Mezinárodní smlouvy budou tvořit základ druhého jednací týdne devětapadesáté schůze Poslanecké sněmovny. Poslanci a poslankyně se budou mimo jiné již popáté zabývat ratifikací Pařížské klimatické dohody nebo kontroverzní hospodářskou dohodou mezi Evropskou unií a Kanadou — CETA. Závěrečné čtení čeká i návrh památkového zákona, ke kterému se sešlo takřka šedesát poslaneckých pozměňovacích návrhů.

Prvním bodem navrženého pořadu schůze je závěrečné, druhé čtení v říjnu v Bruselu podepsané Dohody o strategickém partnerství mezi Evropskou unií a Kanadou. Dohoda se zaměřuje na rozvoj strategického partnerství ve dvou základních směrech: mezinárodní spolupráci a politickém dialogu. „Kanada je pro nás strategický partner. Proč? Kanada je desátá největší ekonomika světa. Je to významný partner Evropské unie. Pro Kanadu je Evropská unie dokonce po Spojených státech druhý nejvýznamnější partner vůbec,“ řekl na podporu Dohody ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Dohoda mimo jiné upravuje spolupráci v oblasti bezpečnosti, boje proti terorismu, kyberkriminalitě nebo hospodářského a udržitelného rozvoje.

Poslanci a poslankyně se následně budou již popáté zabývat návrhem na vyslovení souhlasu s ratifikací Pařížské dohody. Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) ji zařadila mezi ty návrhy, které chce stihnout projednat před koncem volebního období. Předchozí pokusy o její projednání ztroskotaly na obstrukcích Občanské demokratické strany. Dohoda byla uzavřena na konci roku 2015. Státy se shodly, že postupně ukončí závislost na fosilních palivech a provedou opatření pro zastavení růstu teploty Země na relativně bezpečné úrovni. V dubnu 2016 dohodu podepsala i Česká republika a v září 2016 ji vláda doporučila k ratifikaci. V listopadu 2016 dohodu ratifikoval dostatek států — včetně USA, Číny a Indie — aby dohoda mohla vstoupit v globální platnost.

„Změna klimatu ohrožuje naši národní bezpečnost i ekonomickou prosperitu, má negativní dopady na boj proti chudobě i na potravinovou bezpečnost a je jednou z příčin migrace. Proto je nezbytné, abychom aktivity zaměřené na snižování emisí skleníkových plynů i adaptaci včlenili do národního rozvojového plánu. Je zřejmé, že tyto kroky si vyžádají nemalé finanční zdroje, technologickou podporu i posílení kapacit. Musíme si však uvědomit, že jde o investice do naší budoucnosti,“ řekl předseda vlády Sobotka v Paříži před přijetím dohody vloni na podzim.

CETA a riziko mezinárodních arbitráží

Dalším z bodů, který chce Sobotkova vláda před volbami schválit, je Komplexní hospodářská dohoda mezi Kanadou a Evropskou unií (CETA). „Podle mého názoru je CETA jedna z nejlepších obchodních dohod, kterou Evropská unie a Česká republika jako její člen od svého vzniku sjednala. Úrovní ambicí a svým rozsahem výrazně usnadňuje obchod, podporuje ekonomický růst a posiluje partnerství s naším blízkým spojencem. Věřím, že tato dohoda se stane vzorem pro vyjednávání s dalšími zeměmi, tak i obecně pro tvorbu pravidel a standardů v mezinárodním obchodu,“ řekl před několika měsíci ve Sněmovně tehdejší ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).

Ministerstvo průmyslu a obchodu říká, že dohoda otevře České republice pětatřiceti milionový kanadský trh, přinese nová pracovní místa a podnítí další hospodářský růst. Obdobně se k ní stavějí i další podporovatelé z jiných členských států Evropské unie. CETA by měla přinést nárůst vzájemné obchodí výměny až o dvanáct miliard eur ročně. Opačný názor však zastávají organizace občanské společnosti nebo odbory, které se obávají, že dohoda neúměrně posiluje velké korporace, ohrožuje standardy kladené na kvalitu životního prostředí nebo pracovního práva. Nejčastěji je kritizován mechanismus mezinárodních arbitráží, který v jistých případech umožní korporacím žalovat členské státy, pokud přistoupí k regulaci odvětví, v němž podnikají.

Posledním pevně zařazeným bodem úterního jednání Sněmovny je návrh na vyslání armádních jednotek do Pobaltí v souvislosti s naším členstvím v NATO. Ministerstvo obrany pod vedením Martina Stropnického (ANO) navrhuje v příštím roce na sever Evropy vyslat dvě stě devadesát vojáků. „Jedná se o přiměřenou reakci na změněné bezpečností prostředí vyvolané agresivními kroky Ruska vůči Ukrajině. (…) Jedná se z vojenského pohledu o malou přítomnost, jejímž hlavním účelem je posílit kolektivní odstrašení demonstrací alianční solidarity a odhodlání bránit členy aliance,“ píše se v materiálu. Celkové náklady spojené s tímto vysláním jsou odhadovány na více než tři sta padesát milionů korun.

Kritizovaný památkový zákon

Závěrečné třetí čtení čeká návrh zákona o ochraně památkového fondu, který nahrazuje stávající právní úpravu z roku 1987. Projednání zákona se však neobejde bez komplikací, neboť je k němu v současné chvíli načteno takřka šedesát — často rozsáhlých — pozměňovacích návrhů. Ministerstvo kultury s Danielem Hermanem (KDU-ČSL) v čele si od zákona slibuje efektivnější péči o památkový fond. Úřadům by také měl umožnit účinněji zakročit v případech, kdy se vlastník o památku řádně nestará. Významná změna, kterou zákon přináší, spočívá v možnosti kompenzovat náklady vzniklé v souvislosti s omezením vlastnických práv majitelů památek, které se nacházejí v památkových zónách a rezervacích.

Podle četných spolků — například Asociace pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví České republiky nebo České komory architektů — je však zákon nedostatečný. Říkají, že snižuje rozsah památkové ochrany a nedefinuje ochranu kulturního dědictví jako veřejný zájem. „V návrhu chybí zásada komplexního přístupu ve smyslu ochrany památky spolu s jejím prostředím, které nemá být rušivé a nemá snižovat kulturní hodnotu památky. Omezení reklamy v blízkosti památky, omezení rušivých funkcí např. noční podnik, zamezení kulturní dehonestace nevhodným využitím památky, ochrana vnitřní funkce spojené s kulturní hodnotou památky, hodnota obsahu, nehmotná kulturní hodnota,“ konstatuje ve svém stanovisku zmíněná Česká komora architektů.

Sněmovna se bude dále zabývat senátním návrhem zákon o sociálně-právní ochraně dětí, jehož cílem je úprava financování a změna povolovacího procesu u zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Stávající financování spočívá v příspěvku na ubytované dítě, který se nevyplácí ve dnech, kdy dítě v daném zařízení není. „Vzhledem k fluktuaci dětí tak tato zařízení čelí velké příjmové nestabilitě,“ uvádí návrh zákona. A navrhuje rozdělit státní příspěvek na dvě části: fixní a variabilní. Fixní příspěvek ve výši dvaceti tisíc korun by zařízení dostávala bez ohledu na aktuální obsazenost lůžka. Variabilní příspěvek ve výši od čtyř a půl do šesti tisíc tři sta korun by zařízení získala pouze za dny, kdy v nich bude dítě přítomno. Návrh současně počítá s tím, že krajské úřady budou zohledňovat počet potřebných lůžek v daném zařízení.

V neposlední řadě poslanci a poslankyně v závěrečných druhých čteních projednají několik mezinárodních smluv: Úmluvu Rady Evropy o prevenci terorismu z roku 2005, Úmluvu Rady Evropy proti obchodování s lidskými orgány z roku 2015 a Dodatkový protokol k Úmluvě Rady Evropy o prevenci terorismu ze stejného roku.