Poslanci a poslankyně mají na programu předposlední, devětapadesáté schůze Sněmovny v tomto volebním období takřka dvě stě tisků. Vedení politických stran vládní koalice se v polovině června shodla, že nejdůležitějším úkolem je nyní doprojednat zhruba pětatřicet zákonů, které se nacházejí ve druhém a třetím čtení, aby se je podařilo schválit ještě před podzimními sněmovními volbami. Sociální demokracie, lidovci a politické hnutí ANO se již nebudou pokoušet prosadit zákon o sociálním bydlení, zákon o zálohovaném výživném, novelu zákoníku práce nebo insolvenčního zákona, přestože se k tomu strany zavázaly v programovém prohlášení a dlouhodobě označovaly tyto právní normy za prioritní.

Zákony vrácené Senátem

Sněmovna se bude v úterý nejprve zabývat zákony, které jí vrátil Senát. Prvním bodem schůze je zákon o pobytu cizinců, který horní komora Parlamentu zamítla. Senátoři ho měli za zřejmě protiústavní, rozporný s evropským právem a mezinárodními závazky České republiky. Senátoři a senátorky se během projednávání novely vymezovali vůči postupu ministerstva vnitra, které pozměňovacím návrhem, který připravilo poslanci Václavu Klučkovi (ČSSD) významným způsobem proměnilo znění zákona. Senátor Václav Láska (bezpp. za SZ) hovořil o obcházení legislativního procesu. „Zákon má zvyšovat bezpečnost České republiky v souvislosti s migrací. Ale ono to tak není. Ty změny nepřinášejí zvýšení bezpečnosti. Jak českou bezpečnost ohrožuje dozorování detenčních zařízení státními zástupci? Jak zvyšuje bezpečnost omezení možnosti soudních přezkumů? Novela má usnadnit život a práci úředníku ministerstva vnitra,“ konstatoval Láska.

Poslankyně a poslanci se dále budou znovu zabývat zákonem o pedagogických pracovnících, který jim Senát vrátil s pozměňovacími návrhy. Vláda se v programovém prohlášení zavázala zavést efektivní kariérní řád pro učitele s jasnou motivační vazbou na jejich hodnocení. Navržený kariérní řád rozděluje učitele do tří kategorií, umožňuje jim dosáhnout rychleji na lepší finanční ohodnocení skrze rozvoj profesních kompetencí. Dnes se systém odměňování řídí počtem odučených let. Senátní pozměňovací návrhy zvyšují příplatek učitelům za třídnictví z patnácti set korun na tři tisíce, ruší ve školských zařízeních funkce odborníka na zrakově postižené děti nebo logopeda. Bývalá ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová (ČSSD) i její nástupce Stanislav Štech (bezpp. za ČSSD) opakovaně řekli, že se budou snažit prosadit schválení zákona v původní sněmovní verzi.

S pozměňovacími návrhy se do Sněmovny vrátila i novela stavebního zákona, jejímž cílem je zjednodušení a zrychlení povolovacích řízení díky sloučení územního řízení, stavebního řízení a posuzování vlivu na životní prostředí. Sněmovna však v minulých měsících schválila rovněž pozměňovací návrhy poslance Jaroslava Foldyny (ČSSD), které zbavují občany práv vyjadřovat se skrze spolky ke stavebním záměrům v jejich okolí. Horní komora Parlamentu přijala některé z navržených pozměňovacích návrhů. Ty, které by občanům vrátily jejich práva, nepodpořila, i když se o to někteří senátoři a senátorky na plénu i na výborech snažili. „Snaha byrokratického aparátu nekomplikovat si život názorem veřejnosti je stálá a nebezpečí oklešťování lidských práv a svobod je trvalé, mnohdy skryté, nenápadné i plíživé,“ řekl v rozpravě nad novelou zákona senátor Zdeněk Papoušek (bezpp. za KDU-ČSL).

Kromě zásadních právních norem se bude Sněmovna v úterý věnovat i návrhu zákona o státních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu. Zákon navrhuje zavést dva nové významné dny: 9. březen — Vyhlazení terezínského rodinného tábora v Auschwitz II — Birkenau a 18. červen — Den hrdinů druhého odboje. Senátní navrhuje změnit název prvního z uvedených významných dnů na Den památky obětí vyhlazení terezínského rodinného tábora v Osvětimi — Březince a upravit stávající název stávajícího významného dne 10. červen — Vyhlazení obce Lidice na Den památky obětí vyhlazení obce Lidice.

Zbraně zajišťující bezpečnost republiky

Závěrečné třetí čtení čeká kontroverzní poslanecký návrh ústavního zákona o bezpečnosti České republiky z dílny Romana Váni (ČSSD) a Milana Chovance (ČSSD). „Jeho cílem je v reakci na zesilující bezpečností hrozby začlenit držitele zbraní do komplexního rámce zajišťování bezpečnosti státu,“ píše se v odůvodnění. Ministerstvo vnitra, které materiál spolupřipravilo poté, co byl jeho vlastní návrh v mezirezortním připomínkovém řízení tvrdě zkritizován, se skrze něj snaží zamezit evropské regulaci zpřísňující pravidla pro držení zbraní. Vláda navíc v minulých dnech na návrh ministra vnitra vyslovila souhlas se záměrem napadnout předmětnou směrnici o zbraních u Soudního dvora Evropské unie.

Poslanci a poslankyně dále ve třetím čtení projednají transpoziční novelu zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní. Jejím cílem je zavést nový okruh automaticky vyměňovaných informací, které budou muset oznamovat nadnárodní skupiny podniků. Návrh zákona chce předcházet agresivnímu daňovému plánování a umělému daňově motivovanému přesouvání zisků. Podniky s konsolidovanými ročními výnosy ve výši nejméně sedmi set padesáti milionů eur budou mít povinnost sestavit a dát k dispozici zprávu podle zemí, která bude obsahovat informace relevantní pro posouzení správného rozdělení základu daně mezi jednotlivé členské strany Evropské unie a jurisdikce. Tyto zprávy se budou automaticky vyměňovat mezi státy, ve kterých skupina podniků působí. Česká republika se k výměně zpráv podle zemí přihlásila v lednu 2016 podpisem mnohostranné dohody příslušných orgánů o výměně zpráv podle zemí. Podle bývalého ministra financí Andreje Babiše (ANO) se v České republice nová povinnost dotkne čtyř až jedenácti nejvyšších mateřských entit nadnárodních skupin podniků.

Ve třetím čtení se nachází i novela zákona o veřejném zdravotním pojištění. „Návrhem se sníží spoluúčast jednak u dětí do osmnácti let, čímž bude finančně uleveno rodinám s nemocnými dětmi, a dále u seniorů nad pětašedesát let věku s navazujícím dalším snížením spoluúčasti od věku sedmdesáti let,“ řekl ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD). U těchto skupin obyvatelstva je nyní započitatelný roční limit na doplatky na léky částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění ve výši dvou a půl tisíce korun ročně. Nově se navrhuje tento limit pro první dvě kategorie snížit na tisíc korun a u seniorů starších sedmdesáti let na pět set korun. Ministerstvo zdravotnictví finanční dopady navrženého opatření na zdravotní pojišťovny odhaduje na čtyři sta čtyřiceti milionů korun. „Načasování přijetí této změny regulace je vhodné, jelikož z důvodu růstu české ekonomiky, růstu objemu platů a mezd a dosavadních růstů výše plateb za státní pojištěnce dochází k růstu příjmů zdravotních pojišťoven,“ uvádí rezort v důvodové zprávě k zákonu.

Stabilizace systému veřejného zdravotního pojištění

Dalším materiálem z dílny ministerstva zdravotnictví, který bude Sněmovna na devětapadesáté schůzi projednávat v závěrečném čtení, je novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, která pro roky 2019 a 2020 navyšuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění za státní pojištěnce. Změna zákona by v obou letech měla systému veřejného zdravotního pojištění přinést tři a půl miliardy korun navíc. Dnes platba za osobu a kalendářní měsíc činí devět set dvacet korun, v roce 2018 se nařízením vlády zvýší o devětačtyřicet korun. V roce 2019 pak na základě zmíněného zákona naroste na tisíc osmnáct korun za osobu a měsíc a v roce 2020 bude platba činit tisíc šedesát sedm korun. Rezort zdravotnictví si od novely slibuje střednědobou stabilizaci financování systému veřejného zdravotního pojištění, a tím i stabilizaci zdravotnictví jako celku.

Původní návrh ministra Ludvíka byl však zcela odlišný, neboť se skutečně snažil o důsledné naplnění programového prohlášení, v němž se koalice ČSSD, KDU-ČSL a politické hnutí ANO zavazuje „pravidelně valorizovat platby za státní pojištěnce vázané na ekonomické parametry (růst inflace, růst průměrné mzdy ve zdravotnictví)“. Novela tehdy předpokládala automatickou valorizaci plateb a současně obsahovala anticyklický mechanismus, který měl reagovat na případné hospodářské krize či konjunktury. Neshody v koalici umožnily ovšem ministrovi zdravotnictví zvýšit pojistné pouze na tři následující roky bez vytvoření pevnějšího systému.

Na pořad schůze je dále zařazen i návrh zákona o statusu veřejné prospěšnosti, jehož cílem je v českém právním řádu podrobněji zakotvit úpravu veřejné prospěšnosti, tak jak ji předpokládá od roku 2014 občanský zákoník. Materiál by měl dle ministerstva spravedlnosti zvýšit transparentnost a důvěryhodnost neziskového sektoru, stanovit podmínky, za kterých může být právnické osobě zapsán status veřejné prospěšnosti do veřejného rejstříku, a upravit povinnosti těchto osob. S návrhem však dlouhodobě nesouhlasí část neziskového sektoru. Odmítá jej kvůli nárůstu byrokracie a absenci daňových benefitů. Ústavněprávní výbor proto připravil pozměňovací návrh, který institut veřejné prospěšnosti z českého právního řádu zcela vypouští.

Přísnější regulace taxislužeb

Cílem novely zákona o silniční dopravě, která se nyní nachází ve druhém čtení, je mimo jiné rozšířit stávající možnosti obcí stanovit lokální podmínky pro výkon taxislužby. Obce budou například moci lépe upravit konání zkoušek z místopisu nebo podmínit výkon taxislužby absolvováním dopravně psychologického vyšetření. Za účelem předcházení provozování takzvané černé taxislužby se navrhuje posílit pravomoci kontrolujících subjektů, které spočívají v rozšíření možnosti výběru kauce nebo zabránění v jízdě. Novela současně počítá s přísnějším trestáním řidičů, kteří nemají oprávnění řidiče taxislužby ani tuto činnost nevykonávají ve vazbě na oprávněného dopravce. Novela však proti původnímu návrhu, který byl vládě předložen, již neobsahuje povinnost zprostředkovatele taxislužby — dispečinků nebo mobilních aplikací — vést knihu jízd a zajišťovat, aby řidiči a řidičky měli oprávnění řidiče taxislužby. Tato ustanovení v rámci mezirezortního připomínkového řízení napadalo ministerstvo průmyslu a obchodu pod vedením Jana Mládka (ČSSD) a vláda se nakonec přiklonila na jeho stranu.

„V posledních třech letech v souvislosti s rozvojem digitálních technologií začaly podnikat na území České republiky subjekty, které zprostředkovávají přepravu v oblasti taxislužby prostřednictvím osob, které k tomu nemají potřebná oprávnění. Vzniká tím tak nerovné postavení na trhu taxislužby jak vůči klasickým taxislužbám, tak i vůči ostatním zprostředkovatelům, kteří však zajišťují přepravu osob prostřednictvím legálních taxikářů. Neplacením daní a správních poplatků a dalších souvisejících nákladů ze strany nekalé konkurence vzniká cenová výhoda, která vede k destrukci stávajícího trhu taxislužby,“ píše v odůvodnění svého pozměňovacího návrhu František Laudát (TOP 09) a navrhuje, aby vložit do zákona nové ustanovení, které upraví postavení zprostředkovatele taxislužby a jeho povinnosti vůči řidiči. V případě, že by zprostředkovatel své zákonné povinnosti nesplnil, vystavil by se nebezpečí postihu ve správním řízení.

Dalším z bodů, kterými se bude dnes Sněmovna zabývat, je novela zákona o nemocenském pojištění zavádějící novou dávku dlouhodobého ošetřovného do systému nemocenského pojištění. Cílem opatření je vytvoření vhodných podmínek pro péči o rodinné příslušníky v domácím prostředí, kteří i po hospitalizaci nadále potřebují celodenní přítomnost pečující osoby. Doposud to nebylo možné, neboť péče, respektive ztráta příjmu, nebyla kompenzována. Dlouhodobé ošetřovné bude vypláceno maximálně po dobu devadesáti dnů s tím, že bude činit šedesát procent mzdy.

Na pořad schůze je dále zařazena novela zákona o Vojenském zpravodajství. Zákon vytváří Vojenskému zpravodajství novou působnost, která spočívá v zabezpečování kybernetické obrany země. Ta prozatím není v jiných zákonech ošetřena. Armádní zpravodajské službě právní norma umožní umisťování pasivních i aktivních technických prostředků kybernetické obrany do internetových sítí. Nicméně pokud by v rámci kybernetické obrany mělo dojít k porušení tajemství přepravovaných zpráv, bude podle zákona nadále nezbytné získat souhlas soudu jako je tomu i v jiných obdobných případech. „Je alarmující, že ačkoliv je deklarováno, že zařízení Vojenského zpravodajství nebudou provádět plošný odposlech,“ napsali v otevřeném dopisu předsedovi vlády zástupci profesních organizací CZ.NIC, NIX.CZ a ICT Unie, „ze své podstaty přes ně bude nekontrolovaně procházet téměř veškerý internetový provoz. Ačkoliv to zákon vylučuje,“ dodali také, „bude technicky možné odposlechnout jakýkoliv provoz v síti pouze na základě rozhodnutí administrátora systému. To generuje vysoká bezpečnostní rizika v případě selhání konkrétního jedince nebo například v situaci, kdy nějaký hacker prolomí systém Vojenského zpravodajství a využije tuto infrastrukturu ke svým cílům.“