Poslanci a poslankyně ve středu večer ve druhém čtení projednávali vládní novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, která mění a zpřesňuje pravidla péče o národní parky v České republice. Jednání však bylo po několika vystoupeních přerušeno. Novela připravená Ministerstvem životního prostředí jde podle řady odborníků a organizací dobrým směrem, přesto si ale žádá důležitá doplnění a odstranění některých vážných hrozeb pro cennou krajinu našich národních parků.

Ekologická organizace Hnutí DUHA, která se ochraně národních parků věnuje dlouhodobě, upozorňuje, že návrh v současné podobě nezaručuje, že skutečně ochrání divokou přírodu v národních parcích. Mimo jiné totiž umožňuje rozprodej veřejných pozemků v zastavěných a zastavitelných územích obcí a následné spekulace s nimi. Stát se tak podle ekologické organizace připravuje o klíčový nástroj, jak regulovat výstavbu v národních parcích.

Vládní novela také navrhuje v lesích mimo přírodní a přírodě blízkou zónu velmi nejasná pravidla, která umožňují i velkoplošné kácení lesů pod záminkou „boje“ s kůrovcem, a to i v perspektivních oblastech, jež mohou být do přírodní zóny zařazeny v budoucnu. V tomto případě se úroveň ochrany proti dosavadnímu stavu zhoršuje.

Řadu stěžejních pozměňovacích návrhů k novele zákona předkládá poslanec Jiří Junek (KDU-ČSL). Ve čtvrtek na setkání s novináři je podpořili například bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko, předseda platformy Vědci pro Šumavu Jakub Hruška nebo zástupci Hnutí DUHA. Návrhy poslance Jiřího Junka podle nich mohou napravit nedostatky předložené novely.

Ta chce rozšířit bezzásahová území národních parků na více než polovinu jejich rozlohy, jak je to obvyklé v evropských národních parcích, ale v navržené úpravě není stanoveno, do kdy se tak má stát. Návrh poslance Junka proto obsahuje lhůty, do kdy má být území pro divočinu v každém národním parku vyčleněno, aby jejich zákonné poslání nebylo jen prázdnou deklarací. Takovou lhůtu obsahuje například zákon o Národním parku Bavorský les či mnoha dalších německých národních parcích.

Petr Bendl z ODS navrhuje zrušit předkupní právo státu

Junkův pozměňovací návrh také zahrnuje pojistku pro ochranu již dnes přísně chráněných nejcennějších míst národních parků. Uvádí totiž minimální rozlohu přírodní zóny pro každý národní park přímo v textu zákona, aby v budoucnu nemohla tato vzácná území svůj ochranný režim ztratit. Poslanec Jiří Junek navrhuje rovněž zcela zamezit rozprodeji veřejných pozemků v národních parcích.

„Od národních parků očekávám, že co nejvíce ochrání přírodu před lidskou činností a tím ji dělají přitažlivou a zajímavou. Krajina a příroda národních parků má být jedinečná, má nám předvádět, co dokáže sama se sebou. My lidé pak do této krajiny máme zasahovat co nejméně a jen se s pokorou a tiše dívat a vnímat,“ zdůrazňuje Junek.

A dodává: „Zároveň také vím, jak nechci, aby národní park vypadal. Nemá to být kulturní krajina plná sportovišť, rekreačních objektů, zábavních center. Krajina, z níž si každý může urvat svůj kus jen pro sebe.“

Vedle pozměňovacích návrhů poslance Jiřího Junka byly předložené i úpravy, které jdou opačným směrem. Poslanec Jan Zahradník (ODS) navrhl změny, které podle Hnutí DUHA popírají samotný smysl existence národních parků. Jan Zahradník například chce, aby byl vyškrtnut základní cíl národních parků, jímž je zajistit nerušený průběh přírodních dějů. Také prosazuje, aby lesnická opatření bylo možné provádět i v nejcennějších přírodních zónách národních parků.

Poslanec Petr Bendl (ODS) pro změnu navrhl zrušit předkupní právo státu k pozemkům v národních parcích, národních přírodních rezervacích a národních přírodních památkách. Bendlův návrh by v případě schválení podle Jaromíra Bláhy z Hnutí DUHA pomohl spekulantům či developerům skoupit pozemky v nejpřísněji chráněných přírodních územích, které se jejich vlastníci rozhodli prodat.

Předseda platformy Vědci pro Šumavu Jakub Hruška zdůraznil, že národní parky nepotřebují neustálou lidskou péči, existovaly desetitisíce let před lesnictvím, proto by v nich vůbec neměl platit lesní zákon, který popisuje jen krátkodobé cíle ekonomického významu lesa. „Národní parky by se také neměly stát největšími staveništi republiky, jak o tom bohužel svědčí nejnovější údaje Českého statistického úřadu. Vplývá z nich, že nejvyšší intenzita bytové výstavby je dnes na Šumavě,“ doplňuje Hruška.

Zástupce generálního ředitele na Generálním ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin Evropské komise a bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko k tomu dodává: „Věda a zkušenosti z celého světa i z hustě osídlených oblastí Evropy jednoznačně prokazují, že divoká příroda je tou nejcennější dlouhodobou hodnotou. Je pro nás zcela nenahraditelným místem jako zdroj inspirace a informací, zdraví, spirituality, rekreace či vlastní i národní identity.“

Poslanecká sněmovna bude o pozměňovacích návrzích novely zákona o ochraně přírody a krajiny jednat znovu pravděpodobně na přelomu května a června.