Černobylská katastrofa se i po letech vymyká běžným měřítkům

Přesně před jedenatřiceti lety postihla východní Evropu největší průmyslová katastrofa v dějinách civilizace. Poučili jsme se z této tragické události?

Co se stalo 26. dubna? Na tuto otázku dnes bez zaváhání odpoví už jen malý zlomek lidí. Když k datu doplníte letopočet 1986, část pamětníků přece jen zabere: „Počkej, to bouchnul Černobyl.“ O skutečném rozměru havárie, která bývá (společně s únikem jedů z chemičky v indickém Bhópálu) označována za nejhorší průmyslovou katastrofu v dějinách, má pak přehled jen hrstka lidí. Důvodem je částečně omezený přístup k informacím v prvních letech po katastrofě, částečně skutečnost, že havárii podobného rozsahu nemáme s čím porovnat.

Britský radiobiolog Ian Fairlie odhaduje celkový počet lidí, kteří zemřeli nebo zemřou na nádorová onemocnění vlivem černobylské havárie, na 40 tisíc. Odhady OSN sice uvádějí o řád nižší počet obětí, ale rozdílná metodika různých studií nic nemění na tom, že se černobylská tragédie dostává do čísel, která se obvykle vztahují k vážným přírodním katastrofám typu zemětřesení. Na zasažených územích také výrazně vzrostl počet onemocnění způsobených genetickou poruchou (leukémie, rakovina štítné žlázy i kardiovaskulární poruchy či cukrovka) u lidí narozených po havárii.

Loňské vydání ročenky World Nuclear Industry Status Report přineslo srovnání dvou nejvážnějších havárií jaderných elektráren – Černobylu a Fukušimy. Třebaže roztavení tří reaktorů v elektrárně Fukušima-Daiiči má nepochybně vážné dopady, Černobyl zasáhl své okolí podstatně hůř. Černobylskou havárií byla kontaminována zhruba padesátkrát větší plocha než v okolí Fukušimy. Také v množství radioaktivních látek, které unikly do okolí, má Černobyl zhruba desetinásobné, smutné prvenství. Exploze, jež utrhla víko černobylského reaktoru, zapříčinila volný únik radioaktivních látek do okolí. Ve Fukušimě série explozí zničila reaktorové haly, ale roztavené jaderné palivo bylo zachyceno betonovou bariérou ochranné obálky.

Vzhledem k vysoké hustotě zalidnění v Japonsku bylo vlivem fukušimské havárie evakuováno více lidí než z okolí Černobylu (170 tisíc oproti 130 tisícům). Podle všech ostatních kritériích jsou dopady černobylské havárie vážnější. To samozřejmě nesnižuje vážnost havárie ve Fukušimě. Je třeba připomenout, že obsluha neměla ani ve Fukušimě situaci pod kontrolou. Na to, zda si únik radiace nevynutí evakuaci Tokia, nemělo vedení elektrárny žádný vliv.

Pripyat-chernobyl-1374498Černobylská tragédie by neměla být zapomenuta. Stále si ji připomínejme jako varování před podceněním rizik. Foto Maxpixel

Černobylská havárie v osmdesátých letech jasně ukázala, že prohlášení politiků a projaderných techniků o prakticky nulové pravděpodobnosti vážné nehody jaderné elektrárny neodpovídají skutečnosti. Vážné chyby obsluhy vedly k havárii, kterou by nikdo předem nedokázal popsat. O pětadvacet let později se ve Fukušimě a ve zcela jiných společenských podmínkách ukázalo, že jaderná elektrárna může selhat při přírodní pohromě nepředpokládaných rozměrů. Nelze vyloučit, že další havárie bude mít úplně jinou příčinu.

Černobylskou havárii si musíme připomínat jako varování před podceněním rizik. Jeden z operátorů černobylské elektrárny Sergej Parašin k havárii řekl: „Věděli jsme s jistotou, s arogantní jistotou, že tu energii, se kterou si hrajeme, máme pod kontrolou. Mohli jsme přimět přírodní síly, aby se ohýbaly podle naší vůle. Nebylo nic, co bychom nemohli dokázat. Toho dne jsme zjistili, jaký to byl omyl.“

A co si myslíte vy? Diskuse (3 příspěvky)

Aleš Morbicer - Ostrava

Čtvrtek, 27.Dubna 2017, 14:10:18

Nechci se jaderných elektráren zastávat - jsou odporné a nebezpečné (i když ne zcela bezprostředně).
Nicméně černobylská elektrárna je se současnou úrovní zabezpečení a ochrany nesrovntelná a Fukušima stojí na velmi nevhodně zvoleném místě, na místě, na jakém nikdy neměla stát - a to zcela prokazatelně.
Navíc v Černobylu to skutečně byla pýcha a z ní pramenící nezodpovědné jednání, které vedly ke katastrofě.

Na druhou stranu nemohu nevidět, že jsou bezemisní.....-
- - - - - - - - - - - - - - - - -

Černobyl přinesl hodně zlého, ale jsou i tací, kteří na něm profitují -- rostliny a zvířata. V černobylské zakázané zóně nyní doslova pučí život. Rozsah tohoto pučení asi nejlépe doloží tento údaj - v zakázané zóně v současnosti skvěle prosperuje 17 vlčích smeček!!! (slovy: sedmnáct).

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Čtvrtek, 27.Dubna 2017, 16:43:23

A sedmnáct smeček je vzhledem k rozsahu teritoria hodně nebo málo, pane Morbicere?
Příroda má stejně ohromující regenerační schopnosti, když se nechá na pokoji. Asi to bude tím, že rostliny i živočichové vytvářejí společenství, biotopy. Že vytvářejí klima, které pak na ně zase zpětně působí. Tedy ne že bych měla nějaké znalosti z biologie, ale tak nějak si to představuji.
Vždyť i ty pokojové květiny, kterých mám doma opravdu dost, lépe prospívají, když je postavíte vedle sebe. Právě proto, že si vytvoří mikroklima, které je zpětně ovlivňuje.

Aleš Morbicer - Ostrava

Čtvrtek, 27.Dubna 2017, 17:29:5

Je to hodně, paní Hájková.
A svědčí to o tom, že jsou v zóně přítomni velcí býložravci v tisícech kusů, protože ve volné přírodě vlci loví nejraději bizony, zubry, losy...
Atd.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.