K podpoře novely zákona o veřejném ochránci práv v původní verzi vyzývá premiéra a poslance třiatřicet významných spolků a organizací, které se zabývají ochranou lidských práv a ochranou proti diskriminaci. Patří mezi ně například Alternativa 50+, Amnesty International, Česká ženská lobby, Český helsinský výbor nebo Liga lidských, Nadace Open Society Fund Praha a Organizace pro pomoc uprchlíkům. Zaslaly také otevřený dopis premiérovi Bohuslavu Sobotkovi.

Organizace apelují na poslance, aby novelu zákona, kterou budou projednávat v rámci třetího čtení již v pátek, přijali bez pozměňovacích návrhů podle původního návrhu vlády. Ten počítal s tím, že veřejnému ochránci práv umožní podat antidiskriminační žalobu ve veřejném zájmu či návrh na zrušení zákona porušujícího základní lidská práva a svobody.

Zda jejich přání koalice vyslyší, je otevřené. Podle dosavadního průběhu projednávání se ale zdá, že nejsou koaliční formace ve věci jednotné. Přitom vláda Bohuslava Sobotky se ve svém programovém prohlášení zavázala k posílení pravomoci ombudsmana tak, aby mohl navrhovat zrušení zákona u Ústavního soudu či podávat antidiskriminační žalobu ve veřejném zájmu.

Proti oběma navrhovaným úpravám nicméně opakovaně v průběhu prvního a druhého čtení vystoupili kromě opozičních také koaliční poslanci. Ve sněmovní rozpravě v rámci druhého čtení až na ministra pro lidská práva Jiřího Dientsbiera, který zákon předkládá, vystoupili téměř výhradně zástupci pravicových či středopravých formací (ANO, KDU-ČSL, ODS, TOP 09, Úsvit).

Nejostřejší výhrady má k zákonu ODS. Proti rozšiřování pravomocí ombudsmana je ale také TOP 09 a zástupci hnutí ANO. Ani lidovci zákon v předkládané podobě nepodporují. Platí to alespoň o některých členech jejich poslaneckého klubu. Při projednávání novely představili navíc nejen opoziční, ale i koaliční poslanci, řadu pozměňovacích návrhů, které ji oslabují.

„Problematické pozměňovací návrhy se týkají především úplného zamítnutí rozšíření pravomocí veřejného ochránce práv nebo schválení minimalistické varianty, která pravomoc podat žalobu odsouvá až po vyčerpání všech dostupných prostředků. To však pro oběti diskriminačního jednání znamená, že se při obvyklých procesních průtazích nemusí ochrany vůbec dočkat,“ vysvětluje Kateřina Kňapová z Alternativy 50+.

Připomíná, že zákonodárci operovali také s podle ní absurdním pozměňovacím návrhem, který zaváděl možnosti odvolání ochránce pro závažné pochybení Poslaneckou sněmovnou. „Tento návrh vychází z osobních antipatií některých poslanců vůči ombudsmance a jde zcela mimo smysl této novely a závazku vlády posilovat ochranu proti diskriminaci,“ uvedla Kňapová.

Organizace, které se nyní na poslance obrátily, zdůrazňují, že antidiskriminační žaloba ve veřejném zájmu, kterou původní návrh zavádí, není v evropském kontextu ničím výjimečným, existuje v šestnácti evropských zemích.

„V České republice mohou neziskové organizace podávat žalobu ve veřejném zájmu například na ochranu spotřebitele. Není proto důvod, aby ochrana spotřebitele měla větší váhu, než ochrana základních lidských práv a ochrana proti diskriminaci,“ uvedl Štěpán Vidím Drahokoupil z Nadace Open Society Fund Praha.

Podle průzkumu agentury FOCUS se v České republice setkává s diskriminací přibližně 11% lidí. Oběti často diskriminaci chápou jako něco nevyhnutelného, proti čemu nemá smysl bojovat. Právě v tom by antidiskriminační žaloba ve veřejném zájmu mohla podle zástupců výzvy výrazně pomoci, ovšem jako první, nikoliv jako poslední možná volba.

Výzvu poslancům a premiérovi na podporu kvalitnější ochrany práv zvlášť zranitelných skupin občanů České republiky podepsalo 33 organizací, které působí v oblastech práv seniorů, zdravotně postižených, ženských práv, romské menšiny, LGBT práv, HIV pozitivních, obětí trestných činů, uprchlíků, inkluzivního vzdělávání a dalších skupin lidských práv.