V těchto týdnech poslancům leží na stole novela zákona o pobytu cizinců. Po více než roce, kdy byl vládní návrh prodiskutován s odborníky a s ministry, předložil sociálnědemokratický poslanec Václav Klučka pozměňovací návrh, který představuje největší zásah do cizineckého práva za poslední roky.

Jde o pozměňovací návrh, předložený až ve druhém čtení, takže neprošel standardním meziresortním připomínkovým řízením. Smyslem tohoto procesu je přitom zkvalitnit tvorbu právní úpravy, diskutovat o připravovaných změnách s širokou odbornou veřejností. Vyvstává tedy otázka, proč chce ministerstvo vnitra ze všech sil obejít standardní připomínkovací řízení, které většinou probíhá v prvním kole. Namísto standardního postupu se do zákona „přistrkuje“ zásadní opatření.

Příští týden, 7. dubna 2017, proběhne ve Sněmovně třetí čtení. Pokud zákon v navrhované podobě projde, může významným způsobem zkomplikovat život jak cizincům žijícím v ČR, tak i českým občanům.

Manévry ministerstva vnitra

Podle Martina Rozumka, ředitele Organizace pro pomoc uprchlíkům, by ministerstvo vnitra muselo vysvětlovat důvody, proč má k takovým změnám docházet. Snesla by se celá řada připomínek. „V poslední chvíli, před druhým čtením, dali panu poslanci Klučkovi návrh změny zákona, který je v mnoha ohledech protiústavní a proti právu Evropské unie. Tvrdí to hospodářská komora i Veřejný ochránce práv,“ doplňuje Rozumek.

Dvaadvacetistránkový pozměňovací návrh poslance Klučky přináší mnoho změn. Návrh je v některých bodech v rozporu s evropským i českým ústavním právem, stejně jako s ekonomickými zájmy České republiky.

Jedno z opatření by omezilo cizince v podnikání. Pokud by cizinec chtěl změnit účel povolení k pobytu z pracovního na podnikatelské, podle nového zákona by musel čekat až pět let. I současné dva roky jsou v mnoha ohledech dlouhé. Nová úprava by bránila rozvoji drobného podnikání cizinců, což je důležitý prvek v jejich zapojení do společnosti a jejich integraci. V neposlední řadě také v ekonomické přínosnosti pro stát.

Většina cizinců, kteří končí vysokou školu v České republice, chce v České republice podnikat a nikoliv zapadnout do nějaké korporace. Být jedním z tisíce koleček ve velkopodnicích. Zmíněné opatření by mladým lidem dlouhodobě zabránilo v podnikání.