Poslanecká sněmovna projedná příští týden ve druhém čtení vládní novelu zákona o ochraně přírody a krajiny. Návrh mění a zpřesňuje pravidla péče o všechny naše národní parky. Novela, jejíž předkladatelem je ministerstvo životního prostředí, umožňuje rozprodat pozemky v majetku státu v zastavěných a zastavitelných území obcí.

Ekologické organizace upozorňují, že poslanec Jan Klán z KSČM nechal načíst pozměňovací návrh, který rozšiřuje možnost rozprodat veřejné pozemky na ještě mnohem větší ploše národních parků, což by významně omezilo možnosti chránit krajinu v národních parcích před developerskou výstavbou.

„Pozměňovací návrhy pana poslance z KSČM jsou hrůzostrašné,“ tvrdí Jaromír Bláha z Hnutí DUHA. A dodává: „Znamenaly by praktické zrušení národních parků a ukazují také, že důvodem je snaha developerů a spekulantů dostat se k lukrativním pozemkům v majetku státu. Brzy se ve sněmovně uvidí, kteří poslanci podpoří ochranu přírody a kteří rozkradení našich národních parků.“

Pozměňovací návrh Jana Klána přichází s osmadvaceti body změn, z nichž ani jedna není pro ochranu přírody přínosná. Ty nejzávažnější vycházejí vstříc spekulantům s pozemky a další zástavbě národních parků. Komunistický poslanec navrhuje rozšířit možnost rozprodat veřejné pozemky v národních parcích v celé tzv. zóně kulturní krajiny. Ta bude obsahovat zastavěná a zastavitelná území obcí a některé trvale obhospodařované lesy, louky a pole.

Chce také zrušit v celé zóně kulturní krajiny předkupní právo státu na pozemky, které se jejich majitel rozhodne prodat. Záměrem je zabránit státu, aby pozemky vykoupil pro ochranu přírody a krajiny. V neposlední řadě navrhuje například zrušení paragrafu novely, který říká, že orgány územního plánování a stavební úřady, které povolují stavby, mají vykonávat svoji činnost s respektem k ochraně přírody v národních parcích.

Klánův návrh zkouší otevřít bránu dalším spekulacím s pozemky. Například v Národním parku Šumava část pozemků již dříve získali lidé blízcí ODS, realitní, developerské a stavební firmy i advokátní kanceláře z Klatov, Prachatic, Prahy, Brna nebo Příbrami. Předloňský návrh zákona o NP Šumava senátora Tomáše Jirsy (ODS) a jeho kolegů je chtěl přeřadit do dnešní třetí zóny, kde je pak možné je převést na stavební parcely. Poslanecká sněmovna však tehdy tento nájezd na státní pozemky smetla ze stolu.

Ekologové tehdy apelovali na poslance, aby rozprodej veřejných pozemků v národních parcích zcela zakázali. Varovali, že i tam, kde by nebyly pozemky přeměněné na stavební parcely a dál se na nich lesnicky nebo zemědělsky hospodařilo, není jejich rozprodej pro stát výhodný. Soukromým vlastníkům by musel hradit milionové kompenzace za omezení hospodaření kvůli ochraně přírody. Proto se ve všech evropských národních parcích státy snaží naopak pozemky vykoupit.

Krajina národních parků je lukrativním a přitažlivým prostředím pro celou řadu investorů se zájmem budovat nové apartmány i honosná sídla prominentních podnikatelů. Současně se ale díky přísnějšímu režimu ochrany než kdekoliv jinde alespoň zčásti daří výstavbu regulovat. Zmiňovaný pozměňovací návrh ovšem stupeň ochrany markantně snižuje. Důležitou pojistkou proti pokračující výstavbě je fakt, že řadu pozemků vlastní stát.

Hnutí DUHA upozorňuje poslance, že problematický je už návrh ministerstva životního prostředí, který umožňuje prodat desítky hektarů pozemků v zastavěných a zastavitelných územích obcí. Návrh poslance Jana Klána (KSČM) otevírá tuto možnost na celém území zóny kulturní krajiny. Ta může v případě NP Šumava tvořit pět procent jeho rozlohy, jako je tomu dnes, ale také deset procent nebo v extrémním případě i polovinu národního parku.

Ceny pozemků jako potenciálních stavebních parcel v Národním parku Šumava dnes dosahují značně vysokých cen srovnatelných například s pozemky v okolí Prahy. Ceny se pohybují okolo 1000 Kč/m2, ale místy stoupají až k více než 3000 Kč/m2. Jedná se tedy o velmi lukrativní záležitost a tlak na rozprodej pozemků je značný.