Ekologové: Program hospodářské obnovy uhelných regionů si zaslouží ocenění

Jan Gruber

Největším úspěchem vlády je posílení ochrany přírody v národních parcích, říkají ekologické organizace hnutí DUHA a Zelený kruh. Za největší selhání naopak považují omezování práv občanů zapojovat se do povolovacích řízení ke stavbám.

Hnutí DUHA ve spolupráci s koalicí Zelený kruh představilo vyhodnocení výsledků vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) z hlediska patnácti klíčových ekologických otázek. Hodnoceny byly oblasti znečištění ovzduší, recyklace opadů, péče o krajinu, snižování závislosti na fosilních palivech, ochrany půdy, jaderné energetiky nebo občanských práv. Ekologické organizace konstatují, že největším úspěchem současné vlády je posílení ochrany divoké přírody v národních parcích. Na druhé straně za největší selhání považují omezení práv občanů zapojovat se prostřednictvím spolků do povolovacích řízení ke stavbám v jejich okolí.

„Premiér Bohuslav Sobotka razí heslo úspěšná vláda, proto jsme se na její výsledky v ekologické politice podívali podrobně a nezávisle. Skutečně jsme našli úspěchy — zejména novelu zákona přinášející lepší pravidla pro národní parky nebo odstartování proměny regionů po těžbě uhlí. Ale vláda zároveň v podstatných věcech selhala, když nesplnila své ekologické závazky či šla přímo proti nim: vzala lidem práva při ochraně svého okolí, neudělala nic pro slibovanou recyklaci odpadů a do budoucna ji dokonce ohrozila. Promarnila také velkou příležitost odstartovat snižování závislosti na fosilních palivech. Přestože se ukázalo, že by to mělo kladné ekonomické a sociální dopady, vláda kapitulovala pod tlakem těžařů a odborářů,“ řekl předseda hnutí DUHA Jiří Koželouh.

Podle zveřejněného hodnocení Sobotkova vláda dosáhla mírného pokroku ve zlepšování kvality ovzduší. Zavedením kontrol v domácnostech omezila možnosti pálení odpadů či jiných zakázaných látek v kamnech a kotlích, úspěšně administrovala kotlíkové dotace. „Bohužel první vlna dotací podpořila i nové uhelné kotle, které sice produkují méně znečistění, ale udržují závislost domácností na uhlí,“ konstatovaly ekologické organizace. Současně upozornily, že se nepodařilo omezovat zastaralé uhelné elektrárny ani snižovat znečištění ovzduší z dopravy.

Chybí antifosilní zákona a odpadová legislativa

Za velké selhání naopak označily nepřijetí zákona, který by přispěl ke zvýšení recyklace odpadů. „Vláda ve svém programovém prohlášení slíbila, že bude podporovat recyklaci. Slíbila nový odpadový zákon. Nicméně k jeho prosazení nedošlo. Považujeme to za jeden ze dvou nejvýznamovějších negativních kroků,“ řekl ředitel Zeleného kruhu Daniel Vondrouš s tím, že byl naopak schválen Plán odpadového hospodářství České republiky, který snižuje cíle pro recyklaci opadů.

Celkové zhodnocení vládní politiky týkající se uhelných dolů ukázalo dle ekologických organizací mírný ale strategicky důležitý pokrok. „Pozitivně hodnotíme, že se vláda rozhodla zachovat limity těžby na velkolomu Československé armády. Jejich prolomení na dole Bílina jsme však kritizovali. Byl to zbytečný krok směrem k zastáncům staré energetiky,“ řekl Koželouh. Ocenil rovněž schválení strategického programu pro restrukturalizaci Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje nebo speciální dávky pro odcházející horníky.

Promarněnou příležitost vidí zástupci ekologických organizací v neschválení slibovaného antifosilního zákona. „Vláda učinila jasný závazek, že zákon předloží tehdy, nebude-li mít negativní dopady na konkurenceschopnost země. Přestože připravená analýza takové dopady neprokázala, rozhodl se Sobotkův kabinet ustoupit tlaku odborů a těžařských firem,“ konstatoval programový ředitel hnutí DUHA. Ač ekologové obecně vítají, že Česká republika podpořila a nedávno i ratifikovala Pařížskou dohodu, upozorňují, že schválený koncepční materiál Politika ochrany klimatu slibuje na pomoc chudým zemím pro adaptaci na změnu klimatu jen zlomek potřebných finančních prostředků.

S jistými rozpaky je pak hodnocen přístup vlády k rozvoji jaderné energetiky, respektive jaderným subvencím. Vláda totiž jednoznačně neodmítla dotovat nové jaderné reaktory, ale na druhé straně nesouhlasila se stanovením pevných výkupních cen elektřiny z nových jaderných bloků. Na konci volebního období se však znovu vrátila k hledání cest, jak ekonomicky podpořit dostavbu tuzemských jaderných elektráren. Nicméně k žádnému výsledku doposud nedošla. „Nové jaderné reaktory se stavět nemají. Nejsou potřeba. Existují mnohem lepší cesty, jak získat energii,“ dodal Koželouh.