Větší a přístupnější území divoké přírody bez zásahů člověka, ochrana krajiny před nevhodnou zástavbou a přísnější podmínky prodeje pozemků v národních parcích. Tak zní některé příznivé změny, které navrhla vláda v novele zákona o ochraně přírody a krajiny, jež upravuje a zpřesňuje pravidla pro naši nejcennější přírodu — národní parky. Návrh zákona však podle Hnutí DUHA obsahuje i velmi problematická ustanovení.

Ta umožňují zbytečné škodlivé zásahy i v nejcennějších zónách a také velkoplošné kácení na zbývajícím území národních parků. Předloha, kterou připravilo ministerstvo životního prostředí, stanovuje stejné principy péče pro všechny čtyři české národní parky a zlepšuje podmínky pro ochranu přírody v nejcennějších, tzv. přírodních zónách.

„Aktuální novela zákona o ochraně přírody a krajiny jde dobrým směrem. I české národní parky se mohou stát tím, čím mají být — útočištěm pro divočinu i výkladní skříní fascinující přírody, která láká turisty a umožňuje tak prosperitu místním obcím. Proto je ovšem potřeba zaměřit se po schválení novely v prvním čtení na několik závažných, avšak napravitelných nedostatků vládního návrhu zákona,“ zdůrazňuje programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh.

Ekologické organizace Hnutí DUHA, Česká společnost ornitologická, Beleco a další sdružené v Zeleném kruhu oslovily všechny zákonodárce s žádostí o podporu návrhu v prvním čtení. Zároveň je však upozornily, že slabiny vládního návrhu budou muset následně vylepšit. Jedině tak mohou zajistit kvalitní ochranu unikátní divoké přírody v národních parcích.

Novelu začnou projednávat poslanci ve středu v prvním čtení. Debatu o ní začali již v říjnu, zakrátko ji však kvůli obstrukcím přerušili. Podle Hnutí DUHA by další odklad zbytečně zdržel jednání o důležitém zákonu.

Boj s kůrovcem se může stát záminkou ke kácení 

„Ministr životního prostředí Richard Brabec přichází s lepším návrhem, než byl ten předloňský od některých senátorů, kteří chtěli národní park na Šumavě zlikvidovat. Ministerstvo chce zákonem zajistit, aby se i v českých národních parcích území divočiny rozšířilo na víc než polovinu jejich rozlohy tak, jak je to v evropských národních parcích obvyklé,“ vysvětluje expert na ochranu přírody a lesů Hnutí DUHA Jaromír Bláha.

A pokračuje: „Tento návrh se ale snadno může stát jen prázdnou skořápkou — není totiž jasné, do kdy se to má stát. Budeme se snažit přesvědčit poslance, aby přidali do zákona konkrétní termíny pro každý národní park.“

Novela by měla poskytnout okamžitou ochranu nejpřísněji chráněné přírodní zóně tak, aby nemohla být zničena kácením či jinou hospodářskou činností. Toho lze podle ekologických organizací docílit uvedením minimální rozlohy přírodní zóny pro každý národní park přímo do textu zákona. Například v Národním parku Šumava se taková vhodná území málo dotčené přírody nacházejí na polovině jeho rozlohy.

Pokud nechce ministr Richard Brabec na ochranu tamější nejcennější přírody rezignovat, neměl by podle Hnutí DUHA prohlašovat, že bezzásahová území budou po příštích minimálně patnáct let pokrývat jen 23 % území Národního parku Šumava.

Návrh podle organizace poskytuje dobrou ochranu krajiny před nevhodnou výstavbou ve volné krajině. Novela také zpřísňuje podmínky pro rozprodej pozemků — zakazuje zcizování pozemků v majetku státu mimo zastavěná a zastavitelná území obcí. To, zda skutečně zůstane výstavba v národním parku v přijatelných mezích, bude ale záviset především na obcích a na tom, jak citlivě vymezí v územních plánech svá území pro stavební rozvoj.

„Novela má však i stinné stránky. Umožňuje pod záminkou preventivních protipožárních opatření v nejcennějších přírodních zónách údržbu zbytečných asfaltových cest nad rámec turistických nebo cyklistických stezek nebo výstavbu malých vodních nádrží. Takové rušivé zásahy ale do divoké přírody nepatří a jsou zcela zbytečné. Riziko požáru je v těchto místech nižší než v hospodářských lesích a ve výjimečných případech je v těchto špatně dostupných oblastech stejně rozumnější k hašení použít vrtulník,” říká Jaromír Bláha.

Hnutí DUHA také upozorňuje, že v lesích mimo přírodní a přírodě blízkou zónu novela navrhuje velmi nejasná pravidla, která umožňují i velkoplošné kácení lesů pod záminkou „boje“ s kůrovcem, a to i v perspektivních oblastech, které mohou být do přírodní zóny zařazeny v budoucnu. V tomto případě se úroveň ochrany oproti dosavadnímu stavu zhoršuje.