Těsná většina senátorů ve středu v podvečer přehlasovala poslance a schválila pozměňovací návrhy k novele zákona o ochraně přírody a krajiny, které znamenají popření smyslu národních parků. Senátoři tak odmítli vládní předlohu zákona, která mění a zpřesňuje pravidla pro čtyři české národní parky a naopak se těsnou většinou přiklonili k pozměňovacím návrhům, které prosazoval Jaroslav Větrovský z hnutí ANO, z nichž většina doslova torpéduje ochranu přírody a harmonické krajiny národních parků.

„Senátoři nepodpořili nová pozitivní pravidla, která mění a zpřesňují péči o čtyři české národní parky — Podyjí, Šumavu, Krkonoše a České Švýcarsko. Nepřejí si, aby dlouhodobým cílem národních parků byla ochrana svobodného vývoje přírody bez kácení a výstavby na více než polovině jejich území, jako je tomu jinde v Evropě,“ tvrdí ekologové

Za uznání klíčových principů existence a fungování národních parků na své kolegy marně apelovali senátoři a senátorky Jitka Seitlová (KDU-ČSL a SZ), Eva Syková (ČSSD), Václav Hampl (KDU-ČSL a SZ), Zdeněk Berka (ČSSD), Václav Chaloupek (nez.), Petr Orel (KDU-ČSL a SZ), Zdeněk Papoušek (KDU-ČSL) nebo Jan Žaloudík (za ČSSD).

Pro destrukční návrh hlasovalo osmatřicet senátorů, mimo jiné také většina sociálních demokratů zastoupených v horní komoře včetně jejího předsedy Milana Štěcha, nebo takřka kompletní kluby ODS a hnutí ANO, potřeba bylo přitom sedmatřicet hlasů. Vládní návrh zákona, který v prosinci podpořilo ve sněmovně 121 poslanců, se tak vrací do Poslanecké sněmovny k opakovanému hlasování. Poslanci v něm rozhodnou, zda podpoří destrukční návrh Senátu nebo jeho stanovisko přehlasují a potvrdí již dříve schválenou podobu zákona.

„Senát svým dnešním schválením návrhů senátora Větrovského otevřel cestu k destrukci českých národních parků. Chtěl bych velmi poděkovat senátorům, kteří se postavili proti tomu. Vzhledem k tomu, že Sněmovna podpořila novelu zákona o ochraně přírody a krajiny větší než ústavní většinou, zůstávám optimistou a věřím, že v opakovaném hlasování se dolní komora opět postaví za ochranu nejcennějších částí naší přírody,“ okomentoval rozhodnutí senátorů poslanec sociálních demokratů Robin Böhnisch.

Změny odhlasované Senátem kritizuje také ministr životního prostředí Richard Brabec či ochránci přírody. Brabec tvrdí, že změny schválené Senátem zcela mění původní koncepci předlohy. „Senátoři odmítli dva a půl roku trvající práci ministerstva životního prostředí a vládní návrh na kompromisní znění nových pravidel, které našly širokou podporu u poslanců. Rozhodnutí Senátu nepřekvapuje, odpovídá dlouhodobému negativnímu postoji senátorů k ochraně přírody,“ říká pak Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.

Připomíná také, že před dvěma roky senátoři sami iniciovali speciální návrh zákona o národním parku Šumava, který by vedl k nepřijatelným snížením ochrany území a de facto k jeho konci. „Tento likvidační návrh naštěstí smetli ze stolu poslanci. Doufejme, že i tentokrát poslanci projeví víc moudrosti než senátoři a přehlasují je při opakovaném, finálním hlasování.“

Senát schválil mimo jiné to, že významná část lesů národních parků bude převedená do režimu trvalého hospodářského využívání, nebo že rozvoj obcí bude mít v národních parcích stejnou prioritu jako ochrana přírody. Vypustili také dlouhodobý cíl chránit nerušený vývoj přírody na převážné části rozlohy národních parků a oslabili ochranu přírodní zóny s divokou přírodou.

Senátoři tak úplně zahodili dlouho připravovanou novelu ministerstva životního prostředí, která ve Sněmovně získala jako přijatelný kompromis ústavní většinu více než 120 poslanců. Kromě koalice ji podpořila i část opozičních poslanců.

Větrovský: developera jsem ještě v životě neviděl

Pozoruhodná byla debata senátorů, která předcházela hlasování. Činily se přitom oba tábory. Jaroslav Větrovský z hnutí ANO svou zákonodárnou iniciativu odůvodnil tím, že považuje Šumavu za natolik specifické území, že by měla mít svůj vlastní zákon. „Říká se tomu lex Šumava, tzn., že všechny čtyři národní parky mají svá specifika taková, že velice těžko je lze postihnout jedním zákonem.“

Nelíbilo se mu také to, že vládní novela oslabuje roli obcí. „Domnívám se, že v zákonu tak, jak nám přišel z Poslanecké sněmovny, jsou obsaženy rozpory s vodním zákonem, který podporuje kumulaci vod, nicméně zánik stromového porostu vede k destrukci vodního režimu,“ pokračoval ve výčtu před senátory Větrovský. Za nejzásadnější příčinu svých návrhů pak označil nové pojetí zonace národního parku.

„Na závěr musím říci, že jsem senátor zvolený v Jihočeském kraji, pro nás pro Jihočechy je Šumava obrovsky srdeční záležitostí. Proto se tady k ní vyjadřuji, a proto jsem předložil tento pozměňující návrh. Zároveň musím říci s plnou odpovědností, že jsem se v životě, a to jsem starosta malého města, ještě nepotkal s žádným developerem,“ uzavřel Větrovský.

Jeho pozměňovací návrhy hájil také třeba Milan Štěch z ČSSD nebo Tomáš Jirsa z ODS. Ten se také pustil do kritiky ochránců přírody, konkrétně opakovaně zmínil počínání Hnutí DUHA. „Protože ministři se mění, ten hlavní spor, který vedeme, je s mediálními kampaněmi Hnutí DUHA,“ pravil. Kritizoval ale také ministra Brnabce, který přišel normu do Senátu osobně hájit.

„Vrátil bych se, pane ministře, krátce jenom k vaší úvodní řeči, že ty obrázky ukazují les, který se neobnovuje a že je les také, který se obnovuje. Samozřejmě, váš úřad a Hnutí DUHA ukazuje obrázky, jak se les obnovuje, ale na Šumavě jsou tisíce hektarů lesa, které se neobnovují, a různí měnící se náměstci a měnící se ministři mají na to různé vysvětlení. Pamatuji si, že Tomáš Tesař, bývalý náměstek ministra životního prostředí, kde mu je konec, říkal, že příroda může být i ošklivá a že to tak má být na té Šumavě, že je příroda ošklivá. Potěš pánbůh, kdo chce ošklivou přírodu,“ uvedl mimo jiné Jirsa.