Senátor Jaroslav Větrovský z hnutí ANO nechal načíst komplexní pozměňovací návrh, který podle ochránců přírody doslova torpéduje ochranu přírody a harmonické krajiny národních parků. O novele zákona o ochraně přírody a krajiny, která mění a zpřesňuje pravidla péče o všechny naše národní parky, rozhodne horní komora ve středu.

Novela schválená poslanci v prosinci se snaží omezit spekulace s pozemky a tlak na další zástavbu národních parků a vystavuje stopku dalšímu rozprodeji veřejných pozemků v majetku státu. Někteří senátoři jdou ale na ruku spekulantům s pozemky a nechali načíst řadu pozměňovacích návrhů.

Mezi nimi vyniká právě ten Větrovského, který navrhuje například možnost rozprodat veřejné pozemky na významné ploše národních parků, což by výrazně omezilo ochranu krajiny v národních parcích před developerskou výstavbou. Celkem jeho zákonodárná iniciativa obsahuje třiatřicet bodů, z nichž je pouze jediný za určitých okolností pro ochranu přírody přínosný.

Návrh navíc již podpořil Ústavně-právní výbor Senátu. „Pozměňovací návrh senátora Větrovského z ANO k novele zákona o ochraně přírody a krajiny je hrůzostrašný. Znamenal by vážnou komplikaci pro existenci našich národních parků. Ukazuje také, že důvodem je snaha developerů a spekulantů dostat se k lukrativním pozemkům v majetku státu,“ říká Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.

Ekologové proto apelují na senátory, aby zákaz dalšího rozprodeje veřejných pozemků v národních parcích, schválený již poslanci, potvrdili. Upozorňují také na to, že i v místech, kde by nebyly pozemky přeměněné na stavební parcely a dál se na nich lesnicky nebo zemědělsky hospodařilo, není jejich rozprodej pro stát výhodný. Proto se ve všech evropských národních parcích státy snaží naopak pozemky vykoupit.

Krajina národních parků je lukrativním a přitažlivým prostředím pro celou řadu investorů se zájmem budovat nové apartmány i honosná sídla prominentních podnikatelů. Současně se ale díky přísnějšímu režimu ochrany než kdekoliv jinde alespoň zčásti daří výstavbu regulovat. Zmiňovaný pozměňovací návrh ovšem stupeň ochrany markantně snižuje. Důležitou pojistkou proti pokračující výstavbě je fakt, že řadu pozemků vlastní stát.

Ceny pozemků jako potenciálních stavebních parcel v Národním parku Šumava dnes dosahují značně vysokých cen srovnatelných například s pozemky v okolí Prahy. Ceny se pohybují okolo 1000 Kč/m2, ale místy stoupají až k více než 3000 Kč/m2. Například obec Modrava prodává stavební pozemky za 3500 kč/m2. Obce získaly v minulosti pozemky od státu bezúplatným převodem.

Stejný návrh na rozprodej pozemků v majetku státu zkoušel již v Poslanecké sněmovně prosadit poslanec Jan Klán (KSČM). Po té, co se seznámil s jeho důsledky, jej ale stáhl a uvedl, že mu jej předal a o předložení požádal zástupce šumavských obcí.

Větrovský navrhuje například možnost rozprodat veřejné pozemky v národních parcích v celé tzv. zóně kulturní krajiny. Ta bude obsahovat zastavěná a zastavitelná území obcí a některé trvale obhospodařované lesy, louky a pole. V případě Šumavy může tvořit až pět procent rozlohy parku, jako je tomu dnes, ale také deset procent nebo v extrémním případě i polovinu národního parku, podle toho, jak budou v praxi aplikována nová pravidla pro vytváření zonace.

Chce také zrušit v celé zóně kulturní krajiny předkupní právo státu na pozemky, které se jejich majitel rozhodne prodat. „Záměrem pozměňovacího návrhu je zabránit státu, aby pozemky vykoupil pro ochranu přírody a krajiny. V praxi tyto pozemky skupují developeři, aby prosadili jejich zástavbu. Známým příkladem je Zhůří v srdci NP Šumava, kde obejitím předkupního práva státu skoupil developer Roman Kreuziger v rozporu se zákonem pozemky od jiných vlastníků a nyní usiluje o souhlas k výstavbě nových domů, parkoviště a hotelu,“ upozorňují ekologové.

Větrovský chce dále prosadit to, aby měl rozvoj obcí v národních parcích stejnou prioritu jako ochrana přírody. Navrhuje také oslabit až znemožnit ochranu přírodní zóny, a to třeba zavedením nevhodné terminologie nebo vypuštěním důvodů, které opravňují provádět vyjmenované činnosti v rozporu s režimem přírodní zóny. V neposlední řadě chce významnou část lesů národních parků převést do režimu trvalého hospodářského využívání.