Poslanecká sněmovna v úterý přehlasovala veto prezidenta Miloše Zemana a schválila novelu zákona o ochraně přírody a krajiny tak, jak ji navrhl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Pro novelu hlasovalo 117 poslanců. Proti hlasoval poslanecký klub ODS a několik poslanců ČSSD a KSČM. Novelu považují ekologové i poslanci za kompromisní.

„Nová pravidla pro národní parky jsou kompromisem, který současně znamená krok vpřed — přiblížili jsme se standardům zcela obvyklým v mnoha evropských zemích. Teď bude třeba se pozorně zaměřit na tvorbu zonace a zásad péče o každý národní park, které teprve přesně stanoví, kde a kolik divoké přírody budeme chránit,“ řekl k definitivnímu přijetí zákona Martin Voráč, expert na ochranu přírody Hnutí DUHA.

Například v Národním parku Šumava je podle něj možné chránit divočinu na polovině území ihned. Ani v dalších národních parcích, jako jsou Krkonoše nebo České Švýcarsko, by nemělo být naplnění stejného cíle podle Voráče zbytečně odkládáno. „Budeme nadále pozorně sledovat, jak se to bude politikům a úředníkům dařit,” doplnil ještě Martin Voráč.

Mezi nejhlasitější kritiky novely zákona patří ODS, která svorně hlasovala proti. Jan Zahradník (ODS) během svého projevu vyzýval k odmítnutí novely. „Je to vítězství ekologických aktivistů a naplnění jejich snu o přeměně Šumavy na divočinu. Zároveň je to bohužel i trpká porážka obyvatel Šumavy, jejich obcí a starostů,“ prohlásil.

Jeho stranický kolega z plzeňského kraje, do něhož zasahuje i Národní park Šumova, Vladislav Vilímec kritizoval neziskové organizace a prohlásil, že nejde o zákon, který by Šumavě jakkoli pomohl, „ale spíš zákon proti obyvatelům Šumavy, proti Šumavě jako takové“.

Novelou zákona získají čtyři české národní parky — Podyjí, Šumava, Krkonoše a České Švýcarsko jasně vymezený, dlouhodobý cíl. Na více než polovině území každého národního parku bude chráněn samovolný vývoj přírody bez kácení a bez výstavby. Nedostatkem novely je podle ekologů z Hnutí Duha to, že neurčuje, kdy má být cíle dosaženo. Naplnění tak mohou budoucí vlády či ředitelé národních parků odkládat.

Divoká příroda bude nově zpřístupněna lidem. Zrušen je totiž plošný zákaz vstupu mimo turistické stezky na území prvních, nově přírodních zón národních parků. Místo toho zavádí regulaci vstupu na bázi tzv. klidových území.

Vstup tak omezí pouze v místech, kde by prokazatelně škodil ochraně vzácných druhů rostlin a živočichů. Uzákoněn je také úplný zákaz rozprodeje státních pozemků na celém území národních parků.

Miloš Zeman novelu zákona po její dlouhodobé kritice na začátku března vetoval. „Nastoluje stav, kdy oprávněné zájmy obcí, obyvatel v nich žijících, návštěvníků a dalších subjektů v tomto národním parku působících budou zprvu dále omezeny a v dlouhodobé perspektivě téměř zcela potlačeny," napsal Zeman ve zdůvodnění svého rozhodnutí.

Za přijetí Brabcovi novely lobovala široká veřejnost. Petici Hnutí Duha určenou podepsalo více než šedesát tři tisíc lidí, pro přijetí se vyjádřily stovky vědců, na happeningy před sněmovnou dorazilo přes pět set lidí.

Novelu připravil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Vláda ji předložila k projednání v roce 2015. Na konci roku 2016 poslanecká komora novelu schválila. Následovalo hlasování v Senátu, které novelu zákona o ochraně životního prostředí poslanecké sněmovně vrátilo s pozměňovacími návrhy, které podle ekologů národní parky nechránili, ale naopak likvidovaly.

Poslanci následně senát přehlasovali a potvrdili, tak původní kompromisní návrh ochrany přírody v parcích. Prezident Miloš Zeman zákon vetoval a vrátil ho tak opět k hlasováním dolní komoře Parlamentu.