Všechny významnější politické strany s výjimkou Strany zelených, lidovců a STAN se v otázkách jaderné energetiky shodují. Ve svých volebních programech se hlásí k jejímu dalšímu rozvoji a budování nových bloků v jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín. Avšak zatímco Zelení prosazují postupný odklon od jádra, tak KDU-ČSL a Starostové v programech o energetice prakticky nehovoří.

„Budeme hledat cesty, jak postavit domácí energetiku na zvyšování energetické efektivity a posilování podílu stále levnějších obnovitelných zdrojů. Stavba nových velkých zdrojů, jako jsou reaktory v Dukovanech či Temelíně, a prodlužování provozu stávajících, by jen oddálilo nezbytnou hlubokou proměnu naší elektroenergetiky a přinášelo zbytečné riziko,“ píše Strana zelených ve volebním programu. Na jiném místě pak říká, že „jaderná energetika je drahá a riziková, zvyšuje šíření jaderných zbraní“ a dodává, že pro ni v evropském energetickém mixu není místo.

Jiný pohled zastává TOP 09, která jde do voleb s podporou Liberálně ekologické strany, v jejímž čele stojí bývalý předseda Zelených a někdejší ministr životního prostředí Martin Bursík. „Nepřipustíme zákaz jaderné energie,“ zdůrazňuje TOP 09 v programu s tím, že Česká republika bude využívat jadernou energetiku — včetně prodloužení životnosti dnes fungujících jaderných elektráren Dukovany a Temelín — po dobu, kdy to bude pro zemi ekonomicky a strategicky výhodné.

Na druhé straně uvádí, že bude prosazovat takový energetický mix, v němž budou hrát stále větší roli obnovitelné zdroje energie. Stejně jako mnoho ostatních politických stran se i TOP 09 hlásí k podpoře energetických úspor. „Ekologicky a ekonomicky nejvýhodnější je ta energie, která nemusí být vyrobena,“ uvádí.

Dostavba Temelína a nové bloky v Dukovanech

Program sociální demokracie s jadernou energetikou již tradičně rovněž počítá. „Silný průmysl vyžaduje energetickou stabilitu a dostupnou cenu energie. Proto budeme veřejně garantovat zajištění spolehlivých dodávek energie za přijatelné ceny,“ uvádí ČSSD s tím, že za základní nástroj považuje výstavbu nových centrálních zdrojů energie.

Sociální demokraté se hlásí k výstavbě nového bloku v Dukovanech a dalšího v Temelíně. Dlouhodobým zastáncem jaderné energetiky je i premiér Bohuslav Sobotka, který v letošním roce na několika veřejných fórech hovořil o potřebnosti jejího dalšího rozvoje.

Politické hnutí ANO doposud nahrazuje absenci volebního programu knihou svého předsedy Andreje Babiše O čem sním, když náhodou spím. Babiš v ní píše, že „naší energetiku čeká největší proměna od císaře Františka Josefa“. Slibuje, že Česká republika „bude energeticky soběstačná. Absolutně. A bude to čistá energie“.

Říká, že energetická závislost naší země na uhlí, ropě i zemním plynu nevyhnutelně skončí. Jejich místo mají v představách politického hnutí ANO převzít jaderné elektrárny. „Možná jedna, možná dvě,“ dodává Babiš. Na dalším místě své knihy se vymezuje vůči německému odklonu od jádra, které se prý s nikým nebavilo a nyní tlačí i další státy, aby omezovaly uhelné zdroje.

K podpoře energetické nezávislosti České republiky skrze další rozvoj jaderné energetiky se hlásí i komunisté. Ve volebním programu nicméně počítají s „ekonomicky rozumným využíváním obnovitelných zdrojů energie“ a postupným snižováním spotřeby uhlí. Zavazují se rovněž k postupnému zvyšování podílu energie z obnovitelných zdrojů na domácím energetickém mixu s podmínkou, že nedojde k dodatečnému růstu cen energií pro koncové spotřebitele.

„Páteří úspěšného rozvoje našeho průmyslu je energetická bezpečnost a soběstačnost, které považujeme za jedny z nejdůležitějších priorit,“ stojí v programu Občanské demokratické strany. Ta slibuje, že se zasadí o rozvoj jaderné energetiky vytvořením speciální státní společnosti, jejímž cílem bude zvýšení energetické nezávislosti. ODS podobně jako ČSSD se v programu explicitně zmiňuje, že prosadí dostavbu Temelína a výstavbu náhradních bloků v Dukovanech.

Stručný lidovecký program o ideální podobě českého energetického mixu nehovoří, neobsahuje ani zmínku o jaderné energetice. V příslušné kapitole pouze stručně konstatuje, že KDU-ČSL podporuje elektromobilitu a technologie s potenciálem úspory energie.

Obdobně jako nedávný koaliční partner se k otázkám energetiky staví i hnutí Starostové a nezávislí. Jejich volební program obsahuje pouze jednu větu, která říká, že STAN „připraví dlouhodobou energetickou strategii s vědomím, že jde o klíčový prvek stability společnost“. Dalšímu rozvoji jaderné energetiky se nebrání ani Piráti. Pouze uvádějí, že podmínkou je využívání pokročilých technologií.

Jaderná energetika je v celém světě na ústupu, vytlačují ji pružnější a čím dál levnější obnovitelné zdroje. Lpění na jaderné energetice je podle mnoha expertů jedním z důvodů zaostávání České republiky v evropské konkurenci.