Senát na středečním jednání zamítl novelu zákona o pobytu cizinců. Sněmovna ji schválila pohodlnou většinou na počátku dubna, a to včetně kritizovaného pozměňovacího návrhu poslance Václava Klučky (ČSSD). Pro návrh hlasovalo sto čtyřicet osm ze sto šedesáti přítomných poslanců a poslankyň. Nikdo nebyl proti. V diskusi na půdě horní komory Parlamentu senátoři a senátorky opakovaně zdůrazňovali, že návrh zákona je zřejmě protiústavní, rozporný s evropským právem a mezinárodními závazky České republiky. Novela se nyní vrací do Sněmovny.

„Materiál připravilo ministerstvo vnitra. V průběhu mezirezortního připomínkového řízení bylo vypořádáno přes sto sedmdesát zásadních připomínek. Legislativní rada vlády jej projednávala třikrát, než se podařilo nelézt kompromis. Proces složitý, ale standardní. Ale ve Sněmovně došlo k přijetí mnoha pozměňovacích návrhů poslance Klučky,“ řekl zpravodaj novely Václav Láska (bezpp. za SZ). Podle Lásky jsou tyto návrh v rozporu s usnesením vlády a nabízí se otázka, kdo je ve skutečnosti připravil. „Pokud byl návrh připraven ve spolupráci s ministerstvem vnitra, tak to lze považovat za porušení legislativního procesu. Což sám poslanec Klučka v rozhovoru pro Lidové noviny přiznal,“ pokračoval senátor.

„Zákon má zvyšovat bezpečnost České republiky v souvislosti s migrací. Ale ono to tak není. Ty změny nepřinášejí zvýšení bezpečnosti. Jak českou bezpečnost ohrožuje dozorování detenčních zařízení státními zástupci? Jak zvyšuje bezpečnost omezení možnosti soudních přezkumů? Novela má usnadnit život a práci úředníku ministerstva vnitra. Navíc je v rozporu s evropským právem,“ uzavřel své vystoupení Láska.

Jiří Dienstbier (ČSSD) řekl, že Klučkův pozměňovací návrh, který vypracovalo ministerstvo vnitra, je de facto komplexním pozměňovacím návrhem, jenž obešel legislativní proces. Ministerstvo si podle něj bylo dobře vědomo, že by změny nedokázalo prosadit v podobě vládního návrhu zákona. Podle Dienstbiera ministerstvo vnitra svým postupem ohrozilo transpozici evropského práva, ke které jsme vázáni a s jejímž přijetím jsme již ve zpoždění. Ba co víc, novelou, kterou připravilo poslanci Klučkovi, vytvořilo situaci, kdy je projednávaný zákon v rozporu s řadou evropských směrnic i evropskou Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod.

Úředníci a úřednice ministerstva vnitra sedící v útrobách Senátu při vystoupení jednotlivých senátorů, kteří zákon kritizovali — například František Bublan (bezpp. za ČSSD), Václav Hampl (bezpp. za KDU-ČSL a SZ) a Jiří Šesták (STAN a HOPB) — kroutili nesouhlasně hlavou. Náměstek ministra vnitra a bývalý ministr bez portfeje vlády Petra Nečase za stranu LIDEM Petr Mlsna se nahlas smál. Chovanec se v závěrečném vystoupení k vyjádřeným výtkám ohledně slučitelnosti návrhu zákona s právem Evropské unie podrobně nevyjádřil. Řekl jen, že s nimi nesouhlasí, že jde o odlišný právní názor a že rozhodne hlasování.

Přes vznesené výhrady někteří zmínění senátoři říkali, že by bylo lepší návrh vrátit do Sněmovny s pozměňovacími návrhy než ho odmítnout jako celek. Ve Sněmovně lze totiž očekávat, že poslanci Senát přehlasují a potvrdí původní, kritizovanou verzi návrhu. Pro zamítnutí, a tedy proti možnosti novelu pozměňovacími návrhy zmírnit nakonec hlasovala většina přítomných senátorů pravicových stran. Postoupení návrhu zákona do podrobné rozpravy, ve které by k němu bylo možné načítat pozměňovací návrhy, podpořila většina přítomných sociálních demokratů. Nyní je pravděpodobné, že Sněmovna schválí původní kritizovanou verzi návrhu.

Senátní kluby Klučkovy návrhy odmítly

Senátor Bublan na dopolední tiskové konferenci na dotaz Deníku Referendum, zda senátorský klub sociální demokracie podpoří novelu zákona o pobytu cizinců včetně pozměňovacích návrhů poslance Klučky, odpověděl, že senátní Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a Ústavně-právní výbor doporučily novelu cizineckého zákona zamítnout. „V Senátu je jiný názor než ve Sněmovně. Jelikož se však jedná o transpoziční novelu, tak se jeví jako vhodnější návrh upravit, většinu Klučkových pozměňovacích návrhů odstranit a vrátit poslancům zpět. Doufám, že Sněmovna dostane rozum,“ řekl Bublan.

„Já vám řeknu, jak to celé dopadne. Sociální demokraté si budou hrát na slušňáky. Pošlou zákon zpátky do Sněmovny a ta nás přehlasuje,“ odpověděl na otázku Deníku Referendum, zda budou občanští demokraté hlasovat pro schválení novely zákona ve stávající podobě, místopředseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS).

Místopředseda Senátu Šesták Deníku Referendum řekl, že senátorský klub Starostové a nezávislí bude v souladu se stanovisky výborů hlasovat pro zamítnutí zákona. V případě, že zamítnutí nebude schváleno, chtějí senátoři podpořit takové pozměňovací návrhy, které odstraní pozměňovací návrhy poslance Klučky. „Návrh poslance Klučky se dostává do rozporu s Evropskou úmluvou o lidských právech i s naším právním řádem. Proto je pro nás zákon nepřijatelný, neboť by spousta věcí končila u soudů. Ale s tím si asi ministerstvo vnitra nedělá hlavu,“ konstatoval Šesták.

Postup ministerstva vnitra je nepřijatelný

Pozměňovací návrh k novele zákona připravil poslanec Klučka v úzké spolupráci s ministerstvem vnitra. Což potvrdil i ministr Chovanec. Proti návrhu se obratem vymezily četné organizace pracující s cizinci a migranty a Rada vlády pro lidská práva. „Návrh mění desítky ustanovení a znamenal by největší zásah do cizineckého práva za poslední desetiletí. Jednotlivá odůvodnění předloženého návrhu zcela postrádají zjišťování souladu s mezinárodními závazky České republiky a právem Evropské unie, statistické údaje či zhodnocení okruhu situací a právních vztahů, které regulují,“ uvedla Rada ve stanovisku.

Rada kritizovala především omezení soudního přezkumu zbavení svobody cizinců, omezování práv rodinných příslušníků občanů České republiky na sloučení rodiny a neposuzování přiměřenosti dopadů rozhodnutí do života cizinců a cizinek. Nejspornější a nejčastěji kritizované ustanovení Klučkova pozměňovacího návrhu vylučující soudní přezkum v řízení o pobytech Sněmovna nakonec neschválila.

Klučkův pozměňovací návrh odmítla i Česká advokátní komora. „Jakkoli je princip posílení ochrany České republiky a jednotlivých občanů před závažnými společenskými jevy v podobě terorismu akceptovatelný jako legitimní cíl, nelze tohoto cíle dosahovat porušováním lidských práv a zásad právního státu,“ uvedla Komora. Kritizovala i samotný legislativní proces, respektive jeho obcházení ze strany ministerstva vnitra.

Avšak ministerstvo vnitra setrvalo v přesvědčení, že upravený návrh zákona je právně zcela bezvadný. „Ke zmíněné neslučitelnosti některých návrhů pana poslance Klučky s ústavním pořádkem a mezinárodními závazky České republiky a právem Evropské unie mohu uvést, že ministerstvo vnitra se touto problematikou velmi detailně zaobíralo a na základě názoru našich expertů jsme přesvědčeni o tom, že tyto návrhy nejsou v nesouladu s Ústavou České republiky ani s mezinárodními závazky,“ řekl ještě ve Sněmovně ministr vnitra.