Bezmála šedesát tisíc návštěvníků Národního parku Šumava a lidí z celé republiky apeluje peticí na zákonodárce, aby jasnými pravidly zajistili ochranu divoké přírody na alespoň polovině rozlohy šumavského parku před těžařskými firmami a krásnou tamější krajinu před developery a spekulanty s pozemky. Poslanci nyní projednávají vládní novelu zákona o ochraně přírody, která zpřesňuje pravidla péče o všechny čtyři naše národní parky.

Petici předali v úterý ráno ráno Jaromír Bláha z Hnutí DUHA, profesor Pavel Kindlmann z Karlovy univerzity a Akademie věd a herec Petr Vacek petičnímu výboru Poslanecké sněmovny spolu s průvodním dopisem. K dříve vybraným 43 859 podpisům nyní přibylo dalších 13 877, celkem jich je tedy 57 746.

„Přes padesát šest tisíc lidí z celé republiky dalo podpisem pod petici na ochranu Šumavy jasně najevo, že chtějí v národním parku divokou přírodu a nepřejí si těžbu dřeva a developerskou zástavbu,“ zdůrazňuje Jaromír Bláha z Hnutí DUHA. Poslanci by proto podle něj měli zákon od ministra Richarda Brabce upravit tak, aby žádný další ministr či ředitel parku nemohl v budoucnu nechat vzácné přírodní bohatství zničit.

Podle Pavla Kindlmanna lze Šumavu označit za přírodní klenot mezinárodního významu. „Ne nadarmo se jí v nejbližších dnech bude věnovat i nejprestižnější světový přírodovědecký časopis — Nature. Myšlenku ponechání zhruba poloviny parku přírodním procesům podporuje i nedávný dopis více než padesáti českých univerzitních profesorů a docentů zabývajících se různými aspekty ochrany přírody a biodiverzity,“ připomíná.

Každé zmenšení této plochy by podle Kindlmanna negativně ovlivnilo místní biodiverzitu a způsobilo by vyhynutí mnoha zde žijících vzácných druhů. „To není žádná politická proklamace, ale vědecky podložený fakt vyplývající ze zákonitostí přírodních procesů,“ zdůrazňuje.

„Socioekonomické rozbory jasně vyvracejí naivní představy místních politiků o spásném rozvoji národního parku prostřednictvím omezení velikosti stanovišť ponechaných přírodě. Šumaváci by proto byli sami proti sobě, pokud by podobné věci připustili,“ vysvětluje Kindlmann.

Obrovský počet lidí, kteří petici podepsali, vyvrací hlasitý, ale mylný názor několika jihočeských a západočeských politiků, že by o Šumavě měli rozhodovat pouze starostové tamějších obcí či regionální bossové. Ze samotného názvu chráněného území „národní park“, hodnot území i jeho mezinárodního uznání i a z občanské podpory vyjádřené v petici plyne, že význam území zdaleka přesahuje šest obcí s devíti sty obyvateli, které leží v národním parku.

Petice žádá poslance a senátory, aby přijali takový zákon, v němž v Národním parku Šumava bude hlavním cílem ochrana přírody, bude zachována současná rozloha území ponechaného přírodě, tj. třicet procent národního parku a stanoveno jeho postupné rozšíření nejméně na padesát procent do roku 2030 tak, jak určoval plán péče o národní park a jak je to obvyklé v ostatních evropských národních parcích;

V návrhu vládní novely zákona o ochraně přírody, kterou připravil ministr Richard Brabec z hnutí ANO, je beze zbytku naplněn pouze první ze tří požadavků petice. Petiční výbor proto požádal poslance, aby pozměňovacími návrhy doplnili ministerský návrh o jasný závazek ponechat přírodě nejméně polovinu Národního parku Šumava ihned nebo nejdéle do roku 2030.

Pokud jde o ochranu šumavské krajiny před developerskou a jinou nevhodnou zástavbou, požádal petiční výbor poslance o zpřísnění regulace zástavby v národních parcích. Jde zejména o zákaz zcizovat státní pozemky také v zastavěném území a zastavitelných plochách obcí, o zákaz nové výstavby ve volné krajině národních parků a o omezení dalšího rozšiřování zastavěného území a zastavitelných ploch obcí.