Poslanci v pátek projednají novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, která upravuje a zpřesňuje pravidla pro naši nejcennější přírodu — národní parky. Předloha, kterou připravilo ministerstvo životního prostředí, zlepšuje podmínky pro ochranu přírody a stanovuje stejné principy péče pro všechny čtyři české národní parky.

Návrh zákona nicméně podle ekologů obsahuje i velmi problematická ustanovení, která umožňují zbytečné škodlivé zásahy v nejcennějších zónách i velkoplošnou těžbu na zbývajícím území parků. Debatovat o novele začali poslanci již na počátku října, po hodině však rozpravu přerušili. Podle Hnutí DUHA by další odklad zbytečně zdržel jednání o důležitém zákonu.

Vládou předkládaný návrh je odpovědí na zamítnutý senátní návrh zákona o Národním parku Šumava. Tento pokus o otevření parku developerům a těžbě dřeva loni na podzim jednoznačně poslanci odmítli.

Ekologické organizace Hnutí DUHA, Česká společnost ornitologická, Beleco a ekologické organizace sdružené v Zeleném kruhu oslovily všechny zákonodárce s žádostí o podporu návrhu v prvním čtení. Zároveň je však upozornily, že slabiny vládního návrhu budou muset následně vylepšit. Jedině tak mohou zajistit skutečně kvalitní ochranu unikátní divoké přírody v našich národních parcích.

Novela jasně říká, že posláním národních parků je zajistit nerušený průběh přírodních dějů na převažující rozloze jejich území. Ze zákona není ovšem jasné, kdy bude toto území pro divočinu v národních parcích skutečně vyčleněno, zda to bude do deseti let nebo třeba až v příštím století.

Podle ekologických organizací Hnutí DUHA, ČSO, Beleco a Zelený kruh by do návrhu zákona měly přibýt lhůty, do kdy se tak v každém NP stane. Tak je to například v zákonu o národním parku Bavorský les či v mnohých dalších německých národních parcích.

Novela by měla poskytnout okamžitou ochranu nejpřísněji chráněné přírodní zóně tak, aby nemohla být zničena kácením či jinými hospodářskými aktivitami. Toho lze podle ekologických organizací docílit připsáním minimální rozlohy přírodní zóny pro každý národní park přímo do textu zákona.

Například v Národním parku Šumava se taková vhodná území málo dotčené přírody nacházejí na polovině jeho rozlohy. Pokud nechce ministr Richard Brabec na jejich ochranu tamější nejcennější přírody rezignovat, měl by přestat prohlašovat, že bezzásahová území budou po příštích minimálně patnáct let pokrývat pouze 23 % území NPŠ.

Návrh ministerstva poskytuje dobrou ochranu krajiny před nevhodnou výstavbou ve volné krajině. Novela také zpřísňuje podmínky pro rozprodej pozemků - zakazuje zcizování pozemků v majetku státu mimo zastavěná a zastavitelná území obcí. To, zda skutečně zůstane výstavba v parcích v přijatelných mezích, bude ale záviset především na obcích a na tom, jak citlivě vymezí své území pro stavební rozvoj.

Novela rovněž nově vymezuje podmínky pro pohyb návštěvníků v národních parcích. K jejich vstupu bude vstřícnější. V nejcennějších přírodních zónách byl doposud vstup mimo značené cesty plošně zakázán. Po schválení novely bude vstup turistů nově regulován vymezením klidových území chránících pouze taková místa, která jsou citlivá na nadměrný pohyb osob a zvýšený ruch.

Ekologové upozorňují také na to, že návrh obsahuje i velmi problematická ustanovení pro ochranu lesů a divoké přírody. V nejpřísněji chráněné (tzv. přírodní) zóně umožňuje pod záminkou „preventivních opatření proti požárům“ ponechání a údržbu jinak zbytečných asfaltových cest nad rámec turistických a cyklistických stezek a budování vodních nádrží.

V lesích mimo přírodní a přírodě blízkou zónu novela navrhuje velmi nejasná pravidla, která umožňují i velkoplošné kácení lesů pod záminkou „boje“ s kůrovcem, a to i v perspektivních oblastech, které mohou být do přírodní zóny zařazeny v budoucnu. V tomto případě se úroveň ochrany oproti dosavadnímu stavu zhoršuje.

„Aktuální novela zákona o ochraně přírody a krajiny jde dobrým směrem. I české národní parky se mohou stát tím, čím mají být - výkladní skříní fascinující divoké přírody, která láká turisty a umožňuje prosperitu místním obcím. Proto je ovšem potřeba zaměřit se po schválení novely v prvním čtení na několik závažných, avšak napravitelných nedostatků návrhu,“ tvrdí například Jiří Koželouh z Hnutí DUHA.

„Novela umožňuje pod záminkou preventivních protipožárních opatření v nejcennějších přírodních zónách údržbu jinak zbytečných asfaltových cest nad rámec turistických nebo cyklistických stezek nebo výstavbu malých vodních nádrží. Takové rušivé zásahy ale do divoké přírody nepatří a jsou zcela zbytečné. Riziko požáru je v těchto místech nižší než v hospodářských lesích a ve výjimečných případech je v těchto špatně dostupných oblastech stejně rozumnější k hašení použít vrtulník,” dodává jeho kolega Martin Voráč.