Česká republika se snaží přesvědčit Evropskou komisi, aby projekt stavby nového bloku jaderné elektrárny Dukovany vyjmula z pravidel pro veřejné financování. Pokud se jí to nepodaří, zvažuje uzavřít smlouvu o spolupráci s Ruskem. Na konci minulého týdne o věci takto informoval zpravodajský server Politico.

Obdobnou mezivládní dohodu uzavřelo v loňském roce s ruskou vládou Maďarsko, které bez tendru zadalo rozšíření své jaderné elektrárny Paks II ruské státní společnosti Rosatom. Politico cituje také poradkyni ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Kristýnu Křižanovou, podle které se jednání skutečně komplikují a není jisté, jestli komise podmínky pro vládní zakázky zmírní.

Ministerstvo průmyslu a obchodu na dotaz Deníku Referendum odpovědělo, že o případné stavbě nového reaktoru v Dukovanech jedná s různými partnery. Českému rozhlasu pak mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová sdělila, že článek serveru Politico považuje za spekulativní a vzdálený realitě.

„Proces výběru dodavatele nových jaderných elektráren jsme nezahájili ani jsme dosud nerozhodli o způsobu, jak se bude daná věc realizovat. Všichni potenciální dodavatelé jsou po úvodních konzultacích, vedených v loňském roce, ve stejné výchozí pozici,“ řekla Štěpánka Filipová Deníku Referendum.

Politico podle Filipové vytrhlo z kontextu některá vyjádření českých politiků a smíchalo je s vlastními úvahami. Pravdou však je, že podle aktualizace státní energetické koncepce z roku 2015 chce česká vláda podpořit rozvoj jaderné energie a počítá se stavbou nového reaktoru v Dukovanech. Do roku 2040 by jádro mělo zaujímat nadpoloviční většinu v energetickém mixu.

Mezinárodní kritika a dostavba Dukovan

Proti rozvíjení jaderné energie v Evropě se hlasitě staví zejména Rakousko a Německo, tedy sousedé České republiky. Na projektech české vlády jim vadí zejména ohrožení bezpečnosti ve střední Evropě, ekonomická nevýhodnost projektů a neschopnost vypořádat se s jaderným odpadem.

Rakousko dokonce soudně napadlo rozhodnutí Evropské komise zrušit vyšetřování maďarské vlády kvůli pochybné smlouvě s ruským Rosatomem o dostavbě elektrárny Paks II. V minulosti kritizovalo i plány na stavbu dvou nových reaktorů v Temelíně.

Problémy se stavbou nových bloků mají prakticky všechny evropské státy. Stavba finské elektrárny Olkiluoto, která měla stát už v roce 2009, dosud neskončila a celý projekt stál minimálně o pět a půl miliardy euro více, než se původně předpokládalo. 

Nejinak je tomu v případě stavby třetího bloku francouzské jaderné elektrárny Flamanville, který měl stát už v roce 2012, dosud však nebyl uveden do provozu. Podle původních plánů měla elektrárna stát něco málo přes tři miliardy eur, současné náklady jsou však odhadovány na deset a půl miliardy euro. 

Odborníci se proto obávají i komplikací v případě dostavby elektrárny Dukovany. O možnost stavbu provádět se ucházejí jihokorejská firma Korea Hydro & Nuclear Power, čínská China General Nuclear Power, americká Westinghouse Electric, francouzské společnosti Areva a Electricité de France (EDF) a ruský Rosatom.

Letos na jaře chce ministerstvo průmyslu a obchodu dokončit plán investic a financování celého projektu. Poté bude vláda vybírat jednoho z šesti výše popsaných dodavatelů. Podle plánu by se mělo začít stavět v roce 2025 a nový blok má vybraná firma dokončit přibližně v době odstávky starých bloků elektrárny, tedy okolo roku 2037.

Vzhledem k ekonomickým problémům většiny zmíněných firem má podle Politica nejblíže k zisku zakázky ruský gigant. „Moskva může nabídnout financování projektů, které vnímá jako strategicky důležité a má v Praze silnou politickou podporu po lednovém znovuzvolení otevřeně proruského prezidenta Miloše Zemana," napsalo Politico.