Poslední jednací týden šestapadesáté schůze Poslanecké sněmovny mimo jiné odpoví na otázku, zda se vládní koalici podaří prosadit jednu ze svých programových priorit — zákon o sociálním bydlení. Ten byl projednáván již před čtrnácti dny, nicméně dlouhá diskuse neumožnila jeho schválení v prvním čtení. Pokud vláda hodlá zákon skutečně prosadit, musí jej na této schůzi Sněmovny projednat.

„Nejsem si jist, jaký bude osud toho zákona. Blíží se konec volebního období. Je toho spousta. Musí se stanovit priority. Obávám se, jestli bude vůle zákon zařadit a projednat někdy příště. My jsme to nevzdali, ale ta šance je stále menší. A bude třeba zkracovat lhůty,“ řekl Deníku Referendum předseda sociálnědemokratického poslaneckého klubu Roman Sklenák.

Sklenákova slova potvrdil i předseda vlády Bohuslav Sobotka. „Budeme se snažit zákon znovu zařadit na pořad jednání a prosadit zkrácení lhůt. Jinak to nelze stihnout. Ale znepokojuje nás taktika pravice, které se bude snažit projednání zákona zablokovat. Blokuje jej ostatně řadu let — od doby deregulace nájemného v roce 2006,“ sdělil Deníku Referendum premiér.

Vlajková loď ministerstva zdravotnictví

Vláda se v programovém prohlášení zavázala, že v průběhu roku 2015 předloží zákon o veřejných neziskových nemocnicích, který umožní jejich transparentnější a efektivnější řízení. Zákon se však ministrovi zdravotnictví zpracovat nepodařilo. Proto v březnu letošního roku přinesl na vládu zákon o univerzitních nemocnicích.

Zákon vytváří novou právnickou osobu — univerzitní nemocnici. Zřizuje deset vybraných univerzitních nemocnic, které uzavřou spolupráci s vysokými školami, jejichž studentky a studenti se budou v nemocnicích vzdělávat. Statutárním orgánem univerzitní nemocnice bude ředitel, kterého jmenuje a případně i odvolá ministr zdravotnictví. Dalšími orgány nemocnice budou univerzitní a akademická rada, kde bude mít své zástupce vedle ministerstva i příslušná vysoká škola.

Ačkoli ministerstvo zdravotnictví v předkládací zprávě konstatuje, že zákon byl vypracován na základě programového prohlášení, opak je pravdou. Nejedná se totiž o slibovanou komplexní změnu, ale pouze o úpravu postavení deseti fakultních nemocnic. Zákon se nezabývá nemocnicemi, které jsou přímo řízené ministerstvem, ani příspěvkovými organizacemi zřizovanými městy a kraji. Zároveň neprošel standardním legislativním procesem, připomínkové řízení bylo značně zkráceno a neobsahuje zprávu RIA.

Vůči navrženému zákonu se značně kriticky staví Česká lékařská komora. Nespokojeny jsou rovněž odbory a své výhrady k němu vznesla i Rada hospodářské a sociální dohody. Podporu si naopak získal u rektorů vysokých škol.

Nové významné dny a cesty z dluhové pasti

Kromě zásadních právních norem se bude Sněmovna v nadcházejícím týdnu zabývat i dvěma poslaneckými návrhy zákonů, které rozšiřují výčet významných dnů či mění názvy státních svátků. První z nich navrhuje zavést dva nové významné dny: 9. březen — Vyhlazení terezínského rodinného tábora v Auschwitz II — Birkenau a 18. červen — Den hrdinů druhého odboje. Druhý z návrhů počítá s přejmenováním svátku 17. listopadu ze stávajícího Dne boje za svobodu a demokracii na Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva.

„V Prohlášení spojeneckých studentů k 17. listopadu 1939, které bylo přijato v rámci schůze delegátů šestadvaceti členských zemí Mezinárodní unie studentů v Londýně roku 1941, je jasně uvedeno, že čeští vysokoškolští studenti jsou považováni za vůbec první, kteří zvedli svůj hlas na znamení odporu proti nacistickým utlačovatelům. Díky jejich odvaze a činům vznikl Mezinárodní den studentstva jako státní svátek v mnoha zemích,“ stojí v odůvodnění druhého z poslaneckých návrhů.

V průběhu schůze Sněmovny by měla být projednána i novela insolvenčního zákona, jejímž hlavním cílem je zpřístupnění institutu oddlužení. Ministerstvo spravedlnosti připravilo zákon v reakci na dlouhodobou neudržitelnost stavu, kdy se významná část dlužníků nachází v tzv. dluhové pasti, ze které prakticky nevede cesta ven. Od novely si slibuje rychlejší návrat dnes ekonomicky vyloučených osob do aktivního života a zároveň úspory na straně veřejných rozpočtů.

Návrh zákona upravuje stávající podmínky pro oddlužení. Dnes musí dlužník během pěti let zaplatit alespoň třicet procent svých dluhů, má-li být oddlužen. Novela umožní oddlužení tehdy, pokud dlužník během tří let splatí nejméně polovinu pohledávek, nebo za pět let třicet procent dlužné částky, případně bude-li dlužník o zaplacení svých dluhů sedm let usilovat. V posledním případě zákon nestanovuje procentní podíl z dlužné částky, který musí být uhrazen.

S navrženou novelou zákona není spokojená Exekutorská komora. „Je třeba dát dlužníkům najevo, že dluhy se mají platit. A nemá se odpouštět to, co mají plnit,“ řekla Deníku Referendum její předsedkyně Pavla Fučíková. Záměr ministerstva spravedlnosti kritizuje i Česká asociace věřitelů, která návrh zákona považuje za nespravedlivý vůči věřitelům a neslučitelný s principy právního státu.

Změny ve vzdělávání zdravotních sester

Třetí čtení čeká zákon o nelékařských zdravotnických povoláních, který rozšiřuje možnosti získání odborné způsobilosti pro výkon povolání všeobecné zdravotní sestry, porodní asistentky nebo zdravotnického záchranáře. Nově by pro vykonávání těchto profesí mělo postačovat středoškolské vzdělání společně se zkráceným studiem na vyšší odborné škole. Novela rovněž ruší kreditní systém, který sloužil ke kontrole celoživotního vzdělávání. Ministerstvo zdravotnictví soudí, že neplnil svou funkci.

Rezort zdravotnictví změnou zákona reaguje na obecný nedostatek sester. Od novely si slibuje rychlejší přechod sester do praxe, především do lůžkových oddělení nemocnic. Nicméně Asociace vysokoškolských vzdělavatelů nelékařských zdravotnických profesí České republiky se domnívá, že zkrácení studia nedostatek zdravotních sester nevyřeší. Stejného názoru jsou i zdravotnické odbory. Podle jejich předsedkyně Dagmar Žitníkové nedostatek sester nesouvisí se vzděláváním, ale s pracovními podmínkami a odměňováním.

Další materiál z dílny ministerstva zdravotnictví, který se nachází ve třetím čtení, novelizuje zákon o specifických zdravotních službách. Rozsáhlá a značně heterogenní právní úprava zpřesňuje stávající ustanovení týkající se sterilizací, kastrací nebo ochranného léčení. Další navržené změny se týkají změny pohlaví nebo asistované reprodukce.

V případě sterilizací návrh zákona nově umožňuje žádat o kastraci již ve věku jednadvaceti let namísto stávajících pětadvaceti. Tento výkon bude možné provést i u pacientů, kteří nespáchali sexuálně motivovaný čin, ale existují důvody, proč se domnívat, že tak v budoucnu učiní. Novela také stanoví, že změna pohlaví bude umožněna i u pacientů, kteří jsou ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody, zabezpečovací detence nebo v ochranném léčení.

Proti snížené věkové hranice, kdy lze pacientovi provést kastraci, se v rámci mezirezortního připomínkového řízení vyslovila veřejná ochránkyně práv. „S ohledem na invazivní charakter zákroku a jeho nevratné důsledky, jakož i četné nežádoucí účinky, považuji za nepřijatelné, aby byla věková hranice pro podstoupení kastrace snižována. Třebaže nelze vyzrálost člověka měřit pouze podle věku, nemyslím si, že je člověk ve věku 21 let schopen dostatečně posoudit charakter a důsledky chirurgické kastrace. Tuto jistotu věková hranice 25 taktéž nenabízí, zvyšuje však pravděpodobnost, že již člověk bude natolik vyzrálý, aby se mohl svobodně a informovaně rozhodnout a svého zákroku v budoucnu nelitoval,“ uvedla Anna Šabatová.

Okleštěná novela zákona o veřejném ochránci práv

Vláda před několika týdny stáhla z dalšího projednávání rozsáhlou novelu zákona, která posilovala a rozšiřovala pravomoci veřejného ochránce práv. Učinila tak, ačkoli se jednalo o závazek z jejího programového prohlášení. Návrh na počátku roku 2015 předložil Sněmovně tehdejší ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier. Podle jeho nástupce Jana Chvojky se však během projednávání ukázalo, že novela nemá dostatečnou podporu.

Proto Chvojka vypracoval poslanecký návrh zákona, který pověřuje kancelář veřejného ochránce práv monitorováním naplňování Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Česká republika je totiž dle uvedené úmluvy povinna takový nezávislý monitorovací mechanismus zřídit. Okleštěnou novelu zákona podpořily sněmovní výbory — petiční a ústavněprávní — a lze proto předpokládat její schválení.

Poslanci a poslankyně se dále budou zabývat poslaneckým návrhem zákona o zajišťování obrany České republiky, který předkládají členové a členky ODS. Jeho cílem je zakotvit v zákoně povinnost vlády vynakládat každoročně ze státního rozpočtu alespoň dvě procenta hrubého domácího produktu na financování obranných potřeb státu. Občanští demokraté chtějí tímto způsobem zajistit plnění doporučení NATO ohledně výdajů na obranu a zároveň vylepšit renomé České republiky v rámci Aliance.

V neposlední řadě tento týden ve Sněmovně proběhne volba členů Dozorčí Rady Vinařského fondu, členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a Rady České tiskové kanceláře. Volební blok je zařazen na středeční jednací den.