Jak redakce Deníku Referendum již informovala, resort životního prostředí předložil minulý týden do meziresortního připomínkového řízení novelu zákona o ochraně přírody a krajiny. Experti návrh novely chválí, upozorňují ale na některé sporné pasáže.

Stínová vědecká rada NP Šumava v úterý uvedla, že novela sice podporuje sjednocení základních pravidel pro všechny národní parky, avšak v otázce ochrany přírody pro lesy nedostatečně zohledňuje podstatné souvislosti. „I koncepčně dobrý záměr tak může přírodní hodnoty lesů v národních parcích ohrozit,“ uvedli experti stínové vědecké rady.

Předmětem novely je změna právní úpravy v části zákona o ochraně přírody a krajiny týkající se národních parků, jež by měla sjednotit pravidla pro všechny národní parky, včetně jasnějších a konkrétnějších podmínek pro jejich vyhlašování a následnou péči.

„Nemělo by docházet ke snahám upravovat podmínky ochrany v jednotlivých národních parcích speciálními zákony. Ty mohou být snadno ovlivnitelné lobbisty a zájmovými skupinami, které by si chtěly národní parky přisvojit pro vlastní podnikání a omezení ochrany přírody. Příkladem byl návrh zákona o NP Šumava od senátorů z ODS a ČSSD kolem senátora Jirsy (ODS). Ten sněmovna zcela oprávněně zamítla v říjnu loňského roku,“ vysvětluje Karel Matějka ze Stínové vědecké rady NP Šumava.

Problematická je však podle vědců část novely o ochraně přírody pro lesy. „Přestože novela zákona o ochraně přírody, kterou po dlouhé diskuzi a připomínkách předložilo do vlády ministerstvo životního prostředí, jde správným směrem, její část zabývající se ochranou lesů je nedostatečná,“ zdůraznil Matějka.

„Na rozdíl od celkově dobrého záměru, nejsou v novele dostatečně ochráněny lesy a jejich přirozený vývoj,“ doplnil emeritní profesor lesnictví Univerzity ve Wageningen Josef Fanta s tím, že jde pro mnohé parky o naprosto klíčový aspekt. „V novele je uvedeno, že lesy v národních parcích nejsou lesy hospodářskými, což je pouhá deklarace, neboť na území národních parků novela neruší platnost lesního zákona, pouze ji omezuje v nejpřísněji chráněných zónách,“ dodal Fanta.

„Lesní zákon je ale jednostranně a úzce zaměřen na pěstování lesů k produkci dřeva, a vůbec nezohledňuje požadavky moderní ochrany přírody. V lesích mimo přírodní zónu tak bude podle novely možno dělat holiny a asanovat kůrovce a vývraty stejně jako v komerčních lesích,“ uvedl Fanta.

Stínová vědecká rada upozorňuje, že většina pasáže věnované lesům (téměř polovina paragrafu č. 22) je zaměřena na ochranu lesa před požáry. „Považujeme to za záminku pro trvalou údržbu sjízdných cest těžkou technikou a obnovu či výstavbu umělých vodních nádrží i v místech nejpřísněji chráněné přírody, v tzv. přírodní zóně, jež by měla být ponechána samovolnému vývoji. Ten je deklarovaným cílem zřizování národních parků a lesní požáry součástí přirozeného vývoje jsou. Nicméně v našich podmínkách nastávají jen velmi zřídka,“ říká Karel Prach z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Fanta přitom zdůrazňuje, že lesy v národních parcích mají být na velkých rozlohách ponechány samovolnému vývoji, a to bez jakýchkoliv omezujících opatření. „To ale bohužel předložená novela nesplňuje. Jedinou cestou by bylo současně novelizovat zákon o lesích, který by umožňoval v zájmu ochrany přírody uplatnit bezásahový režim v lesích národních parků."

Diskutabilní je podle expertů také podmínka změny zonace národních parků až po patnácti letech od jejího vyhlášení. V této souvislosti připomínají, že příroda již několikrát sama ukázala, že se člověkem naplánovaný vývoj může během několika hodin zcela změnit. „Proto by změna zonace podle aktuálních podmínek měla být dle SVR možná nad rámec administrativního plánu,“ uzavírají.