a zpětná vazba

×