Z Jilemnice stoupáme autem klikatou, zasněženou silnicí do kopců, kde leží Benecko, rozlehlá obec, která vznikla spojením čtyř dříve samostatných vesnic a ve které dnes žije asi tisíc obyvatel. Za tento víkend zde napadlo přibližně půl metru sněhu, a proto se asi budou místní divit, když se jich budu ptát na nedostatek sněhu, čím dál méně předvídatelné zimy a na to, zdali si umí představit svět bez lyží.

Projíždíme centrem obce, kterému dominuje rozlehlé parkoviště pro návštěvníky. Do malého obchůdku se smíšeným zbožím si přijíždějí nakoupit místní i turisté, z vývěsných štítů shlíží Krakonoš, nejen symbol krkonošských hor, ale i značka zdejšího piva. Lyžaři s lyžemi na ramenou míří k blízkým sjezdovkám a díky spoustě sněhu mohou po silnici výjimečně projíždět i běžkaři. V nedělní odpoledne je prostě rušno — Benecko je uprostřed hlavní sezóny.

Pro normální lidi v nejistých časech

Nenechte se však zmást. Benecko není žádný naleštěný Špindlerův mlýn, spíše domácké, přívětivě působící středisko. Sjezdovky jsou kratší, služby střídmější, vše je tu v rukou místních podnikatelů nebo obce, ubytování nabízejí hlavně rodinné penzionky. Byznys si zde prostě nerozdělila trojice Igor Rattaj, Martin Roman a starý známý Romana Janouška Daniel Kučera — tak jako v nejznámějším českém středisku.

Benecko navštěvují zejména rodiny s dětmi. Foto Barbora Bakošová, DR

Ceny za služby jsou na rozdíl od dvaadvacet kilometrů vzdáleného Špindlu několikanásobně nižší. Proto sem jezdívají především školní zájezdy nebo rodiny s dětmi, které za dovolenou nemohou utratit desetitisíce korun. Zisk z lyžařského průmyslu neodtéká na účty firem se sídlem v Praze, ale většina peněz zůstává v regionu. Na dobré zimní sezóně je závislá většina vesnice. Teplá zima tady může mnoho obyvatel ohrozit existenčně.

I když to tak při současném metru sněhu na Benecku nevypadá, ocitá se celosvětově lyžařský průmysl vlivem globálních změn klimatu ve vážných nesnázích. Před jejich dopady na služby spojené s lyžováním varují mnohé výzkumné studie, některé prognózy předpovídají pěti- až desetidenní zkrácení období se sněhovou pokrývkou do roku 2030, čímž se na mnoha místech může počet takových dní dostat pod kritickou stovku.

Nejzranitelnější jsou lyžařské areály v nadmořské výšce pod dvanáct set metrů, kde hrozí až šedesátiprocentní pokles ploch s přírodním sněhem při oteplení o jeden stupeň Celsia. Končí tak už například některá střediska ve Skotsku, kde klesl počet lyžařských dnů od konce osmdesátých let o čtvrtinu a počet prodaných permanentek se snížil o polovinu.

Zimy se zkracují a sněhu ubývá i v Krkonoších. Všímají si toho jak místní, tak správci Krkonošského národního parku (KRNAP). „Období se souvislou sněhovou pokrývkou nastupuje později, výška sněhové pokrývky je i na hřebenech výrazně nižší než dříve, což má vliv například i na množství spadlých lavin v posledních letech,“ říká Jan Materna, vedoucí oddělení ochrany přírody.

Provozní náklady vleků rostou a provozovatelé se musí rozhodnout, zdali investují do nákupu nových technologií, nebo zavřou. Zejména pro malé podnikatele je to velké dilema a nejasná prognóza dalších zim rozhodnutí neulehčuje.