Mezinárodní smlouvy budou tvořit základ druhého jednací týdne devětapadesáté schůze Poslanecké sněmovny. Poslanci a poslankyně se budou mimo jiné již popáté zabývat ratifikací Pařížské klimatické dohody nebo kontroverzní hospodářskou dohodou mezi Evropskou unií a Kanadou — CETA. Závěrečné čtení čeká i návrh památkového zákona, ke kterému se sešlo takřka šedesát poslaneckých pozměňovacích návrhů.

Prvním bodem navrženého pořadu schůze je závěrečné, druhé čtení v říjnu v Bruselu podepsané Dohody o strategickém partnerství mezi Evropskou unií a Kanadou. Dohoda se zaměřuje na rozvoj strategického partnerství ve dvou základních směrech: mezinárodní spolupráci a politickém dialogu. „Kanada je pro nás strategický partner. Proč? Kanada je desátá největší ekonomika světa. Je to významný partner Evropské unie. Pro Kanadu je Evropská unie dokonce po Spojených státech druhý nejvýznamnější partner vůbec,“ řekl na podporu Dohody ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Dohoda mimo jiné upravuje spolupráci v oblasti bezpečnosti, boje proti terorismu, kyberkriminalitě nebo hospodářského a udržitelného rozvoje.

Poslanci a poslankyně se následně budou již popáté zabývat návrhem na vyslovení souhlasu s ratifikací Pařížské dohody. Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) ji zařadila mezi ty návrhy, které chce stihnout projednat před koncem volebního období. Předchozí pokusy o její projednání ztroskotaly na obstrukcích Občanské demokratické strany. Dohoda byla uzavřena na konci roku 2015. Státy se shodly, že postupně ukončí závislost na fosilních palivech a provedou opatření pro zastavení růstu teploty Země na relativně bezpečné úrovni. V dubnu 2016 dohodu podepsala i Česká republika a v září 2016 ji vláda doporučila k ratifikaci. V listopadu 2016 dohodu ratifikoval dostatek států — včetně USA, Číny a Indie — aby dohoda mohla vstoupit v globální platnost.