Novela zákona o vojenském zpravodajství umožní sledovat každého, varují experti

Zatímco novelu zákona o vojenském zpravodajství hájí předkladatelé nutností kybernetické ochrany státu, její kritici tvrdí, že návrh může bezpečnost sítí paradoxně zhoršit. Navíc ohrozí ústavní práva na soukromí i svobodu projevu.

(vd)

31.01.2017 11:46

Dsc_342232372

Dosud byly odposlechy ze strany policie či tajných služeb možné pouze s povolením soudu. Foto Michal Šindelář, DR

Poslanci budou na aktuální schůzi dolní komory projednávat ve druhém čtení také novelu zákona o Vojenském zpravodajství. Ta dává vojenské tajné službě pravomoc umístit na internetové linky „černé skříňky“, jež by mohly odposlouchávat, ale i blokovat, či měnit provoz českého internetu. Podle vojáků opatření pomůže kybernetické obraně státu. Počítačoví odborníci, právníci i poskytovatelé internetu však považují návrh zákona za zneužitelný. Ohrozí podle nich ústavní práva na soukromí i svobodu projevu a bezpečnost sítí může paradoxně výrazně zhoršit.

Novelu její překladatelé obhajují nutností kybernetické obrany státu. „Jsme přesvědčeni o tom, že nový zákon ve skutečnosti obraně nijak nepomůže a že jejím hlavním účelem je sběr informací. Pokud má ministerstvo obrany nebo Vojenské zpravodajství pocit, že dokážou soukromé sítě firem bránit lépe než jejich specialisté, mohou jim například radit. Na to nepotřebují šmírovací novelu,“ říká Štefan Šafár, odborník na bezpečnost IT z platformy Digitální bezpečnost a soukromí“ (DBaS), která iniciovala výzvu Přichází rozvědka, k dnešnímu dni ji podepsalo přes 1400 signatářů.

„Nemáme nic proti tomu, aby si stát umístil technické obranné prostředky před sítě zajišťující státem provozovanou infrastrukturu a mohl tak chránit jím provozované služby i data, která o občanech potřebuje mít uložená. Perimetr takových sítí je nejlogičtějším místem, kde lze útoky na státem provozovanou infrastrukturu detekovat a reagovat na něj,“ říká odborník na počítačovou bezpečnost Pavel Růžička z iniciativy DBaS.

K instalaci „černých skříněk“ (v novele definovaných pouze jako „prostředky kybernetické obrany“) by vojákům stačilo rozhodnutí vlády. Problém je podle kritiků v tom, že skříňky tak uvidí do veškeré internetové komunikace a efektivně umožní její odposlech. Soukromá komunikace je přitom v ČR chráněna Listinou základních práv a svobod a každé narušení tohoto práva, stanovené zákonem, se váží na lékárnických vahách.

Dosud byly odposlechy ze strany policie či tajných služeb možné pouze s povolením soudu, na základě prokazatelného podezření, na omezenou dobu a za soudem stanovených podmínek. I tak jsou množství odposlechů i časté skandály s jejich úniky předmětem kritiky. Oproti tomu novela zákona o Vojenském zpravodajství je ohromně vágní a dává vojákům pravomoci téměř neomezené.

„Jako taková nepřinese žádný posun k aktuálním otázkám kybernetické ochrany, pouze rozvolní ústavou zaručenou ochranu veřejnými sítěmi přenášených informací a vytvoří nástroj jejich možného zneužití bez efektivní kontroly ze strany nezávislého orgánu,“ uvedla v nedávném prohlášení Česká advokátní komora. „Operátoři tak již nebudou schopni zaručit plnou důvěrnost komunikace zákazníků. Ústavně garantovaná ochrana listovního tajemství tak bude jednoznačně porušena.“

Zastánci zákona tvrdí, že sledování konkrétního člověka by musel coby „zpravodajský prostředek“ povolovat soud. Kritici zákona problém spatřují v tom, že pokud budou „černé skříňky“ nainstalovány na linky, nikdo nezjistí, co všechno sledují. „Technicky budou schopny sledovat plošně všechen provoz,“ varuje Pavel Růžička.

Zastánci novely si podle něj často protiřečí: „Na jedné straně říkají, že nebudou plošně odposlouchávat všechny, současně ale mluví o tom, že budou v komunikaci hledat konkrétní klíčová slova. Takové vyhledávání rozhodně nelze provádět jinak, než vstupem do komunikace samotné. Celá idea zákonem vynucovaného pronikání státu, prostřednictvím jím provozovaných síťových zařízení, do sítí soukromých subjektů je naprosto zcestná a je zásadním ohrožením demokracie a ústavou zaručených svobod,“ upozorňuje Růžička.

Dalším problémem je, že nikdo efektivně nezkontroluje, co budou sondy vojenského zpravodajství skutečně dělat. „Návrh zákona tedy představuje obrovský prostor pro zneužití, u něhož je jen obtížně představitelné, že by ze strany Vojenského zpravodajství, mimochodem držitele anticeny pro Úředního slídila za rok 2013 za své angažmá v kauze Nagyová, nebyl využit k obcházení soudních povolení pro nasazování zpravodajské techniky či zjišťování informací o elektronických komunikacích,“ říká Jan Vobořil z Iuridicum Remedium.

Hlavním prostředkem obrany proti zneužití by podle expertů měly být striktní limity, které vojákům dá sám zákon. V současném znění ale novela nijak nedefinuje, jak se bude se získanými daty nakládat, zda se budou moci ukládat, na jak dlouho a kdo k nim bude mít přístup. Nevylučuje ani například předání třetí straně. „Je třeba se na věc dívat ne z pohledu toho, co vojáci slibují, že budou či nebudou dělat, ale z pohledu toho, co jim zákon umožní,“ říká Růžička.

A podle navrhovaného znění zákona budou moct vojáci přijít za poskytovateli připojení a umístit na všechny odchozí linky do okolních sítí sondy, které budou schopny provoz nejen zachytávat a analyzovat, ale i modifikovat, tedy blokovat přístup k některým službám, či celým webům, v extrémním případě i například podvrhávat důkazy na nepohodlné osoby. „Nepodezíráme vojáky z toho, že by to plánovali, ale zákon by tuto zneužitelnou pravomoc neměl dávat vůbec nikomu,“ doplňuje Růžička.

„Novela si vyžaduje zásadní revizi, zásadní odbornou diskusi a zásadní změnu. Proto si myslíme, že by měla Poslanecká sněmovna návrh odmítnout,“ uzavírá Vobořil s tím, že je návrh jedním z horkých favoritů na anticenu Velkého bratra, jež IuRe každoročně vyhlašuje. „O cenách bude dnes rozhodovat porota a budou vyhlášeny 16. února,“ doplňuje Vobořil.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.