Žádná přísnost není na cizince dost velká

Novela zákona o pobytu cizinců dále zkomplikuje život cizincům, které česká ekonomika nutně potřebuje. Kromě ekonomických škod se dají očekávat škody lidské. Zásadní rozhodnutí tak vznikají se spoustou otázek.

V těchto týdnech poslancům leží na stole novela zákona o pobytu cizinců. Po více než roce, kdy byl vládní návrh prodiskutován s odborníky a s ministry, předložil sociálnědemokratický poslanec Václav Klučka pozměňovací návrh, který představuje největší zásah do cizineckého práva za poslední roky.

Jde o pozměňovací návrh, předložený až ve druhém čtení, takže neprošel standardním meziresortním připomínkovým řízením. Smyslem tohoto procesu je přitom zkvalitnit tvorbu právní úpravy, diskutovat o připravovaných změnách s širokou odbornou veřejností. Vyvstává tedy otázka, proč chce ministerstvo vnitra ze všech sil obejít standardní připomínkovací řízení, které většinou probíhá v prvním kole. Namísto standardního postupu se do zákona „přistrkuje“ zásadní opatření.

Příští týden, 7. dubna 2017, proběhne ve Sněmovně třetí čtení. Pokud zákon v navrhované podobě projde, může významným způsobem zkomplikovat život jak cizincům žijícím v ČR, tak i českým občanům.

Manévry ministerstva vnitra
Podle Martina Rozumka, ředitele Organizace pro pomoc uprchlíkům, by ministerstvo vnitra muselo vysvětlovat důvody, proč má k takovým změnám docházet. Snesla by se celá řada připomínek. „V poslední chvíli, před druhým čtením, dali panu poslanci Klučkovi návrh změny zákona, který je v mnoha ohledech protiústavní a proti právu Evropské unie. Tvrdí to hospodářská komora i Veřejný ochránce práv,“ doplňuje Rozumek.

Podle ředitele Organizace pro pomoc uprchlíkům Martina Rozumka je návrh změny zákona v mnoha ohledech protiprávní. Foto ČT

Dvaadvacetistránkový pozměňovací návrh poslance Klučky přináší mnoho změn. Návrh je v některých bodech v rozporu s evropským i českým ústavním právem, stejně jako s ekonomickými zájmy České republiky.

Jedno z opatření by omezilo cizince v podnikání. Pokud by cizinec chtěl změnit účel povolení k pobytu z pracovního na podnikatelské, podle nového zákona by musel čekat až pět let. I současné dva roky jsou v mnoha ohledech dlouhé. Nová úprava by bránila rozvoji drobného podnikání cizinců, což je důležitý prvek v jejich zapojení do společnosti a jejich integraci. V neposlední řadě také v ekonomické přínosnosti pro stát.

Většina cizinců, kteří končí vysokou školu v České republice, chce v České republice podnikat a nikoliv zapadnout do nějaké korporace. Být jedním z tisíce koleček ve velkopodnicích. Zmíněné opatření by mladým lidem dlouhodobě zabránilo v podnikání.

Dalším návrhem je zavedení institutu takzvaného „nespolehlivého zaměstnavatele“. To znamená, že by ministerstvo posuzovalo, zda je zaměstnavatel, u kterého cizinec hledá práci, věrohodný. Pokud by se zjistilo, že měl zaměstnavatel v minulosti problémy například s placením silniční daně či zaměstnával cizince načerno, cizinec nedostane u nového zaměstnavatele práci. Tento „nespolehlivý zaměstnavatel“ nebude smět zaměstnávat cizince. To znamená, že za prohřešek zaměstnavatele bude trestán cizinec, který hledá práci. Omezit tak přístup migrantů na trh práce v období hospodářské prosperity a zvyšující se potřeby zaplnit pracovní místa ve firmách, je opravdu podivný krok.

Další bod návrhu tvrdým způsobem zhoršuje postavení občanů ČR, respektive jejich rodinných příslušníků ze třetích zemí. Novela totiž navrhuje, aby měli horší postavení než rodinní příslušníci občanů Evropské Unie. „Takže pokud jste Francouz, přijedete do České republiky a oženíte se s Ruskou, ona bude moct požádat na území o přechodný pobyt. Pokud jste Čech a oženíte se s Ruskou, tak v některých situacích, například když jí skončilo vízum nebo pobyt, nebude moci na území požádat o přechodný pobyt,“ vysvětluje tento závažný krok Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci.

Jedna z největších změn je vyloučení soudního přezkumu v řízení o pobytech. Tato změna by cizincům vzala právo bránit se u soudu proti rozhodnutí ministerstva vnitra o nevydání, zrušení nebo neprodloužení povolení k pobytu. V ČR jsou dnes vyloučena z přezkumu pouze rozhodnutí méně významná, nebo taková, na která nemá žadatel právní nárok. Rozhodnutí o pobytu však má zásadní dopad na život cizince, a žádné jiné takto významné rozhodování není v ČR vyloučeno ze soudního přezkumu. Cizinec de facto ztrácí právo na odvolání k nezávislému soudu.

„Podle mě pan poslanec Klučka dodnes neví, co přečetl, vůbec tomu nerozumí a směšuje pobyt cizinců s žádostmi o azyl,“ komentuje celý návrh Martin Rozumek.

Trvalý pobyt je symbolem jistoty
Změny, které Václav Klučka předkládá ve svém pozměňovacím návrhu, mohou ztížit situaci cizinců, kteří zde žijí mnoho let, pracují, a Česká republika se stala jejích domovem. Většina změn by se však týkala budoucích žadatelů. A ti se samozřejmě nebrání, protože třeba ani neví, že budou chtít pracovat v České republice.

S Elenou Tulupovou, vědkyní z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, jsem se setkala v na první pohled polorozpadlé budově univerzity nedaleko Karlova náměstí.

Manžel Eleny Tulupové stával ve frontě pro podávání žádosti k prodloužení pobytu od dvou od rána. Foto Fatima Rahimi

Elena přijela do Prahy z Petrohradu zhruba před dvanácti lety. Do České republiky se přestěhovala s rodinou, s manželem a synem, se psem a s kočkou. Za vědeckou prací. Dostala nabídku z jednoho z ústavu České akademie věd. Skoro šest let se věnovala výzkumu genetiky rakoviny na Ústavě experimentální medicíny. Později se soustředila na přenos vědeckých poznatků do praxe a do vzdělávání. Souhlasila s nabídkou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a v současné době působí jako odborná asistentka v Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva.

Když zjistila, že bude moci zůstat v České republice, začala mít zájem o fungování občanské společnosti a spolu s dalšími kolegy z Ruska či z Ukrajiny, většinou z Akademie věd, založili vlastní občanské sdružení AMIGA (Agency for Migration and Adaptation). V této organizaci působí jako předsedkyně.

AMIGA je dobrovolnická organizace. Jeden z jejích hlavních projektů se nazývá Dobrovolníci s přízvukem. Za partnery má Centrum sociálních služeb na Praze 2 a spolu s Klubem aktivního stáří zde pomáhá seniorům.¨

Elena získala trvalý pobyt v České republice v roce 2010. Do té doby měla dlouhodobý pobyt za účelem zaměstnání. Přestože měla pracovní smlouvu jako vědkyně, bylo pro ní a pro celou její rodinu každý rok velkým utrpením získat prodloužení pobytu o jeden rok.

„Doklady, které jsme předložili, byly v pořádku. Problémem byly lhůty, které cizinec musel dodržet,“ popisuje Elena své zážitky a pokračuje: „Měli jsme určité datum, od kdy a do kdy můžeme zažádat o prodloužení pobytu. Trvalo nějakou dobu, než ústav vypracoval potřebné dokumenty k povolení. Potom nám zbývalo velmi málo reálného času na podání žádosti. Vždy to byl velký časový tlak. Žili jsme ve stresu. Na cizinecké policii byly dlouhé fronty, manžel chodil ve dvě v noci, aby stál ve frontě a mohl podat žádost.“

Podle Eleny Tulupové byl systém nastavený tak, že i když byl žadatel řádným pracovníkem, nikdy neměl jistotu, že stihne podat potřebné dokumenty a splní veškeré podmínky. Přestože podmínky, které nastavilo ministerstvo vnitra, jsou velmi složité a zdlouhavé, neustále přemýšlí, jak tento proces dále zkomplikovat a „znechutit“ tak pobyt v České republice.

Vrcholem integrace pro cizince, který přijel do České republiky za prací, byl podle Eleny Tulupové trvalý pobyt. „Trvalý pobyt garantuje zhruba stejná práva jako požívá občan daného státu, proto moc lidí o České občanství nežádalo,“ vysvětluje Elena Tulupova důvody, proč se cizinci snaží získat trvalý pobyt.

Trvalý pobyt se stal symbolem jistoty, jakýmsi znakem toho, že je člověk chtěný a může zde zůstat. Získat ho nebylo jednoduché. Překážky asi nestačily a ministerstvo vnitra má pocit, že je třeba přitvrdit. I proto navrhuje vyloučení soudního přezkumu v řízení o pobytech.

Navrhovaná právní úprava poslance Klučky je podle Eleny Tulupové velmi komplikovaná, i když se jako předsedkyně neziskové organizace denně potýká s právními spisy, domnívá se, že pouze právníci, kteří znají velmi dobře cizinecké právo, jsou schopni vidět do budoucna, a mohou nějakým způsobem předvídat, co se v praxi bude dít.

V cizineckých řízeních je spousta komplikací nejen u žádostí. Mnoho lidí, kteří by dávno měli mít trvalý pobyt, ho nemají. „Úředníci nestíhají vyřizovat žádosti včas a případy se táhnou i několik let a rozhodnutí mohou být sporná,“ vyjasňuje Elena Tulupova, proč je soudní přezkoumání tak důležité.

Případů, kdy se cizinci odvolávají proti rozhodnutí ministerstva vnitra ve věcech dlouhodobého nebo trvalého pobytu jsou ročně tisíce. Proto je důležité zachovat možnost odvolání. Například v roce 2015 bylo takovýchto odvolání přes šest tisíc. Úspěšnost u trvalých pobytů, kdy soud přiznával, že rozhodnutí nebylo správné, je čtyřicet procent. U dlouhodobého pobytu třicet procent.

Vzhledem k tomu, že cizinecká legislativa je velmi komplikovaná, systém nefunguje ideálně, a mnohdy nefunguje ani podle zákona, je možnost odvolání k nezávislému soudu velmi důležitým faktem. Pokud odpadne možnost soudního přezkumu, kde by měl člověk hledat spravedlnost? Ztrácí se princip právního státu.

Snahu ministerstva vnitra a poslance Václava Klučky nelze vysvětlit jinak než snahou o získávání laciných politických bodů. V očích českých voliček a voličů má asi vzbudit dojem, že se zvýší bezpečnost. Že nás vnitro a pan poslanec chrání před cizinci. Je jedno, že nás takové opatření ekonomicky a lidsky poškodí.

Tak rozsáhlé změny by měly projít řádným procesem včetně mezirezortního připomínkování a veřejné diskuse. Namísto diskuse a odborného posouzení zásadní rozhodnutí vzniká sice „legálně“, ale se spoustou otázek. Pan poslanec Klučka ve stresu ve frontě od dvou hodin v noci stát nebude. Představil si pan poslanec lidi, kterým jeho návrh komplikuje nebo rovnou poničí život?

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.